Občanská bezpečnostní komise při jaderné elektrárně dukovany

Aktuality

Švýcarské Alpy skrývají ve svých žulách podzemní laboratoř. Pracují tam i čeští vědci

Švýcarské Alpy skrývají ve svých žulách podzemní laboratoř. Pracují tam i čeští vědci

24.9.2015

Zástupci Občanské bezpečnostní komise při JE Dukovany navštívili laboratoř Grimsel, která se rozkládá stovky metrů pod vrcholky Alp.

V nadmořské výšce 1700 metrů lze ve švýcarských Alpách najít docela nenápadnou dvojici velkých železných vrat. Jsou vchodem do testovacího centra Grimsel. Vědci z několika států tam již řadu let zkoumají možnosti vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu, a to v hloubce 450 metrů pod povrchem. Právě v těch místech by v budoucnu mohlo být skladované palivo, které již jaderné elektrárny nedokážou dále využít. Do podzemního výzkumného centra se před týdnem vydala skupina starostů a pracovníků Jaderné elektrárny Dukovany pod hlavičkou Občanské bezpečností komise. Otázka ukládání nízkoaktivního a středněaktivního radioaktivního odpadu je aktuální nejen pro Švýcarsko, ale stejně tak pro Česko. V tuzemsku momentálně probíhá proces výběru nejvhodnější lokality ze sedmi vytipovaných oblastí. Správa úložišť radioaktivního odpadu, státní úřad, který má budoucnost skladování paliva v tuzemsku na starost, k nim připočítává ještě vojenský prostor Boletice a poměrně nedlouho také okolí dvou českých atomových elektráren Temelín a Dukovany. Nejvhodnější lokalitu pro vybudování hlubinného úložiště chce mít Správa úložišť vybranou nejpozději v roce 2025.

Rozhodnou lidé
Ve Švýcarsku jsou v odhadech mírně vepředu. „Předpoklad je, že v roce 2019 bude návrh dvou lokalit, jedna pro nízkoaktivní a druhá pro středněaktivní odpad, předložena vládě,“ řekl vedoucí testovacího střediska Grimsel Ingo Blechschmidt. Zároveň nevyloučil možnost, že by se oba typy úložišť sloučily do jednoho projektu, který by umožňoval výstavbu dvou typově odlišných skladů pro různě aktivní odpad v jednom hlubinném středisku. Blechschmidt však nevyloučil, že se celý proces ukládání jaderného odpadu oproti současným plánům opozdí. Důležité bude, jak záměr přijme veřejnost. „Zatím ale máme dostatek času, abychom obyvatele o správnosti našeho rozhodnutí přesvědčili,“ dodal Ingo Blechschmidt.

Zatímco v Česku neexistuje právo veta, tedy možnost, že by lidé z vytipovaných lokalit, včetně okolí Hodova na Třebíčsku, mohli geologické průzkumy nebo přímo stavbu úložiště odmítnout, ve Švýcarsku pro to prý možnost mít budou v referendu. Tamní obyvatelé jsou na takovou praxi zvyklí. Průměrně takto vyslovují svůj názor čtyřikrát do roka. V blízké době se takto nejspíš budou moci rozhodnout o stanovení minimální mzdy ve Švýcarsku, která by se tak mohla pohybovat mezi 3500 a 4000 franky (asi 87500 a 100000 korunami).

Jako zatím nejvhodnější lokalita se společnosti Nagra, která je švýcarskou obdobou české Správy úložišť radioaktivních odpadů (Súrao), jeví oblast na severu země. „Je tam nikoli čisté žulové podloží, ale s příměsí jílu, jehož přítomnost je v této oblasti, podle našeho konceptu, vhodná,“ podotkl Ingo Blechschmidt. Hlavním argumentem odpůrců hlubinných skladů je nestabilita hornin. Poukazují například na to, že mapa světa a rozmístění kontinentů se za poslední miliony let výrazně změnilo, a proto nelze zaručit, že tento proces nebude pokračovat a tedy že to neohrozí funkčnost úložiště a ochranu před zdraví nebezpečným materiálem v něm uskladněným. Asi stovka vědců z Grimselu, mezi nimiž jsou také Češi, se snaží prokázat, že obavy podobného charakteru nejsou vždy a všude opodstatněné. Ingo Blechschmidt nechtěl předpovídat množství a sílu přírodních živlů, které planetu Zemi v budoucnu postihnou, zkoumání hornin na severu Švýcarska však prozatím prokazují velmi stabilní horninový masív, přes který by se zbylá radioaktivita z jaderného paliva a později i z kontaminovaných částí elektráren neměla šířit na zemský povrch. „Našli jsme fosilní pozůstatky staré 18 milionů let bez známky poškození. To myslím je důkaz dlouhodobé stability,“ mínil vedoucí střediska Grimsel. Jaderný odpad ze čtyř švýcarských jaderných elektráren se podle něj navíc nebude skladovat navěky. Po 500 tisících letech by z něj totiž mělo do okolních hornin vyprchat takové množství radioaktivity, že už nebude přírodě ani člověku nebezpečný. „V té době bude mít hladinu záření srovnatelnou s běžným okolním prostředím,“ shrnul Ingo Blechschmidt.

Žula a bentonit
Nízko­ až středněaktivní odpad bude podle něj před okolním světem ukrývat minimálně 300 metrů neproniknutelné horniny. Dalším opatřením má být vrstva bentonitu, tedy rozmělněná a znovu zpevněná hornina s přídavkem přírodnin, které by dokázaly zadržet případné průsaky vody. Ta by se tak neměla v žádném případě dostat k ocelovým (ve Švédsku se uvažuje o měděných) kontejnerům, které budou ukrývat samotný odpad, a ani je tedy nijak poškozovat. Nic však netrvá věčně. Platí to také o kovových schránkách na radioaktivní palivo z jaderných elektráren. „Ocelové kontejnery určitě nevydrží to, co hornina v jejich okolí. Až se ale vlivem prostředí výrazněji poškodí, bude už moci zbylou radioaktivitu bezpečně pohltit bentonit a následně i další hornina,“ popsal Ingo Blechschmidt. Středisko Grimsel a jeho vědci se při svých pokusech zaměřují i na zdánlivé maličkosti. Kromě podzemní vody, která by mohla radioaktivní látky vynést na povrch, zkoumají i působení plynů. Některé z nich by totiž v žulovém masívu mohly vytvořit trhliny, které by následně ohrozily hermetickou těsnost hlubinného úložiště. Před časem proto v testovacím zařízení Grimsel vznikla speciální komora, ve které jsou radioaktivní látky. Do jejich okolí vědci vpouštějí nejrůznější plyny a přitom zkoumají jejich vliv na zdraví nebezpečný odpad i okolní horninu. Výstavba této speciální komory, která simuluje provoz hlubinného skladu, stála přibližně 5 milionů švýcarských franků (asi 125 milionů korun). Celé středisko Grimsel vznikalo v Alpách v 70. letech minulého století. Testovací středisko zahájilo svoji činnost v roce 1984. Celý projekt vyšel, v té době na nemalých, 20 milionů švýcarských franků (přibližně 100 milionů korun). „Provoz testovacího střediska vyjde ročně na milion franků plus další investice do výzkumů,“ dodal vedoucí Grimselu Ingo Blechschmidt. Zástupci Občanské bezpečnostní komise při JE Dukovany navštívili alpskou podzemní laboratoř během své pracovně­poznávací cesty po Švýcarsku. Během asi dvouhodinové prohlídky navštívili pouze asi pět procent z celkové plochy hlubinného areálu. Podobně může podzemní zařízení navštívit kdokoli. Je k tomu však nutné zarezervovat si prohlídku v předstihu několika měsíců. Pamatovat je také na to, že vědecké pracoviště Grimsel je přístupné pouze během letních měsíců, kdy je silnice do téměř dvou tisíc metrů nad mořem sjízdná. V zimním období se po ní nedostanou ani pracovníci testovacího centra, kteří musejí za nepříznivých povětrnostních podmínek využívat při cestě do zaměstnání lanovku. Ročně Grimsel navštíví asi 1500 návštěvníků.

 

Zdroj:  Havlíčkobrodský deník | 24.9.2015 | Rubrika: Zpravodajství |  Strana: 2 | Autor: KAMIL ČERNÝ | Téma: JE Dukovany

ekoregion 2020 ekoregion 5 Dukovany Rouchovany SÚRAO JE Dukovany