Občanská bezpečnostní komise při jaderné elektrárně dukovany

Aktuality

Zprávy z jaderné energetiky - 19.10.2019

21.10.2019

Jednou větou

V Dukovanech všechny čtyři bloky na nominálním výkonu

V Temelíně jsou oba bloky v provozu.

Z domova:.Co nového v přípravě projektu NJZ v lokalitě Dukovany. Trh se systémy skladování energie do roku 2025 překročí 500 miliard dolarů. Dron pořídil trojrozměrné modely Temelína

Ze světa: První beton na JE  Zhangzhou 1. Čínský výzkumný reaktor s teplonosnou směsí olovo bizmutu dosáhl kritičnosti.  Rosatom bude spolupracovat s Filipínami v oblasti malých jaderných reaktorů

Výročí týdne: 24. 10. 1972 -  Spuštění JE  A1 v Jaslovských Bohunicích

Provoz EDU

1. blok – 100%

2. blok – 100%

3. blok - 100%

4. blok - 100 % 

Výroba letos 10 996 GWh

 

Provoz ETE

1. blok- výkon 1075 MWe, výroba 5 911 GWh

2. blok– výkon 1085 MWe, výroba 6 213 GWh

 

Kalendář akcí - nezapomeňte

  • Odborná debata z cyklu Energetická bezpečnost ČR, na téma Malé modulární reaktory (SMR) – Budoucnost jádra.  23. října  UJV Řež 
  • VVER 2019 – Recent & Future, 11. a 12. listopadu, Praha, www.vver2019.com
  • NERS 2019 „Jaderná energie je ideální pro řešení změny klimatu" - 6. listopadu 2019  http://ners2019.jmm.cz 
  • Seminář OBK EDU 28. 11. 2019 Valeč
  • Kolokvium s vládním zmocněncem Jaroslavem Mílem, FJFI Břehová, 4. 12. 2019
  • All for Power Conference 2019 Praha, 9. a 10. prosinec 2019, www.afpc2019.com
  • SMR 2020 – Praha 13.2.2020

Z domova

Co nového v přípravě projektu NJZ v lokalitě Dukovany

V pátek 11. října se v JE Dukovany konala další z informačních schůzek pro zástupce Občanské bezpečnostní komise při JE Dukovany, zástupce krajů, sdružení a dotčených obcí z regionu elektrárny k tématu Nový jaderný zdroj v lokalitě Dukovany.  Zástupci ČEZ přednesli aktuální informaci o stavu projektu NJZ, o souhlasném závazném stanovisku k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (stanovisko EIA), vydaném v závěru srpna letošního roku MŽP a o další plánovaných krocích, které v přípravě projektu výstavby nového jaderného bloku budou v dalším období následovat.

Trh se systémy skladování energie do roku 2025 překročí 500 miliard dolarů

E15  18.10.2019
Aby se obnovitelné zdroje, závislé na výkyvech počasí, a tudíž s nestabilním výkonem, mohly stát rozhodujícím prvkem světové elektroenergetiky, musí se najít způsob, jak elektřinu ve velkém skladovat.
Nejrychleji rostoucím odvětvím ze všech obnovitelných zdrojů je fotovoltaika.
V roce 2017 ze všech nových elektráren byly dvě třetiny právě fotovoltaické a během pěti let se předpokládá celkem asi 600 GW nových instalací. Rozvoj fotovoltaiky a dalších obnovitelných zdrojů podle současných odhadů způsobí, že trh se systémy skladování energie do roku 2025 překročí 500 miliard dolarů.
Vyspělé ekonomiky proto berou vývoj a budování energetických úložišť velmi vážně a podporují i technologie, které ještě před několika lety byly neznámé nebo vypadaly jen jako zajímavost. Například v Německu v současné době startuje projekt skladování energie na bázi roztavené soli. Severní Porýní-Vestfálsko oznámilo, že do projektu společnosti RWE v rýnském hnědouhelném revíru, který je první svého druhu na světě, investuje 2,9 milionu eur. Technologie spočívá v tom, že roztavená sůl zahřátá na 600 °C se uloží ve speciální nádrži. Když stoupne poptávka po elektřině, projde sůl výměníkem, ochladí se na 250 až 300 stupňů a uvolněná pára vyrobí v turbíně elektřinu. Pára z roztavené soli postupně nahradí páru vyráběnou z uhlí a stávající hnědouhelná elektrárna se plně přemění na výkonější tepelnou akumulační elektrárnu.
Dánsko, které má mezi evropskými zeměmi největší podíl výroby energie z větru (41 procent), podpoří výzkum nových technologií ukládání elektřiny 19 miliony dolarů.
Italská vláda zase oznámila až 50procentní odpočet daně při budování systémů skladování energie v obytných objektech.
Podpora ukládání po česku
Do nadějných technologií investuje i česká vláda. Prostřednictvím Grantové agentury České republiky podporuje například i výzkum vědců z Massachusetts Institute of Technology, kteří testují superelektrolyt. Oproti běžným elektrolytům v lithium-iontových bateriích je stabilnější, méně hořlavý a i účinnější. Nová třída materiálů nazývaná SAIL by mohla najít využití v elektromobilech, elektronice, síťových úložištích a při skladování energie při vysokých teplotách.
Podpora ukládání energie v samotném Česku však zatím dost vázne. Chybí totiž potřebná legislativa, která by umožnila úložištím poskytovat například takzvané podpůrné služby na udržení stability energetické přenosové soustavy, spravované státní společností ČEPS.
Jak uvedl na diskuzním setkání Institutu pro veřejnou diskuzi (IVD) Antonín Beran z odboru strategie a mezinárodní spolupráce v energetice ministerstva průmyslu a obchodu, akumulace energie je již dnes zařazena do strategických dokumentů, konkrétně státní strategické koncepce. Snahy zařadit akumulaci již do novely energetického zákona byly nahrazeny rozhodnutím zařadit ji do nového energetického zákona. Na jeho věcném záměru se pracuje, zákon by měl být předložen v polovině roku 2020.
Další úlohou státu je podle Berana podpora akumulace v rámci podpůrných programů a fondů. „My jako státní správa máme za úkol připravit prostředí, aby byl využit potenciál pro ukládání energií. Klíčové je legislativně jasné prostředí a příprava příslušných programů,“ uvedl Beran.
Podle Jana Fouska, výkonného ředitele Asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT CZ, by český stát měl vnímat akumulaci energie komplexněji než dosud. Podle něj nelze zúžit téma pouze na bateriové systémy, v úvahu je třeba brát například zařízení na ukládání energie do plynu (takzvaná technologie Power to Gas), která se už využívá v západní Evropě. Západní legislativa také na rozdíl od té české do akumulace zahrnuje přečerpávací vodní elektrárny, podotkl.
„Budoucnost akumulace je v kombinaci krátkodobé akumulace v horizontu hodin, ke které budou využívány baterie, a sezonní akumulace do plynu. U plynu nejde o něco ve fázi vývoje, jde o instalace, které například v Německu už existují několik let. Slouží jako záloha pro energetiku i průmysl,“ uvedl Fousek pro ČTK. Současné nastavení podmínek pro stavbu bateriových systémů v Česku asociace kritizuje. Podle Fouska lze tato zařízení podle Kodexu přenosové soustavy ČEPS nyní stavět prakticky jenom u takzvaných točivých výroben s turbínou u už postavených tepláren nebo elektráren. Nikoliv však u obnovitelných zdrojů nebo u těch postavených na zelené louce. „My jako asociace tvrdíme, že je to diskriminace. Potvrdila nám to Evropská komise, říkají to také různé nezávislé studie,“ upozornil Fousek.
Velká úložiště v Česku
První velké baterie pro nadbytečnou energii postavila společnost E. ON v Mydlovarech na Českobudějovicku a firma Solar Global v Prakšicích na Uherskohradišťsku už v roce 2017. Oba systémy dohromady mají celkový výkon okolo dvou megawattů (MW) a kapacitu tři megawatthodiny (MWh).
Kvůli tomu, že nejsou u žádného točivého zdroje, jsou podle Fouska ale stále v podstatě v „pseudotestovacím režimu“.
Nejsou tedy i kvůli současné legislativě plně využity.
Vznikají také bateriové systémy u točivých zdrojů.
Na konci září bylo v teplárně společnosti C-Energy v jihočeské Plané nad Lužnicí otevřeno největší bateriové úložiště v Česku s výkonem čtyř MW a kapacitou 2,5 MWh. Podle Fouska jde o první českou elektrárnu nebo teplárnu, která tak velký bateriový systém ke svému točivému zdroji instalovala. „Do dvou let mohou v Česku vzniknout desítky MW podobných zařízení. Oceňuji, že i teplárny začínají této technologii přicházet na chuť,“ dodal Fousek. Ještě letos má být spuštěn čtyřmegawattový bateriový systém v areálu elektrárny ČEZ v Tušimicích na Chomutovsku. „Projekt je ve fázi instalace. Zařízení odstartuje svůj provoz na sklonku letošního roku,“ řekl mluvčí ČEZ Martin Schreier. ?
Pod pojem akumulace elektřiny jsou zahrnovány různé technologie využívající vratné fyzikální procesy nebo vratné chemické reakce. Společným jmenovatelem je skutečnost, že vstupním i výstupním produktem je elektrický proud. V nejužším pohledu zahrnuje akumulace elektřiny pouze kondenzátory a indukčnosti, v nichž je energie ukládána v elektrostatickém nebo elektromagnetickém poli. Obvykle jsou zahrnovány i akumulátory a superkapacitory, v nichž vratné chemické reakce probíhají samočinně bez potřeby dalšího zařízení. V širším pohledu může akumulace zahrnovat i přečerpávací vodní elektrárny, akumulaci s využitím stlačeného vzduchu (CAES) nebo setrvačníky, u nichž kromě samotného akumulačního prvku (nádrž, kaverna, setrvačník) je nutné ještě technické zařízení na přeměnu elektřiny na akumulovanou energii a zpět na elektřinu. Nejširší pohled pak zahrnuje i technologie, u nichž přeměna zpět na elektřinu buď není možná, nebo sice v principu možná je, ale primárně je uvažováno s využitím meziproduktu. Kromě ohřevu teplé vody se jedná například o technologie transformující elektřinu na jiný nosič energie. Jmenovitě například výroba vodíku a následně syntetického metanu (P2G – power-to-gas), případně i složitějších uhlovodíků

 

Dron pořídil trojrozměrné modely Temelína

2.10.2019  českobudějovický denník.cz:

Úkol dronu byl jasný - prozkoumat budovu o celkové ploše 34 tisíc metrů čtverečních, tedy asi jako tři budějovická náměstí, a přitom najít i milimetrové odchylky. Dron nedávno létal nad jednou z pomocných v Jaderné elektrárně Temelín. „Jde o premiérové použití dronu u nás pro tyto účely. Zatím čekáme, jaké budou výsledky, do budoucna by to mohla být cesta pro kontroly stavebních objektů. Velkou výhodou toho způsobu kontroly je zmapování celého povrchu a to i těžko přístupných míst v relativně krátkém čase,“ uvedl Jan Kruml, ředitel Jaderné elektrárny Temelín

 

Zahraničí

První beton na JE  Zhangzhou 1.
17. října 2019 WNA: Stavba prvního bloku v jaderné elektrárně Zhangzhou v čínské provincii Fujian byla zahájena, týden po oznámení vydání stavební licence pro reaktor Hualong One oznámila Čínská národní jaderná společnost (CNNC).

Čínské ministerstvo ekologie a životního prostředí vydalo 9. října stavební povolení pro bloky  1 a 2 Zhangzhou společnosti CNNC-Guodian Zhangzhou Energy Company, vlastníkovi projektu jaderné energie Zhangzhou, který byl vytvořen společností CNNC (51%) a China Guodian Corporation (49%). v roce 2011. Licence platí po dobu 10 let.
CNNC dnes oznámila ve prohlášení na burze v Šanghaji, že tzv. první  beton pro základovou desku reaktoru byl nalit 16. října.
V květnu 2014 místní vláda schválila první fázi  JE Zhangzhou, která zahrnuje dvě jednotky AP1000. Národní správa jaderné bezpečnosti schválila v prosinci 2015 jednotky AP1000 a potvrdila výběr lokality v říjnu 2016. Zahájení výstavby  fáze I. bylo původně očekáváno v květnu 2017. CNNC se však následně rozhodla místo toho použít design Hualong One. Dvě další jednotky jsou plánovány pro fázi II jaderné elektrárny a další dva jsou navržené pro fázi III.
Na konci roku 2016 získala německá skupina KSB zakázku na šest čerpadel chladicího média reaktoru pro Zhangzhou 1 a 2, které mají být dodány v letech 2020 a 2021. V polovině roku 2017 získala čínská jaderná společnost č. 24 stavební společnost zakázku na stavební práce pro jaderný ostrov.
CNNC staví dvě jednotky Hualong One ve svém závodě Fuqing, také v provincii Fujian, zatímco China General Nuclear (CGN) staví dvě ve svém místě Fangchenggang v provincii Guangxi. Očekává se, že všechny čtyři jednotky vstoupí do komerčního provozu do konce příštího roku.
Hualong One nabízený na mezinárodním trhu se nazývá HPR1000, dva z nich jsou ve výstavbě v Karáčí v Pákistánu. Ty jsou plánovány pro komerční provoz v letech 2021 a 2022.
CGN navrhuje použít britskou verzi svého návrhu HPR1000 v budoucí nové jaderné elektrárně v anglickém Bradwellu.

 

Čínský výzkumný reaktor  s teplonosnou  směsí olovo bizmutu dosáhl kritičnosti
WNN 16. října 2019:  Čínský experimentální reaktor s nulovým výkonem chlazený směsí olovo bizmut - Qixing (Venuše) III - dosáhl první kritičnosti 9. Října. Oznámil  to Čínský institut pro atomovou energii (CIAE). Teno milník představuje začátek hlavních experimentů z fyziky Číny v rychlých reaktorech chlazených kapalnými kovy.

Institut nyní provede řadu testů, aby získal údaje o základních parametrech, které lze použít při vývoji rychlých návrhů reaktorů olovo-bizmut.
Institut uvedl, že rychlé reaktory typu olovo-bizmut mohou být navrženy jako velké elektrárny s kapacitou asi 1000 MWe nebo jako malé modulární zdroje energie s kapacitou jen několika megawattů. Malé jednotky mohly najít aplikace na ropných plošinách pro těžbu ropy na moři, rozvoj ostrovů, dodávat energii do odlehlých oblastí nebo dodávat energii do velkých datových center.
CIAE uvedla, že je to jediné výzkumné a vývojové centrum v Číně, které pracuje na vývoji rychlých reaktorů chlazených kapalnými kovy. Nemohu si odpustit  komentář, že SVBR 100 – svincovo vizmutnyj bystrij reaktor, je léta používán  pro pohon ruských ponorek. Nebo objevili v Číně  nějakou novou fintu?

 

Rosatom bude spolupracovat s Filipínami v oblasti malých jaderných reaktorů

9.10.2019 atominfo.cz: Společnost Rusatom Overseas (součást struktury ruské korporace pro atomovou energii Rosatom) a filipínské ministerstvo energetiky podepsaly 4. října 2019 memorandum o spolupráci při provádění předběžné technické a hospodářské studie proveditelnosti výstavby jaderné elektrárny malého výkonu na území Filipín.

Memorandum bylo podepsáno během rusko-filipínského obchodního fóra v rámci pracovní návštěvy Ruska filipínského prezidenta Rodriga Duterte. Dokument za ruskou stranu podepsal prezident společnosti Rusatom Overseas Jevgenij Pakermanov a za filipínskou ministr energetiky Alfonso G. Cusi.

„Podpis tohoto memoranda představuje pro naše země důležitý krok a pokládá základ pro budoucí spolupráci v oblasti jaderné energetiky. Jaderné elektrárny malého výkonu jsou dnes vnímány jako jeden z nejperspektivnějších, nejbezpečnějších a nejekonomičtějších zdrojů čisté energie. Jsme rádi, že jsme mohli našim filipínským partnerům nabídnout unikátní zkušenosti, které Rosatom v této oblasti má,“ uvedl Pakermanov.

ekoregion 2020 ekoregion 5 Dukovany Rouchovany SÚRAO JE Dukovany