Občanská bezpečnostní komise při jaderné elektrárně dukovany

Aktuality

Zprávy z jaderné energetiky k 26.3.2021

Zprávy z jaderné energetiky k 26.3.2021

29.3.2021

Jednou větou:                     

V Dukovanech bloky 1, 2, 3, na nominálním výkonu, 4.  blok odstávka pro výměnu paliva, revize a investiční akce, V Temelíně oba bloky v provozu, 1. blok jde do odstávky

Jak to vidí Vládní zmocněnec Jaroslav Míl.

Z domova: Odlož na zítřek, cos již včera odložil na dnešek aneb pohádka o pasáčkovi a vlkovi, Rozhodovat bude až další vláda. Územní řízení na nový jaderný zdroj Dukovan začne v červnu.  Z bláta do louže. Boj o Dukovany smrdí vítězstvím ruského plynu.

Ze  zahraničí: Odchylky  nalezené na nátrubcích JE  Flamanville. Leningrad II-2 vstupuje do komerčního provozu. Připojení k síti pro pákistánskou jednotku Hualong One

Provoz EDU

  1. blok – 100%  
  2. blok – 100%  
  3. blok -  100%
  4. blok - odstávka 42 den. Režim 6, palivo v reaktoru

Výroba letos  2 962 GWh

 

Provoz  ETE

ETE 1  1070 MWe, výroba  letos 2 166 GWh.

ETE 2  1104 MWe, výroba  letos 2 196 GWh

provoz v soulad s LAP

Odstávka pro výměnu paliva  na bloku č. 1 ETE  začne v pátek  26.3. večer

První temelínský blok jel tento týden na tzv.  výkonovém efektu. V jeho průběhu byl pozvolna snižován výkon až k úrovni 98 %. Podle energetiků je to signál spolehlivého provozu bloku. Provoz na výkonovém efektu ukončí elektrárna v pátek večer, kdy blok plánovaně odstaví pro výměnu paliva.

Pro energetiky je výkonový efekt žádoucí stav, který ukazuje na optimální využití paliva od poslední odstávky. V praxi to znamená, že provozní personál snížil 25. A 26. 3  výkon bloku každý den o necelé jedno procento. Při nižším výkonu reaktoru je možno získat další energii z použitých palivových souborů a tím je co nejefektivněji využít.

 

Jak to vidí Vládní zmocněnec Jaroslav Míl

Jaroslave, necháme si na příště překvapivé včerejší prohlášení Vlády o posunu termínu  vyhlášení tendru na EDU 5 (viz dále) a budeme se držet v minulém čísle ČNN položené otázky z oblasti dlouhodobé bilance výroby elektrické energie.

Strategie snižování emisí vyústila závazkem k odstavení uhelných elektráren. Ve zdrojích tedy zmizí v česku nějakých 10 000 MWe instalovaného výkonu v uhelných elektrárnách. Dlouhodobá Energetická koncepce Česka je postavena na jaderných elektrárnách a OZE. 

Mohl bys, prosím vysvětlit, proč se připravuje výstavba jen jednoho nového jaderného bloku a jak bude chybějící deficit instalovaného výkonu v ČR nahrazen?

Odpověď

Otázka se týká především Energetické politiky, která definuje i budoucí podíl jaderné výroby na energetickém mixu v ČR. Na základě této politiky investor EDU II připravuje staveniště pro NJZ v Dukovanech s kapacitou 2 x 1200 MWe. V současné době se pro dva bloky NJZ projednává dokumentace pro územní řízení (jsou již vydaná stanoviska od MŽP – EIA a od SÚJB – Rozhodnutí o umístění). 

Podíl jaderné energetiky v Energetické politice je jedním z podkladů, které jsou předloženy Evropské komisi v rámci tzv. pre-notifikačního procesu. ČR na základě tržního selhání v souladu se Smlouvou o fungování Evropské Unie, navrhuje notifikovat veřejnou podporu pro jeden blok 1200 MWe v NJZ Dukovany. Tento projekt je zařazen do širšího jaderného programu cca 5400 MWe, o kterém jsme EK také informovali.

Součástí podkladů pro jednání s Evropskou komisí je i „Hodnocení zdrojové přiměřenosti ES do roku 2040“, které na základě příslušné legislativy EU zahrnuje i zapracování „evropského posouzení zdrojové přiměřenosti“. Pro tyto účely byly zpracovány roční bilance i hodinové bilance ČR a dalších zemí postupně do roku 2040.

Takže shrnuto – vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti ČR vychází z evropského posouzení zdrojové přiměřenosti – proto se posuzují i další země. V našem případě se jednalo o Slovensko, Maďarsko, Rakousko, Německo, Polsko, Rumunsko, Francii a v některých scénářích i o skandinávské země.

Řada ze čtenářů ví, že hned na počátku roku jsme zpracovali aktualizovaný výhled stavu české energetiky, bilanci zdrojů do roku 2040, protože stávající výhledy s takovým to obdobím nepočítaly.

V podstatě jsme zahájili práce, které byly následně dopracovány o závěry uhelné komise a budou předmětem vstupů do aktualizované státní energetické koncepce. Nemohli jsme čekat, protože bez těchto studií se nedá postoupit dále. Je zjevné, že naše bilance bude pokryta jadernými zdroji, OZE a částečně plynem. Rozsah je definován v platné energetické politice.

Můj osobní názor je, že z ekonomického i bezpečnostního hlediska je optimálním řešením neurychlovat odstavení uhelných elektráren, a to bez ohledu na emise CO2. Především proto, že v našem případě je i částečná náhrada plynem emisně neutrální. Potíž je, že v rámci EU není rozhodující cena elektrické energie pro konečného spotřebitele, ale jsou porovnávány pouze výrobní náklady.

Nám šlo o prosazení aspoň jednoho bloku v širším rámci, a to relativně rychle než prosazování velmi rozsáhlého projektu, který by těžko získával politickou podporu, a nakonec by byl s velmi nejistým výsledkem schvalován dvakrát déle či spíše v úplně jiné podobě. U jednoho bloku víme, že nebudou technické či pseudo technické argumenty ani vznášeny.

Základem jednání s EK je kvalitní rozbor pokrytí spotřeby nejen v ČR, ale i okolních zemí. Následně je potřebné mít silnou politickou pozici pro jednání v EU. Stejnou cestou se nezávisle na nás, s určitým časovým odstupem, vydalo i Polsko a Nizozemí. Nešli jsme cestou Maďarska, která se neukázala jako efektivní. 

Dále bych chtěl bych zdůraznit jednu věc, na kterou se zapomíná. Dnes denně jsme svědky toho, že když věci v rámci standardních mechanismů nefungují musí se každý stát strat o sebe. To jsme viděli u otázek migrace, řešení ochranných pomůcek proti covid, rozdělování vakcín atd. Ne jinak tomu bude i při nedostatku dodávek elektrické energie. ČR by měla být na svém okolí v případě potřeby zcela nezávislá, ale v principu extrémně potřebná pro naše sousedy. Proto musí mít produktovody vedené přes své území. Proto musí mít energetickou soustavu funkční i v krizových situacích tzv. ostrovního režimu. Stavíme a budujeme energetiku na doby nejen mírové, ale i méně stabilní, budujeme energetiku pro další generace a zdroj provozovaný do roku 2100. Velké zdroje není možné provozovat bez aktivní spolupráce okolních zemí. Všichni víme, že v soustavě platí i pravidlo N-1. Navíc se může stát, že politickým rozhodnutím budou místo našich velkých zdrojů upřednostňovány odběry ze zahraničí z titulu řízení evropské energetické sítě.

Naše bilance bude pokryta jadernými zdroji, OZE a částečně plynem. Rozsah je definován v platné energetické politice. Dalšími aspekty, které v případě rozvoje jaderné energetiky hodnotíme jsou reálné možnosti české ekonomiky a financování projektu včetně obnovení jaderného know how českých firem jako subdodavatelů vybraného hlavního dodavatele. Současné řešení výstavby 1 bloku NJZ v lokalitě Dukovany bylo proto zvoleno v rámci širšího programu výstavby JE, o kterém se zmiňuji v úvodu.Základem by měla být možnost zapojení soukromého kapitálu a omezení administrativy a schvalovacích procesů spojených s jednáním s EK. Zároveň umožnění reakce na nejnovější technologický vývoj v OZE a zmaření zbytečně vynaložených nákladů.

Dalším významných faktorem pro toto rozhodnutí je ale i pokračující příprava reaktorů nové generace, takzvaných malých modulárních reaktorů (výkon 50 až 300 MW), u kterých je předpoklad, že v průběhu tohoto desetiletí budou již v provozu jejich první průmyslové aplikace.

Například v naší druhé jaderné lokalitě Temelín by mohly být jejich instalace daleko vhodnějším řešením než současné velké reaktory. Klíčovým faktorem je i skutečnost, že zde může dojít k daleko většímu a především dlouhodobému zapojení českých VŠ, inženýrských kapacit a průmyslu do jejich výstavby, provozu a údržby

Jaroslave, děkuji za odpověď.

A otázka na příště? Nelze se nevyhnout aktuální situaci ve vyhlášení tendru. Opozice haraší odvoláním ministra MPO.  MPO mluví o nějakém bezpečnostním dotazníku. Teď je to živé, ale otázka bude na téma 

Aktuální situace ve výběru dodavatele

………………………………………………………

 

Z domova

Odlož na zítřek, cos již včera odložil na dnešek aneb pohádka o pasáčkovi a vlkovi,

Rozhodovat bude až další vláda

26.03.2021,  Hospodářské noviny: Rozhodnutí o největším českém projektu v historii se opět odkládá. Ministr průmyslu Karel Havlíček ve čtvrtek oznámil, že o výstavbě nového jaderného bloku elektrárny Dukovany by měla rozhodovat až nová vláda po říjnových volbách. Termíny projektu za 200 až 300 miliard korun podle něj nejsou ohroženy.
„Zahajujeme poslední fázi k vypsání tendru. Na základě diskuse se zástupci investora, bezpečnostních složek nebo politických stran jsme se rozhodli uskutečnit před zahájením samotného tendru ještě fázi takzvaného bezpečnostního posouzení. Finální rozhodnutí bude na příští vládě, která díky tomuto postupu bude mít maximum informací,“ řekl Havlíček.
ČEZ podle ministra nyní osloví čtyři uchazeče. Jak už dříve politici avizovali, do soutěže nebude přizvána čínská společnost CGN. Naopak se jí zatím může zúčastnit ruský Rosatom. Dalšími účastníky pak mají být francouzská EDF, jihokorejská KHNP a kanadsko-americký Westinghouse. Tyto firmy pak mají do konce listopadu letošního roku předložit souhrnné informace, jak budou naplňovat bezpečnostní požadavky na dodavatele nového jaderného zdroje. Především má jít o strukturu, v jaké hodlají podávat nabídku nebo vlastnickou strukturu hlavního dodavatele a členů konsorcií, včetně finančních ukazatelů.
Zjištění ČEZ následně předloží vládě a ta rozhodne, kteří uchazeči budou přizváni a vyzváni k předložení nabídek v rámci výběrového řízení. „Tímto krokem vycházíme vstříc těm, kteří jakkoliv pochybovali o naplnění bezpečnostních požadavků, současně nijak významně nezdržíme průběh tendru. Uchazeči již mohou na svých projektech, dodavatelském řetězci a dalších komponentech nabídky pracovat, neboť získají další potřebné informace,“ uvedl Havlíček.
Právě bezpečnostní otázka stojí za současným zpožděním soutěže. Tu chtěl státem ovládaný ČEZ vypsat už na konci minulého roku. Na podzim nicméně bezpečnostní složky přišly s analýzou, podle které by byla účast z autoritářských zemí, tedy Ruska s Čínou, bezpečnostním rizikem. A doporučily, aby do tendru nebyly přizvány.
Havlíček koncem ledna po jednání s opozicí, která celou soutěž torpédovala, souhlasil, že by se do tendru neměla přizvat Čína. Odmítal ale vyloučit účast ruského Rosatomu. Ten dnes staví nejvíc elektráren na světě, spolupracuje s ním řada českých firem a na jeho technologii je postaveno všech šest českých bloků.
Opoziční strany v čele s TOP 09 a Piráty pak opakovaně blokovaly projednání tzv. lex Dukovany v Poslanecké sněmovně. Ten neměl sice co do činění se samotnou výstavbou, ale měl zjistit financování pro nový jaderný blok.
Projekt za stovky miliard je kvůli levné elektřině na trzích pro samotný ČEZ příliš rizikový. Vláda se proto s firmou dohodla, že od ní stát bude z nového bloku vykupovat veškerou vyrobenou elektřinu. A to až na šedesát let dopředu. Společnosti navíc poskytne výhodné financování, původně to mělo být 70 procent celkových nákladů, nyní Havlíček hovoří až o 100 procentech.
Ministr v tiskovém prohlášení uvedl, že posun rozhodnutí nic nemění na dříve stanovených termínech. Hlavními milníky jsou roky 2029, kdy má začít samotná fyzická výstavba, a rok 2036. Na ten je plánované zahájení zkušebního provozu. Ještě nedávno ale mluvil jinak. „Kdybychom se nyní rozhodli, že to spustíme po volbách, tak se nespustí v prosinci či v lednu. Každá nová vláda si bude hledat svoje priority. Podle mého by to bylo zpoždění dvou let,“ řekl koncem ledna v rozhovoru pro HN.
Podle Dany Drábové, členky vládního jaderného výboru a šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, byly ale už i prvotní odhady příliš optimistické. „S tím rokem 2036 nikdo moc nepočítal. Je to to bez jakékoliv rezervy. A jak já tyto projekty znám, tak jsem velice opatrná,“ řekla s tím, že samotné odsunutí nicméně vítá.
Rozhodnutí ministra Havlíčka podle informací HN zaskočilo členy jaderného výboru i vládního zmocněnce pro výstavbu nového jaderného zdroje Jaroslava Míla. „Nebudu nic komentovat,“ reagoval Míl na dotazy HN. Fakt, že se o dalším postupu mělo teprve jednat, dokládá i již domluvené jednání vládního jaderného výboru, který Míl vede. Datum je stanoveno na 29. dubna. Ve výboru sedí kromě několika členů vlády i zástupci ČEZ a všech parlamentních stran.
O ničem nevěděla ani další členka jaderného výboru a poslankyně za TOP 09 Helena Langšádlová. „Neberu to jako odložení tendru, ale jako de facto jeho předčasné vypsání. Je to nesmírně znepokojivé. Vycházím z toho, že uchazeči budou mít k dispozici zadávací dokumentaci a budou vyzváni i k předložení svého dodavatelského řetězce,“ míní Langšádlová.

Termíny projektu za 200 až 300 miliard korun nejsou podle ministra Havlíčka ohroženy.

 

Územní řízení na nový jaderný zdroj Dukovan začne v červnu

Dukovany (Třebíčsko) 23. března (ČTK) - O zahájení územního řízení na nový jaderný zdroj v Dukovanech chce Elektrárna Dukovany II ze skupiny ČEZ požádat letos v červnu stavební úřad v Třebíči. Jak dnes řekl novinářům generální ředitel této společnosti Petr Závodský, pro předložení dokumentace už má většinu potřebných vyjádření od orgánů státní správy. Tyto práce podle něj pokračují podle harmonogramu. Kritickým místem projektu je výběr dodavatele nového bloku, uvedl Závodský.
"V současné době probíhá diskuse se státem, jak neztrácet čas a ten tendr nějakým způsobem rozběhnout a držet termíny, které máme opravdu napnuté," řekl Závodský k možné stavbě bloku do roku 2036. Pokud by měla být smlouva s dodavatelem podepsaná v roce 2024, měl by podle Závodského tendr začít během letoška.
"Pro další povolovací řízení už toho dodavatele potřebujeme, potřebujeme s ním projektovat tak, abychom mohli požádat o povolení k výstavbě SÚJB (Státní úřad pro jadernou bezpečnost), respektive o stavební povolení," řekl generální ředitel.
Tento měsíc získala Elektrárna Dukovany II od SÚJB povolení k umístění nového jaderného zdroje v Dukovanech. Také předmětem navazujícího územního řízení bude podle Závodského stavba dvou jaderných zařízení, každého s jedním tlakovodním reaktorem o maximálním elektrickém výkonu do 1200 megawattů (MWe). Výběrové řízení na dodavatele a následné povolení k výstavbě a stavební povolení se už podle něj plánují jen na jeden blok.
Model financování nového jaderného bloku v Dukovanech zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun) schválila česká vláda loni. Mezi možnými uchazeči dukovanského tendru jsou podle dostupných informací ruský Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická společnost Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP.
Zástupci vlády a předsedové opozičních stran se na konci ledna dohodli, že chystané výběrové řízení na dodavatele nového bloku Dukovan bude velmi pravděpodobně bez čínského zájemce. Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) řekl, že Čína je pro všechny politické strany nepředstavitelným hlavním dodavatelem bloku. Část opozice se s vládou liší v názoru na to, zda je bezpečnostní a geopolitickou hrozbou také účast Ruska. Počátkem tohoto měsíce Havlíček uvedl, že finální textová podoba tendru na dukovanský blok by mohla být připravena v řádu týdnů.
Podle Závodského by zájemci měli nejdřív dostat dokumentaci, která jim umožní zpracovat úvodní nabídku. Po dalších jednáních by měli předložit finální nabídku. "Budeme hodnotit a pak tu hodnotící zprávu dáme státu, který má právo tam uplatnit své bezpečností požadavky a podobně," řekl dnes novinářům.
Jaderná elektrárna Dukovany s celkovým výkonem 2040 megawattů pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v ČR. Čtyři výrobní bloky Dukovan byly zprovozňované v letech 1985 až 1987. Původní projekty počítaly s jejich třicetiletou životností, firma ČEZ nyní předpokládá, že by mohly sloužit celkem 60 let.

 

Z bláta do louže. Boj o Dukovany smrdí vítězstvím ruského plynu

Datum vydání: 22.03.202,1 finmag. Pavel Jégl

Česká cesta k uhlíkové neutralitě může vést malou oklikou přes velkou plynovou závislost na Rusku.
Doba uhelná se chýlí k závěru. Uhelná komise doporučila vládě, aby Česko nejpozději v roce 2038 přestalo spalovat uhlí. Je ale možné, že uhelné elektrárny budou odpojovány dřív. Stanou se vysoce ztrátové, protože Evropská komise, která se řídí cílem mít do poloviny století Evropu uhlíkově neutrální, žene nahoru ceny emisních povolenek.
Česko se každopádně chystá hořlavou horninu nahradit – a to fotovoltaikou, zemním plynem a jádrem. A součástí plánu na odchod od uhlí, které v současnosti pokrývá téměř polovinu výroby elektřiny a tepla, je výstavba pátého bloku jaderné elektrárny Dukovany.
Dá se s ním ale počítat?
Rosatom na atom
Plán, podle něhož má být nový blok v Dukovanech postaven do roku 2036, posvětila česká vláda před třemi lety. K tomu přijala rozvrh, z něhož vyplývá, že v roce 2020 bude vyhlášena veřejná soutěž na dodavatele, dva roky poté bude znám její vítěz a do roku 2029 se začne stavět.

Vypadá to přehledně a srozumitelně. Soutěž ale dodnes vyhlášena nebyla a do voleb s ní patrně nelze počítat.
Strany se rozcházejí v pohledu na to, koho do tendru pustit, a koho nechat za dveřmi. Původně se mělo soutěže účastnit pět firem: Americký Westinghouse, jihokorejská KHNP, francouzská EdF, ruský Rosatom a čínská CGN. Poslední dvě společnosti však tajné služby na podzim prohlásily za bezpečnostní riziko a jejich účast je nepřijatelná pro opoziční Piráty, občanské demokraty, lidovce, Starosty a topkaře.
Spor o přístup do tendru zablokoval také „lex Dukovany“, tedy návrh zákona o opatřeních k přechodu k nízkouhlíkové energetice. Norma, která je teď ve sněmovně, má vládě umožnit financovat projekt, jehož náklady přesáhnou 150 miliard korun (nejspíš ale mnohem víc) ze státního rozpočtu.

Andrej Babiš i Karel Havlíček dávají najevo, že Číňany jsou ochotni pustit k vodě. Ne však Rusy. To si premiér prostě dovolit nemůže.
Ruský energetický gigant má za sebou mocného patrona na Hradě, bez kterého se Babiš neobejde, a k tomu silnou energetickou lobby. Zdejší firmy z tohoto odvětví s ním spolupracují a na jeho technologiích je postaveno všech šest jaderných bloků v Česku.
Politický příkop je hluboký a ve volebním roce se ho sotva podaří nějakým kompromisem zasypat. A pokud se vláda nedohodne s opozicí, je pošetilé tendr zahajovat.
Jednoduše proto, že ho příští vláda může odpískat. Obdobně jako vláda Bohuslava Sobotky pohřbila penzijní reformu kabinetu Petra Nečase. A podobně jako ČEZ v roce 2014 zrušil soutěž na dostavbu Temelína, protože od vlády nezískal garance na výkupní ceny elektřiny. Tehdy byl proti ministr financí Andrej Babiš, který teď jako premiér chce, aby stát hradil celou investici do Dukovan.
Z bláta do louže
Je jasné, že další jaderný blok, lépe však dva bloky, by Česku prospěly. A patrně jsme je už mohli rozjíždět, kdybychom nenalévali peníze do fotovoltaiky stylem „co hrdlo ráčí, drazí solární baroni“.
Solární panely jsou fajn. Nedevastují krajinu těžbou a především – nevypouštějí do vzduchu oxid uhličitý, který je příjemný v limonádě, ne však v ovzduší, kde vyvolává skleníkový efekt. V Česku však nefouká jako na anglickém či dánském pobřeží a slunce tady nesvítí jako na Apeninském nebo Pyrenejském poloostrově.
Pravda, místo jednoho či dvou jaderných reaktorů v Dukovanech můžeme nakrásně postavit dvě nebo čtyři plynové elektrárny a zavést do nich plynové roury. Bylo by to technicky snazší a patrně i levnější.
Ostatně, koncepce odchodu od uhlí s plynem počítá. V roce 2038 má podle ní mít hlavní podíl v energetickém mixu fotovoltaika s 5,8 gigawattu, hned za ní bude následovat jádro s 5,1 gigawattu a na třetí zemní plyn má připadnout 3,7 gigawattu. (Pro srovnání, chystaný blok v Dukovanech má mít výkon 1,2 GW.)
Je přitom jasné, že vzhledem k českým podmínkám není reálné dosáhnout výrazně vyššího podílu obnovitelných zdrojů. Pokud bychom tedy nepostavili nové jaderné bloky, nezbývalo by než pálit podstatně víc zemního plynu. Tím bychom ale popírali samotný cíl energetické politiky – uhlíkovou neutralitu. Emise oxidu uhličitého z plynu nejsou zanedbatelné, ve srovnání s hnědým uhlím zhruba poloviční.
A co teprve plynová závislost na Rusku? Není snad horší než ta jaderná?
Do Česka proudí plyn především rourami z Německa, které spoléhá na dodávky z Ruska. Pokud bychom si tedy namalovali hodně černý scénář, ve kterém se Západ dostane s Kremlem do těžkého konfliktu, pak je pro ruské vedení snadné zavřít kohoutky. Dvojnásob účinné by to bylo v třeskuté zimě.
Rozehraná politická partie o Dukovany, která protahuje termíny a ve které je dohoda zatím v nedohlednu, dává tušit, že jsme si schopni nakonec nadělit právě takovou plynovou variantu.

 

Ze zahraničí

Odchylky  na nátrubcích JE Flamanville

23. března 2021, WNN:  EDF oznámila dne 3. března francouzskému regulačnímu orgánu pro jadernou bezpečnost Autorité de Sûreté Nucléaire (ASN) významnou událost týkající se konstrukční anomálie na třech nátrubcích  hlavního primárního systému reaktoru EPR ve Flamanville. Dotčené nátrubky  byly vyrobeny v roce 2011 na základě konstrukčních podkladů  z roku 2006. Regulační orgán se zeptal EDF, jak plánuje tuto anomálii řešit.

Na začátku roku 2017, po anomáliích zjištěných na svarech hlavních parovodů, ASN požádal EDF, aby přezkoumala shodu hlavních primárních systémových trubek se základními požadavky přístupu "break preclusion (zabránění  roztržení)". Následná kontrola odpovědí společnosti EDF těchto nátrubků  na konci roku 2020 odhalila, že svary těchto tří nátrubků  nesplňují všechny požadavky principu  prevence  roztržení.

Před vydáním prohlášení o postoji požádala ASN EDF o strategii, jak se s touto anomálií vypořádat. Regulační orgán rovněž požádal EDF, aby určila své hlavní příčiny a důvody svého opožděného odhalení a aby přijmout nápravná opatření, zejména s cílem zajistit, aby v hlavním primárním systému nebyly žádné další anomálie.

Společnost Framatome, která podporuje EDF, uvedla, že zahájila pokyn, jehož cílem je přesně určit příčiny události. Za účelem navržení odpovídajícího plánu oprav začala také přehodnocovat vlastnosti nátrubků ve srovnání s referenční studií.

V březnu 2018 byla zjištěna odchylka kvality ve svařování hlavního sekundárního systému. V červnu 2019 ASN požádal EDF o opravu osmi svarů, ve kterých byly zjištěny odchylky kvality. Tyto svary jsou umístěny v těžko přístupných oblastech kolem  reaktoru. V říjnu tého roku EDF upravila harmonogram a odhadované náklady na výstavbu EPR ve Flamanville. Uvedla, že za předpokladu, že ASN schválí svou preferovanou možnost opravy svarů pomocí robotů, bude zavážení paliva do reaktoru dále zpožděno do konce roku 2022. Odhadované náklady na výstavbu Flamanville 3 by se rovněž zvýšily na 12,4 miliardy EUR (při sazbě z roku 2015 bez prozatímních úroků) z 10,9 miliardy EUR.

Stavební práce začaly v prosinci 2007 na jednotce 1650 MWe v lokalitě Flamanville v Normandii. Původně se očekávalo, že reaktor EPR zahájí komerční provoz v roce 2013.

 

Leningrad II-2 vstupuje do komerčního provozu

22. března 2021, WNN: Druhý reaktor VVER-1200 v leningradské jaderné elektrárně v západním Rusku dnes zahájil komerční provoz. Leningrad II-2 je čtvrtýM VVER-1200 v Rusku a celkový počet jaderných elektráren v zemi je 38. VVER-1200 má o 200 megawattů větší kapacitu než předchozí design VVER.

Generální ředitel Rosatomu Alexej Lichačev uvedl, že dnešní událost byla významná nejen pro Rusko, ale pro celé globální jaderné společenství, a uvedl, že projekty VVER-1200 jsou v plném proudu také v Bělorusku, Finsku, Maďarsku a Egyptě.

"Je velmi důležité, aby naši mezinárodní partneři mohli vidět všechny fáze výstavby, od vývoje projektu až po průmyslový provoz," řekl.

Leningrad II-2, také známý jako Leningradský blok 6, nahrazuje leningradský blok 2, což je reaktor RBMK-1000, který v loňském roce ukončil svou 45letou službu.

Jaderná elektrárna Leningrad poskytuje více než 55% poptávky po elektřině v Petrohradě a Leningradské oblasti, což představuje 30% veškeré elektřiny v severozápadním Rusku. I po vyřazení jednotky 2 z provozu je elektrárna i nadále největší jadernou elektrárnou v Rusku a největší elektrárnou ze všech paliv v severozápadním Rusku, uvedl Rosatom.

Vladimir Pereguda, ředitel leningradské jaderné elektrárny, řekl: "Jsme přesvědčeni, že nová jednotka má bezpečnou a bezpečnou budoucnost. Během experimentální a průmyslové fáze provozu byly provedeny stovky testů, které jasně ukázaly, že energetická jednotka je připravena pracovat v plném souladu s projektem, aby mohla nadále dodát elektřinu dynamickému severozápadnímu regionu."

Dne 10. března, po dokončení před uvedením do uvedení do vnitrostátního pořádku, regulátor Rostechnadzor potvrdil připravenost jednotky k uvedení do uvedení do uvedení do pořádku.

Leningradská jednotka 1 byla 21. prosince 2018 uzavřena kvůli vyřazení z provozu. Leningrad II jednotka 1 byla připojena k síti 9. března 2018 a stala se druhým reaktorem VVER-1200, který byl spuštěn po spuštění novovoronezh jednotky 6 v roce 2016. Leningrad-2, který byl trvale uzavřen 10. listopadu 2020.

  

Připojení k síti pro pákistánský JE Karáčí 2 s reaktorem  Hualong One

19. března 2021, WNN: blok 2 jaderné elektrárny Karáčí v Pákistánu byla včera synchronizována s elektrickou sítí. Čínský reaktor Hualong One - první ze dvou, který má být v místě postaven - by měl vstoupit do komerčního provozu do konce tohoto roku. Karáčí 2 a 3 jsou prvními vývozy čínského designu Hualong One, který je na mezinárodním trhu propagován jako HPR1000.

Omar Ayub Khan, pákistánský federální ministr energetiky, ropy a přírodních zdrojů, ve svém tweetu uvedl, že reaktor byl připojen k síti včera ve 21:37.

Karáčí 2 a 3 se buduje na základě smlouvy v hodnotě přibližně 9 miliard USD podepsané mezi Čínskou národní jadernou korporací a Pákistánskou komisí pro atomovou energii v roce 2013. Výstavba jednotky 2 byla zahájena v roce 2015 a jednotky 3 v roce 2016. Instalace vnitřních reaktorů v Karáčí 2 byla dokončena v lednu 2019, zatímco instalace reaktoru 3 byla dokončena v dubnu loňského roku.

V prosinci 2019 byly v Karáčí 2 dokončeny zkoušky funkčnosti za studena, které měly potvrdit, zda jsou komponenty a systémy důležité pro bezpečnost řádně instalovány a připraveny k provozu v chladném stavu. Hlavním účelem těchto zkoušek bylo ověřit těsnost primárního obvodu. Funkční zkoušky za provozu, které zahrnují zvýšení teploty chladicího systému reaktoru a provedení komplexních zkoušek na provozních parametrech.

Proces zavážení  celkem 177 palivových sestav do aktivní óny JE  Karáčí 2 začal 28. listopadu loňského roku. Reaktor dosáhl první MKV ( dosáhl počáteční trvalé řetězové reakce) 28. února. Od té doby byla provedena řada testů uvedení do uvedení do řízení.

Očekává se, že čtyři jednotky Hualong One - Fuqing 5 a 6 v provincii Fu-ťien a jednotky Fangchenggang 3 a 4 v provincii Kuang-si - budou připojeny k čínské síti do konce roku 2022. Fuqing 5 byl připojen k síti 27. listopadu, první kritiky dosáhl 21. října a do komerčního provozu vstoupil 30. ledna. CNNC také zahájila výstavbu dvou jednotek Hualong v továrně Čang-čou v provincii Fu-ťien a první ze dvou jednotek v Taipinglingu v Kuang-tungu.

General Nuclear Services - dceřiná společnost EDF a China General Nuclear - navrhuje použít HPR1000 v potenciální nové jaderné elektrárně v Bradwellu v Anglii.

ekoregion 2020 ekoregion 5 Dukovany Rouchovany SÚRAO JE Dukovany