Občanská bezpečnostní komise při jaderné elektrárně dukovany

Aktuality

Vládu inspiruje „maďarský atom“

6.8.2015

Převzato z Lidových novin - 6. 8.2015

Nestandardní postup kabinetu by mohl výrazně zúžit výběr zájemců o rozšíření Temelína a Dukovan.


PRAHA Českým jaderným odvětvím se šíří „zaručená“ zpráva – vláda nebude chtít, aby společnost ČEZ vypisovala nový tendr na stavbu nových bloků v Temelíně a Dukovanech. Faktem je, že kabinet Bohuslava Sobotky hodlá prozkoumat jinou možnost. Místo klasického výběrového řízení podle příslušného zákona by se mohl inspirovat maďarským příkladem. Budapešť totiž rovnou uzavřela dohodu s ruskou vládou o rozšíření maďarské elektrárny Paks. Dodavatelem má být státní Rosatom. Ministerstvo průmyslu má do konce roku připravit právní analýzu, zda by něco podobného nebylo možné také v Česku. „Vláda ve skutečnosti nehledá pouhého dodavatele pro budoucí reaktory, ale spíše finančního partnera pro společnost ČEZ,“ říká dobře informovaný zdroj LN. V maďarském případě hodlají Rusové poskytnout na stavbu nových jaderných bloků úvěr. Na rozdíl od Maďarska podle všeho nehrozí, že by se česká vláda chtěla dohodnout rovnou s Rusy. I když zvažuje možnost, že fakticky obejde zákon o zadávání veřejných zakázek, stále hodlá vybírat z více variant. Teoreticky přichází v úvahu také americký Westinghouse a státem ovládané firmy z Francie, Jižní Koreje či Číny. Ministerstvo průmyslu dostalo od vlády i další úkol – do poloviny příštího roku má zahájit jednání s potenciálními zahraničními dodavateli.

Více českého průmyslu?
Mezivládní dohoda by měla pro ministry jasné výhody – nepřenechají strategické rozhodování o jaderné energetice společnosti ČEZ, vyjednávání s potenciálním partnerem nebude tak svázané striktními pravidly, a bude tedy možné požadovat i větší podíl zakázek pro české subdodavatele. Navíc se rýsuje šance, že partner převezme část rizik v době sílících pochybností, zda vůbecmohou být budoucí projekty jaderných elektráren v Evropě finančně návratné. Potíž je v tom, že podobný postup se nakonec může ukázat jako kontraproduktivní. Tedy pokud platí, že vláda a ČEZ chtějí vybírat z co nejvíce nabídek. Podle řady právníků by byl fakticky z takové soutěže paradoxně vyřazen evropský uchazeč – tedy francouzská firma, ať už by šlo o Arevu, nebo Electricité de France. Uvnitř EU totiž není pro podobné mezivládní dohody prostor. „Vztahy mezi členskými státy se už plně řídí pravidly Evropské unie. Jednotlivé země nemohou sjednávat nic mimo jejich rámec,“ říká Kateřina Jandová ze společnosti Nedelka Kubáč advokáti. V případě smlouvy s nečlenskou zemí, která má odlišnou právní úpravu než EU, se logicky sjednávají zvláštní postupy. Podobné soutěže by se nejspíš nemohl zúčastnit ani dosavadní hlavní favorit – americká společnost Westinghouse, jejíž mateřskou společností je japonská Toshiba. Mezivládní smlouva se Spojenými státy nebo Japonskem, která by se týkala i soukromého Westinghousu, vypadá nepravděpodobně. VeWashingtonu podle dostupných zdrojů převládá názor, že podobné mezivládní dohody narušují tržní prostředí. O mnohém svědčí i vyjádření zástupců Westinghousu. „Věřím, že podmínky nové soutěže nebudou nevýhodné pro některézmožných účastníků – například pro privátní společnosti,“ řekl v nedávném rozhovoru pro LN výkonný šéf americké firmy v Česku Pavel Janík. Snaha uzavřít mezivládní smlouvu s Ruskem nebo Čínou může narazit na politické obavy, námitky by zřejmě měli odborníci na energetickou bezpečnost. Ve hře by tak nakonec mohl zůstat třeba jen jediný uchazeč – Jihokorejci a jejich státní společnost Kepco.

Pochybnost Bruselu
Velmi nejisté také je, zda by podobný postup posvětil Brusel – tedy generální ředitelství Evropské komise pro vnitřní trh. Komise zatím neschválila ani maďarské záměry v případě elektrárny Paks. Češi by to ale mohli mít ještě složitější. „Problém by mohl být v tom, že by společnost ČEZ fakticky změnila svůj přístup. Vminulosti už se jednou rozhodla pro klasický tendr, nyní by musela zdůvodnit, proč se hodlá vyhnout výběrovému řízení,“ uvádí advokátka Jandová. U mezistátní smlouvy podle Jandové také vzniká otázka, zda znamená veřejnou podporu pro konkrétní firmu, která by nové jaderné bloky v Česku stavěla. „I když Evropská komise udělí Česku výjimku, která takový postup umožní, ještě to mohou zpochybnit třeba Rakušané u evropského soudu,“ dodává advokátka. Faktem je, že Rakousko nejspíš využije každou příležitost ke zpochybnění jakékoliv jaderné elektrárny. Vídeň naposledy u soudu napadla souhlasný verdikt Komise v případě stavby britské elektrárny Hinkley Point. Z českého pohledu se pak rýsuje ještě jedna možnost – vyjednat siv Bruselu výjimku, která umožní zákon o veřejných zakázkách s odvolánímnamimořádný strategický význam projektu obejít i bez uzavírání mezivládních smluv. I tady je ale nutné počítat se výrazným nesouhlasem odpůrců jádra.

Země s nejvyšší produkcí elektřiny z jaderných reaktorů (2014, výroba v terawatthodinách)
USA 799 Francie 418 Rusko 169 Jižní Korea 149 Čína 124 Kanada 99 Německo 92 Ukrajina 83 Švédsko 62 V. Británie 58 Česko 30

Kolik nových reaktorů nyní staví země, které se zajímají o české reaktory (Přehled zemí, z nichž pocházejí firmy, které by mohly dodávat do Temelína a Dukovan)
Čína (více státních firem) 24 reaktorů Rusko (státní Rosatom) 9 USA (soukromý Westinghouse) 5 Jižní Korea (státní Kepco) 4 Japonsko* 2 EDF a Areva 1 Francie (státem ovládané
*Toshiba je mateřskou společností Westinghousu, teoreticky přichází v úvahu i Mitsubishi

Jaderná elektrárna Temelín má zatím instalované dva bloky z původně plánovaných čtyř. Ročně vyrobí téměř 15 TWh.

Země s nejvyšším podílem jaderné energetiky na výrobě elektřiny (2014) Finsko 35 % Švédsko 42 % Belgie 48 % Francie 77 % Švýcarsko 38 % Slovinsko 37 % Maďarsko 54 % Slovensko 57 % Ukrajina 49 % Česko 36 %

Pramen: World Nuclear Association, Nuclear Energy Institute

Zdroj: Lidové noviny | 6.8.2015 | Rubrika: Ekonomika |  Strana: 13 | Autor: JAN ŽIŽKA |

ekoregion 2020 ekoregion 5 Dukovany Rouchovany SÚRAO JE Dukovany