Týden: ČEZ - porcování energetického obra
Myšlenka na rozdělení největšího tuzemského výrobce energie opět ožívá. Může za to blížící se termín rozhodnutí o (ne)dostavbě nových jaderných bloků. Mezi politiky však shoda nepanuje.
Česká vláda podle agentury Reuters jedná s vedením energetické společnosti ČEZ o tom, aby rozpracovalo jednu ze tří původně zvažovaných variant na rozdělení skupiny. Výsledkem by byl vznik dvou nových firem – jedné by zůstaly obnovitelné zdroje a distribuce energie, druhá by převzala kontrolu nad jadernou a uhelnou energetikou.
Zatímco obnovitelné zdroje a distribuce by byly nadále v majetku veřejně obchodovatelné společnosti, jádro a uhlí by ovládal stát. Zvažovaná transformace skupiny ČEZ by podle jejího šéfa Daniela
Beneše značně usnadnila výstavbu nových reaktorů. „Současná debata o financování nového jaderného zdroje je složitá právě proto, že stát není jediným akcionářem skupiny ČEZ a musí na ostatní akcionáře a jejich zájmy brát ohled,“ uvedl Beneš v nedávném rozhovoru pro deník Právo.
Tlačí nás čas
Kdyby totiž měl stát stoprocentní podíl ve společnosti, která má nový jaderný zdroj v Česku stavět, mohl by prakticky bez problémů rozhodnout o zahájení výstavby. A nejen to. Také by dokázal efektivněji vyjednávat o financování s dalšími subjekty či institucemi.
Mnoho času už ale nezbývá. „Stát musí rozhodnout o způsobu financování výstavby nového jaderného zdroje a stanovit podmínky pro další pokračování přípravy tohoto projektu nejpozději v prvním čtvrtletí roku 2018,“ řekl mimo jiné Daniel Beneš. Tedy pokud se nechceme během několika let až desetiletí stát závislými na dovozu elektřiny ze zahraničí.
Státní energetická koncepce i Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky s reaktory počítají. Prioritou jsou bloky v Dukovanech, protože životnost těch stávajících se pomalu blíží ke konci a bude třeba je postupně nahradit. Vládní strategické materiály hovoří také o dobudování jednoho reaktoru v Temelíně s možností rozšíření na dva.
Jenže politikům se zřejmě žádné jasné slovo říci nechce. Ačkoli se v nejrůznějších debatách na téma energetika politici napříč spektrem dušují, že jsou pro jádro, jedinou vážnou iniciativou v této oblasti dosud zůstává vyhlášení tendru na dostavbu Temelína z roku 2009. Ten byl ale před více než třemi lety zrušen, protože Sobotkova vláda odmítla poskytnout záruky na výkupní ceny z nových bloků.
Babiš je proti
A jak se zdá, skutečná politická shoda se bude hledat těžko i v případě rozdělení ČEZ. Proti se totiž staví předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který bude velmi pravděpodobně po říjnových volbách jmenován novým českým premiérem. Podle něho by se stát zbavil lukrativní části energetického byznysu.
Babiš je přesvědčen, že ČEZ je schopen výstavbu nových jaderných bloků ufinancovat pouze se sedmdesátiprocentním majetkovým podílem státu. Navíc by prý rozdělení energetického obra negativně dopadlo na koncové spotřebitele. „Zaplatíme to všichni ve vyšších cenách elektřiny,“ uvedl exministr v reakci na vládní plány.
Přitom úvahy o transformaci ČEZ nejsou nové – ve vládních kruzích se objevovaly minimálně už na začátku tohoto roku, tedy ještě v době, kdy resortu průmyslu a obchodu šéfoval Jan Mládek, který byl navrhovanému rozdělení energetické skupiny nakloněn.
Vláda původně zvažovala i jiné varianty, jak polostátní energetickou skupinu transformovat a otázku výstavby jaderných bloků vyřešit – od oprášení nápadu se státními zárukami až po převedení větší části ČEZ do státních rukou, kde by zůstala například i výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů či její prodej koncovým zákazníkům.
Zdroj: ČEZ: porcování energetického obra Týden | 2.10.2017 | Rubrika: Ekonomika | Strana: 42 | Autor: Petr Musil | Téma: JE Dukovany
