Občanská bezpečnostní komise při jaderné elektrárně dukovany

Aktuality

Informace k jaderné zkoušce KLDR ze dne 6. ledna 2016

7.1.2016

Dne 6. ledna 2016 přibližně v 02:30 středoevropského času byl několika stanicemi Mezinárodního monitorovacího systému (IMS) Přípravné komise pro Organizaci smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (PC CTBTO) detekován seismický signál, jehož epicentrum se nacházelo v oblasti, ve které v letech 2006, 2009 a 2013 Korejská lidově demokratická republika (KLDR) prováděla zkoušky jaderných výbušných zařízení (jaderných zbraní). Podle předběžné analýzy, charakteristika zachyceného seismického signálu ukazuje na možnost, že by se mohlo jednat o další, v pořadí již čtvrtou, severokorejskou zkoušku jaderné zbraně.

Dle informací zveřejněných severokorejskou státní televizí se KLDR podařilo úspěšně otestovat tzv. termojadernou zbraň (vodíkovou bombu). Tento druh jaderné zbraně je založen na principu termonukleární fúze, kdy dochází ke slučování lehkých atomových jader, oproti štěpení těžkých jader u „klasické“ jaderné zbraně. Jako palivo pro tuto reakci bývá obvykle použit deuterid lithný, který po ozáření neutrony vytváří tritium, jenž se poté slučuje s deuteriem, což jsou v obou případech izotopy vodíku - proto tedy vžité pojmenování „vodíková bomba“. Zpravidla se tato zbraň také vyznačuje tzv. dvoustupňovou konstrukcí, kdy jako první stupeň, či roznětka slouží štěpná reakce vyvolaná „klasickou“ jadernou zbraní. Poté dochází k zažehnutí druhého stupně, tedy samotné termojaderné fúzi. 

Obecně se účinnost termojaderné zbraně pohybuje o několik řádů nad účinností „klasické“ jaderné zbraně. Této vysoké účinnosti je ovšem přímo úměrná mimořádná náročnost výzkumu a vývoje v celé řadě fyzikálních otázek, jejichž vyřešení je nutné pro zdárné zkonstruování takovéto zbraně.

Vzhledem k informacím, které jsou známy o vyspělosti severokorejského jaderného programu a minulým severokorejským jaderným zkouškám, které se podle dostupných informací vyznačovaly poměrně nízkou efektivitou štěpné reakce, lze usuzovat, že se o zkoušku termojaderné zbraně nejednalo.

Tuto hypotézu dále posiluje předběžná analýza magnituda zpracovaná Národním datovým centrem v Brně, které spravuje českou seismologickou stanici VRAC (AS26), která je součástí IMS PC CTBTO. Dle této předběžné analýzy magnitudo dnešní severokorejské jaderné zkoušky dosáhlo hodnoty cca 4.9. Pro srovnání magnitudo jaderné zkoušky v roce 2013, dosáhlo hodnoty 5.1 a magnitudo jaderné zkoušky v roce 2009 dosáhlo hodnoty 4.8. Je tedy patrné, že magnitudo dnešní jaderné zkoušky odpovídá předchozím testům a pokud by KLDR skutečně provedla zkoušku termojaderné zbraně, bylo by dnes naměřené magnitudo znatelně vyšší. 

Na základě všech v současné době dostupných informací je možné, že KLDR uskutečnila zkoušku tzv. „přechodové“ jaderné zbraně (v anglickém jazyce se používá termín fusion boosted fission weapon), jejíž konstrukce je zpravidla založena na štěpné reakci, která je zesílena přidáním tritiového a deuteriového plynu, obvykle do dutiny ve středu plutoniového jádra, který na krátký okamžik zažehne i termojadernou fúzní reakci. Tato reakce vede k uvolnění dalších neutronů, jež poté přispívají k vyšší efektivitě štěpné reakce.

 

Zdroj: www.sujb.cz

 

ekoregion 2020 ekoregion 5 Dukovany Rouchovany SÚRAO JE Dukovany