Občanská bezpečnostní komise při jaderné elektrárně dukovany

Aktuality

Zprávy z jaderné energetiky k 19. 6.2020

19.6.2020

Jednou větou:

V Dukovanech jsou všechny čtyři bloky na nominálním výkonu.

V Temelíně blok 1 v provozu, blok 2 v odstávce pro výměnu paliva

Z domova: Rada  SURAO schválila zúžení počtu lokalit pro HÚ úložiště, bude rozhodovat Vláda. Energetická bezpečnost ČR – Nové jaderné bloky - konference IVD.  ČEZ spustil jadernou akademii pro učitele. OBK EDU zasedala poprvé po rozvolnění opatření Kovit.

Zahraničí: Začínají zkoušky modifikovaného paliva VVER-440 pro Dukovany.

Belgický regulátor podporuje geologickou likvidaci vysoceaktivního odpadu. Informace ze Slovenska – unikátní operace společnosti JAVYS na JE V1

 

Provoz EDU

1. blok – 100%

2. blok – 100%

3. blok – 100 %

4. blok -  100 %,

Provoz v souladu s LaP

Výroba letos   6 108 GWh

 
Provoz  ETE

ETE 1  1078  MWe, výroba letos  2 477  GWh.

ETE 2  odstávka,   výroba  letos 4 272  GWh

provoz v souladu s LAP (Limity a Podmínky pro bezpečný provoz).

 

Z domova

Rada schválila zúžení počtu lokalit pro úložiště. Rozhodne vláda

Praha 18. června (ČTK) - Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) dnes schválila zúžení vytypovaných lokalit pro hlubinné úložiště jaderného odpadu, tak jak ho na začátku června doporučil poradní panel expertů správy. Stavba tak má vzniknout na jedné ze čtyř následujících lokalit - Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku či Březový potok na Klatovsku. ČTK to řekl zdroj obeznámený s průběhem jednání. Finální slovo o zúžení počtu lokalit z devíti na čtyři bude mít vláda.
Právě o devíti lokalitách se dosud uvažovalo, počet vytypovaných míst se má podle dřívějších informací snížit k 30. červnu letošního roku. Z původního seznamu tak podle návrhu vypadly lokality Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku a lokalita Na Skalním u Dukovan.
Rada SÚRAO je poradním orgánem ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), členy jmenuje ministr. Jsou mezi nimi zástupci orgánů státní správy, původců radioaktivních odpadů a veřejnosti. Předsedá ji náměstek MPO pro suroviny a energetiku René Neděla, dalšími členy jsou například ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek nebo předseda sdružení Energetické Třebíčsko a bývalý starosta Dukovan Vítězslav Jonáš.

 

Energetická bezpečnost ČR – Nové jaderné bloky

IVD, 18. 6. 2020: Institut pro veřejnou diskusi (IVD) uspořádal ve čtvrtek 18. 6. v Brně veřejnou diskusi na téma Energetické bezpečnosti ČR s detailem na Nové jaderné bloky

Moto konference bych mohl parafrázovat:  „ Požadavek na dekarbonizaci energetiky se v ČR neobejde bez nových jaderných zdrojů

Dekarbonizace energetiky je jasným trendem současnosti, který přináší také zvýšenou potřebu strategického rozhodování. Do tohoto kontextu navíc vstupuje potřeba nahrazení dosluhujících jaderných bloků v Dukovanech. Přitom spotřeba energie bude i přes stanovené energetické úspory nadále stoupat. Bez nových jaderných zdrojů může Česká republika přijít o energetickou nezávislost. Shodli se na tom účastníci dalšího diskusního setkání Institutu pro veřejnou diskusi (IVD).

Dekarbonizace i se všemi úspornými opatřeními zvýší spotřebu elektrické energie o 50%

Bohdan Zronek, ředitel divize jaderná energetika a člen představenstva ČEZ, se v úvodu konference věnoval kontextu energetiky v současné Evropě silně ovlivněné procesem dekarbonizace. Upozornil, že ještě dříve, než byl naplněn cíl dvacetiprocentního snížení uhlíkové stopy do roku 2020, byl už na stole daleko ambicióznější cíl padesátiprocentního snížení do roku 2030 a otázkou zůstává, jak v EU dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, přičemž tyto ambice se nezměnily ani po korona virové krizi. Technické možnosti řešení existují, z hlediska nákladů vede větrná energie, podobně je na tom jaderná energetika, pokud se při zapojení státu podaří dosáhnout rozumného financování. „Když řekneme, že uhlí nechceme, je třeba také říci, co chceme a jak budeme fungovat dále. Provozovatelé budou muset uvažovat, jestli se jim investice do takzvaně špinavých zdrojů s nejistým výhledem vývoje do budoucnosti vůbec vyplatí,“ uvedl Bohdan Zronek.  Největší diskuse podle něj panují kolem jaderné energetiky, kde se ve světovém srovnání cena za instalovanou kWh liší od 2 200 až do 10 000 eur. Zronek zmínil, že to, co ovlivňuje cenu energie z jádra, je kromě investičních nákladů cena, za kterou si bude možné na stavbu nových jaderných zdrojů půjčit. Úvěrování 3 až 4 % s pomocí státu přitom odpovídá současné ceně energie od 50 do 60 eur za MWh.

Koncepčním řešením podle Bohdana Zronka může pro ČR a další vnitrozemské státy být kombinace jádra a OZE, s přechodným využitím zemního plynu. Představitel společnosti ČEZ také dodal, že požadavek na snižování emisí oxidu uhličitého povede k růstu spotřeby elektřiny. V roce 2050 to bude zhruba o polovinu, a to i při dosahování energetických úspor.

Jadernou energetiku v ČR dlouhodobě podporuje cca 63% obyvatel. Mírný pokles podpory měl v minulosti souvislost s havárií elektrárny v Japonské Fukušimě, nebo v době, kdy televize HBO vysílala seriál Černobyl

V druhé části své prezentace se Bohdan Zronek věnoval konkrétním krokům společnosti ČEZ. Součástí strategie společnosti je prodloužit délku provozování JE Dukovany z 50 na 60 let, jak je v Evropě obvyklé, a to při důkladném periodickém hodnocení bezpečnosti. „To, co je potřeba, je i podpora veřejnosti. A je výhodou, že v České republice je podpora jádra stabilní, dlouhodobě dokonce mírně stoupající,“ řekl Zronek. To má podle něj vazbu i na politickou podporu a je potřeba dokázat jadernou energetiku prosadit a obhájit i z geopolitického hlediska. Navíc vzhledem k OZE se tento postup nevylučuje, protože pokračuje trend vzájemného překryvu. Pokud jde o nový jaderný zdroj, dává podle jeho slov smysl začít stavět v Dukovanech, kde životnost stávajících bloků skončí dříve než v případě Temelína.

ČEZ aktuálně řeší smlouvu se státem, která nastaví základní rámec spolupráce. První etapa má za cíl realizaci výběrového řízení na dodavatele jednoho bloku, získání územního rozhodnutí a povolení k umístění jaderného zařízení. Má-li být nový jaderný blok spuštěn v roce 2036, je nezbytné, zabývat se už teď přípravou kvalifikovaného personálu. V neposlední řadě je důležité nastavení organizace výstavby. U dodavatelů, kteří nikdy nestavěli v Evropě je přitom otázkou, jak se dokážou popasovat s tuzemskou legislativou. V úvahu připadají tito dodavatelé: CGN, EDF, Kepco, Rosatom a Westinghouse. Společnost ČEZ předpokládá zahájení výběrového řízení do konce letošního roku, územní řízení do konce roku 2021, proces notifikace státní podpory do konce roku 2022 a finalizaci podpisu smlouvy s dodavatelem v polovině roku 2024.

Česká republika není v podpoře jaderné energetiky v rámci Evropské unie výjimkou! Země, které vidí budoucnost v jádru, představují cca 45% populace EU

Ředitel odboru jaderné energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Ehler v následujícím příspěvku uvedl, že jaderný blok v Dukovanech, s opcí na druhý blok, je jednoznačnou prioritou této vlády. Na procesu, který přesahuje jedno volební období, je podle něj shoda napříč politickým spektrem. Volba jádra je podle něj cestou ke splnění dekarbonizačních požadavků a také otázkou energetické bezpečnosti ČR. V případě nepostavení jaderného bloku je třeba také počítat s národohospodářským dopadem z takzvané obětované příležitosti do oblasti DPH i zaměstnanosti vysoce kvalifikované pracovní síly s přesahem do výzkumu. Podle Ehlera není pravdou, že by Česká republika byla v rámci přístupu k jaderné energetice v Evropě mimo mainstream. „Bez veřejné podpory není v EU možné postavit žádný bezemisní zdroj. V tomto ohledu je zřejmá silná pozice státu v oblasti legislativy a financování,“ uvedl Tomáš Ehler. Současný návrh podpory ze strany státu spočívá v rámcové smlouvě, kde se stát zaručí za legislativní prostředí. Konkrétně se stát rozhodl, že vytvoří pro jadernou energetiku zvláštní zákon.

Druhým pilířem je zajištění návratnosti. Vláda uložila MPO a Ministerstvu financí vypracovat návrh na financování tak, aby nedošlo ke zdražení cen energie. Zákon o opatřeních k přechodu ČR na nízkouhlíkovou energetiku, který je aktuálně v meziresortním připomínkovém řízení, tak bude vytvářet obecný rámec. Až na základě něj bude možné podepsat konkrétní smlouvu. Koncem roku 2022 se dá podle Ehlera očekávat vydání rozhodnutí Evropskou komisí ve věci stavby jaderného bloku v Dukovanech. Ohledně případného následného soudního napadení jsou podle něj pozitivní signály, protože soudy jasně konstatují, že jaderná energetika je společným zájmem EU.

Pro zajištění kvalifikovaných zaměstnanců je nezbytná spolupráce Jaderné elektrárny Dukovany a Vysokého učení technického v Brně (VÚT)

Karel Katovský z Vysokého učení technického v Brně se ve své prezentaci zaměřil na spolupráci VÚT s Jadernou elektrárnou Dukovany. Podle počtu studentů největší technická univerzita v ČR připravuje studenty pro praxi, ačkoli nemá samostatnou jadernou fakultu. Konkrétně pro práci v JE Dukovany se jedná o strojní inženýry a elektroinženýry. VÚT navštěvuje celá řada studentů, kteří jsou přímo z Třebíčska a jejichž rodiče pracují přímo v Dukovanech. Na VÚT byly také v minulosti vyprojektovány parní generátory, následně částečně vyrobené v První brněnské v Třebíči. Aktuální spolupráce s JE Dukovany zahrnuje exkurze stovky studentů za akademický rok, praxe, letní univerzitu a stipendijní program. VÚT vzdělává i vlastní pracovníky, aby výuka odpovídala aktuálním potřebám.

Klíčová, i když podceňovaná, je podle Karla Katovského realizace bakalářských a diplomových prací. Když se podaří získat konkrétní téma přímo z Dukovan, je pak podle něj další spolupráce o to snazší. „Spolupráce se netýká pouze Jaderné elektrárny v Dukovanech, ale i spousty dodavatelů, například z oblasti radiační ochrany, výroby turbín nebo servisu. I ti se na nás obracejí,“ říká Karel Katovský. Upozornil také na to, že Česká republika, která je v oblasti jaderné energetiky na výši, nemá v oboru jaderného inženýrství ani jednoho profesora, pouze čtyři jmenované docenty.

Největším úskalím pro dodavatele je lokální legislativa

Jakub Vyvadil z divize Energoprojekt, spadající od roku 2002 pod Skupinu ÚJV, přiblížil činnosti, které v rámci přípravných aktivit při výstavbě jaderných zdrojů divize zajišťuje doma i v zahraničí. V Minulosti se podílela na přípravách výstavby ve slovenských Mochovcích i Jaslovských Bohunicích, v Uzbekistánu, další práce pro dodavatele zajišťoval Energoprojekt ve Finsku, ve Švédsku a ke spolupráci byl přizván také tam, kde se s jadernou energetikou začíná, konkrétně v Turecku a v Egyptě.

Pro Temelín zajišťoval Energoprojekt studii proveditelnosti, studii EIA, technickou podporu při tendru a vystupoval jako lokální partner pro dodavatele. V Mochovcích působil v pozici generálního projektanta. Velkým problémem je podle Jakuba Vyvadila aplikace lokální legislativy zahrnující až tisíce norem, které je dodavatel schopen jen těžko rozklíčovat. Například pro finskou jadernou elektrárnu Hanhikivi bylo požadováno na čtyřicet analýz, jejichž konkrétní podoba nebyla stanovena. Aktuálně Energoprojekt také navyšuje vlastní pracovní kapacity, které budou k dispozici pro realizaci nového jaderného zdroje v Dukovanech. „V následujícím období předpokládáme technickou podporu při vyjednávání s dodavateli, přípravu povolovací a licenční dokumentace a kontrolu souladu s legislativou a požadavky investora,“ dodal Jakub Vyvadil.

Klíčem k dostavbě jsou náklady a budoucí ceny elektrické energie

Z pohledu minoritních akcionářů v závěru připojil své vyjádření Pavel Šťastný z Grant Capital, a to s akcentem na řízení rizik. Připomněl, že v posledních měsících probíhala řada diskusí a úvah, přičemž na koncepci předložené na diskusním setkání IVD vidí nejmenší riziko. Z hlediska snížení rizik je podle něj důležitý podíl státu na financování. „Stát musí sehrát svoji roli. Je ji potřeba velmi pozorně sledovat. Jedná se o záležitost, která má přímý vztah k energetické bezpečnosti země,“ okomentoval Pavel Šťastný. Důležitým momentem z hlediska rizika, je podle jeho slov schvalovací proces ze strany Evropské komise. Je přitom otázkou, jak se celý proces může tímto faktorem zbrzdit. Velmi podstatným rizikem je v neposlední řadě celková náročnost výstavby. Projekty jsou podle jeho slov koncipovány na určité náklady a stává se, že výsledné náklady u takto náročných staveb bývají i dvojnásobné oproti těm předpokládaným. Přitom je z hlediska akcionářů důležité, aby byl v tomto ohledu výsledek při uvažovaném instalovaném výkonu akceptovatelný.

 

OBK EDU zasedala poprvé po opatření Kovit

A. J., 18. 6. : Poprvé po odvolání opatření v souvislosti s Korona virem se  v JE Dukovany sešla občanská bezpečnostní komise. Jednání se zúčastnil nový ředitel EDU Roman Havlín a odcházející ředitel EDU Miloš Štěpanovský. OBK na začátku poděkovala Miloši Štěpanovskému za perfektní komunikaci s OBK a rychlou informovanost o aktuálních událostech. OBK také popřála Romanu Havlínovi do dalších 30 let provozu EDU hodně sil a úspěch při sestavování svého týmu. V uplynulém období nedošlo na EDU k žádné mimořádné události, stal se jeden pracovní úraz v dodavatelské organizaci. JE Dukovany obhájila titul Bezpečný podnik. Prodloužení odstávek na bloku 3 mělo dopad do nižší hodnoty tzv. load faktoru a tím snížení celkového koeficientu WANO. I přes tuto skutečnost je EDU stále v té lepší polovině jaderných elektráren světa a třeba v radiačních ukazatelích je mezi těmi nejlepšími. V EDU pracuje 1389 pracovníků z toho je 131 žen.

Zevrubně byla OBK informována o projektu snížení spotřeby surové vody. EDU má připraveny dva postupy. Tím prvním je aplikace chemické látky tzv. stabilizátoru, která umožňuje používat vodu s větším zasolením, které nebude nutné snižovat přimícháváním vody surové, tedy snížení odběru o tuto „ředící“ vodu.

Dále se připravují metody snižování zasolení surové vody , reverzní osmózou, iontovýměnou, popřípadě destilací. Odhadovaná úspora se odhaduje  v řádu 10 milionů m3/rok. Celková roční spotřeba vody z řeky Jihlavy je cca 50 milionů m3/rok. Projekt snížení množství odebírané vody je dlouhodobý a je také ve vazbě na novou výstavbu.

 

ČEZ spustil jadernou akademii pro učitele

TM EDU, 19.6. : Skupina ČEZ spustila Jadernou akademii. Cílem nového vzdělávacího programu je seznámit učitele základních a středních škol s aktuálním vývojem přípravy výstavby nového jaderného zdroje v Dukovanech a s předpokládaným vývojem jaderné energetiky u nás. Učitelé mohou získané poznatky využít při výuce a také při přípravě svých žáků na jejich budoucí zaměstnání a odbornou profesi. Projekt Jaderná akademie připravila Skupina ČEZ ve spolupráci se sdružením Energetické Třebíčsko.

Jaderná akademie se měla původně konat jako seminář s přednáškami a diskusí s odborníky, zakončený prohlídkou provozu jaderné elektrárny. Z důvodu nastavených preventivních opatření proti šíření korona viru však museli energetici přijmout náhradní řešení. První ročník jaderné akademie připravili formou samo vzdělávání prostřednictvím video přednášek odborníků z elektrárny, které v průběhu června předávají učitelům základních a středních škol v regionu elektrárny. Vznikla tak první virtuální přednáška, jejímž prostřednictvím se posluchači seznámí s moderními technologiemi zvažovanými pro nový jaderný zdroj, personálních kapacitách či s odpověďmi týkajícími se například dostatku surové vody v Dalešické přehradě pro chlazení souběžného provozu obou elektráren. Součástí je také informace o možnostech spolupráce škol se Skupinou ČEZ.

„Informovanost pedagogů je velmi důležitá! A to nejen těch na středních a vysokých školách, se kterými Skupina ČEZ aktivně spolupracuje řadu let, ale také na těch základních. Právě zde nyní v lavicích sedí budoucí odborníci, pro které může být stavba nové jaderné elektrárny zajímavou příležitostí pro budoucí pracovní uplatnění“, říká Linda Navrátilová, specialistka náboru Skupiny ČEZ.

Jaderná akademie navazuje a doplňuje projekty Jaderná maturita a Letní univerzita. Po studentech středních a vysokých škol tak mohou své znalosti prohlubovat i učitelé.

 

Ze zahraničí

Belgický regulátor podporuje geologickou likvidaci vysoceaktivního odpadu

WNN, 15. června 2020: Belgická federální agentura pro jadernou kontrolu (FANC) tvrdí, že je pro návrh na uložení vysoce radioaktivního odpadu s vysokou  nebo dlouhou životností v geologickém úložišti. Návrh byl vypracován belgickou agenturou pro nakládání s radioaktivním odpadem Ondraf / Niras a byl předložen veřejnosti a různým vládním službám, včetně FANC, ke konzultaci mezi 15. dubnem a 13. červnem.

FANC prohlásil, že souhlasí s tím, že „s vědeckými poznatky, které máme dnes, je geologické uložení nejbezpečnější dlouhodobou možností“. Vzhledem k tomu, že tento odpad bude „velmi dobře uzavřen a oddělen od lidstva“, uvedl, že rizika spojená s novým vývojem - jako jsou války, změna klimatu a nedostatek finančních zdrojů - jsou „co nejvíce omezena“.

FANC však dodal, že bezpečnost konkrétního projektu geologické likvidace bude muset být prokázána v pozdější fázi. "Stávající návrh diskutuje pouze o zásadě geologické likvidace. Jak, kde a kdy bude úložiště postaveno, ještě není problém." Rovněž předložila řadu připomínek, včetně toho, že nelze vyloučit možnost projektu nadnárodního odstraňování a že je třeba zvážit dlouhodobé řešení správy na jednom nebo více místech.

 

Informace  ze Slovenska – unikátní operace na JE V1

Organizace podpory jaderné energetiky na Slovensku je  trochu jiná než v Česku. Pro likvidaci odpadů, provoz úložišť RA odpadů a také činnosti pro likvidaci a vyřazování jaderných zařízení provádí státní společnost JAVYS a.s.

JAVYS tak provozuje úložiště radioaktivních odpadu a úložiště velmi nízkoaktivních RA odpadů na lokalitě v Mochovcích, které jsou centrálním úložištěm všech radioaktivních odpadů vznikajících  na Slovensku.

Provozuje také mezisklad použitého jaderného paliva, který je na lokalitě v Jaslovských Bohunicích. Tento mezisklad je na rozdíl od suchého kontejnerového meziskladu, jako je například v ETE nebo v EDU bazénového typu. .Použité palivo je tak ukládáno pod  vodou v samostatném bazénu mimo objekt výrobního bloku elektrárny.

Jednou z činností JAVYS je také likvidace jaderných zařízení. Na lokalitě v Jaslovských Bohunicích je to JE A1, která byla odstavena po havárii v roce 1976 a také JE V1 (2x 440 MWe v provozu od roku 1978  a trvale odstavené  podle závazku Slovenska při vstupu do EU v roce 2006).

Právě s likvidací JE V1 byla spojena jedna velmi unikátní operace, která se zrealizovala začátkem června.  Touto operací byla demontáž reaktorové nádoby JE V1/1 a její přeprava na místo pro další rozřezání a přípravy k finálnímu uložení do úložiště RAO.

Transport  více než 200 t těžké reaktorové nádoby se uskutečnil z šachty reaktoru pomocí jeřábu 250 t  do místa kde se tlaková nádoba reaktoru rozřeže na kusy se kterými lze lépe manipulovat.

Připomínám, že tlaková  nádoba reaktoru a vnitroreaktorové části jsou jedny z mála částí jaderné elektrárny, které, protože byly vystavovány po celou dobu provozu silnému toku neutronů jsou tzv. aktivovaná a nelze ji tedy dekontaminovat nijakým omýváním, jako je tomu u jiných částí primárního okruhu.

Místo kde se bude dále s aktivovaným materiálem pracovat je tzv. bazén defragmentace a všechny operace v něm budou probíhat pod vodou. Voda zde hraje jednak stínící úlohu proti radioaktivnímu záření a také zabraňuje vývinu a uvolňování radioaktivních aerosolů při řezacích pracích.

Tlakovou nádobu reaktoru bylo nutné před transportem vybavit speciálně zkonstruovaným závěsným zřízením pro použití původního jeřábu 250 t na reaktorovém sále. Na projektu likvidace se také podílí společnost Westinghouse Španělsko

Operace se povedla a musíme jen slovenským kolegům pogratulovat.

Pro nás je to pozitivní zpráva: „někdo nedaleko v sousedství to umí a nemusíme nad tím bádat a umíme také odpovědět na otázky spojené z likvidací našich jaderných reaktorů.

ekoregion 2020 ekoregion 5 Dukovany Rouchovany SÚRAO JE Dukovany