Zprávy z jaderné energetiky k 21. 1.2022
V Dukovanech jsou bloky 3 a 4 na plném výkonu, blok č. 1 je na konci kampaně a blok č. 2 probíhá odstávka pro výměnu paliva, kontroly a rekonstrukce
V Temelíně jsou v provozu oba dva bloky
Z domova: Česká odpověď Bruselu: Potřebujeme neomezené jádro a výhodnější plyn
Zahraničí: OKG podepsala smlouvu o dodávkách vodíku. Belgický regulátor říká, že reaktory by mohly fungovat i po roce 2025. Egyptská JE El Dabaa. Finské hlubinné úložiště.
Provoz EDU
- blok – 99 % tzv. výkonový efekt, příprava na odstávku pro výměnu paliva
- blok – odstávka 63 den, režim 6
- blok - 100 %
- blok - 100%
Výroba letos 715 GWh
Provoz ETE
ETE 1 1097 MWe, výroba letos 473 GWh.
ETE 2 1105 MWe, výroba letos 475 GWh
Všechny provozované bloky obou JE pracují stabilně s požadovaným výkonem bez odchylek od platných limitů a podmínek.
Z domova
Česká odpověď Bruselu: Potřebujeme neomezené jádro a výhodnější plyn
21.01.2022, Hospodářské noviny : Celkem jedenáct komentářů posílá Česko do Bruselu k návrhu takzvané taxonomie energetických zdrojů. Jde o klíčový dokument, na jehož základě EU zvýhodní investice do technologií přispívajících k ochraně. Mezi ně zařadil Brusel i jádro a plyn, ale jen na přechodnou dobu a za přísných podmínek. Termín je do tohoto pátku. Česko, které právě na jádro i plyn po ukončení spalování uhlí vedle obnovitelných zdrojů spoléhá, proto žádá o rozvolnění přísných podmínek. Jaderné elektrárny podle české odpovědi, kterou mají HN k dispozici, mají být považovány za nízkouhlíkovou technologii i po roce 2045.
„Česká republika žádá o vypuštění ustanovení, která naznačují přechodný charakter jaderné energetiky, zejména lhůty pro povolení provozu stanovené do roku 2045 pro nové elektrárny a do roku 2040 pro stávající elektrárny, stojí v dokumentu pro Brusel, jehož garantem bylo ministerstvo průmyslu a obchodu.
Jednoduše řečeno, Praha chce pro jaderné elektrárny „dlouhodobou perspektivu“, aby je mohla mít ve svém energetickém mixu.
Evropská komise ve svém původním návrhu přitom chce, aby pro nové atomové bloky nebylo možné získat stavební povolení ve zvýhodněném režimu po roce 2045 a nebylo možné prodlužovat provoz už existujících jaderek po roce 2040. S výjimkou takzvaných reaktorů čtvrté generace, které ovšem ještě nejsou na trhu k dispozici.
Česko ve své odpovědi také upozorňuje, že rok 2045 byl stanoven „libovolně“, aniž by ho Evropská komise řádně odůvodnila. Nevidí také důvod, proč by fungující bloky, pokud splňují všechny potřebné požadavky, nemohly dostat povolení k dlouhodobému provozu i po roce 2040.
V oblasti jádra má Česko připomínku také k termínům pro výstavbu hlubinného úložiště životního prostředí vyhořelého jaderného paliva. Tyto dlouhodobé sklady radioaktivního odpadu mají být podle taxonomie v provozu už v roce 2050. Praha upozorňuje, že z nových jaderných elektráren dokončených po roce 2040 nebude ještě dost radioaktivního odpadu, který by zamířil rovnou do hlubinného úložiště. Tlak na to, aby bylo nutné mít co nejrychleji tento sklad, je tak podle Česka zbytečný. A navrhuje, aby v roce 2050 stačilo pouze stavební povolení.
Dokument hovoří také o plynu. Elektrárny na zemní plyn taxonomie zvýhodňuje jako nízkoemisní zdroj po ještě kratší dobu. Konkrétně se podle návrhu Bruselu může jednat jen o takové zařízení, které bude od 1. ledna 2026 využívat alespoň 30 procent obnovitelných nebo nízkouhlíkových plynů (tedy hlavně vodíku) a od 1. ledna 2030 alespoň 55 procent obnovitelných nebo nízkouhlíkových plynů a zcela na ně přejde do 31. prosince 2035. Česko chce i tyto lhůty rozvolnit.
Do bruselského návrhu chce doplnit větu, že tento harmonogram platí pouze, pokud „existují účinné plány nebo závazky schválené řídícím orgánem, které odrážejí možnosti místního trhu a dostupnost technologií“.
Za zelené plyny je považován hlavně vodík a biometan, obojího má ale Česká republika málo, s vodíkem se navíc počítá i v dopravě. „Obáváme se také, že v následujících pěti letech můžeme mít nedostatek vodíku nebo biometanu,“
uvádí jako jeden z důvodů český návrh a dodává, že „trh s vodíkem a nízkouhlíkovými plyny je teprve v počáteční fázi a jeho postupný vývoj dnes nelze věrohodně předpovědět“.
Vedle toho Praha upozorňuje, že jeden z požadovaných limitů na vypouštění emisí neumožňuje v Česku stavět plynové elektrárny pro vykrývání stability sítě. Konkrétně jde o limit 550 kilogramů oxidu uhličitého na výrobu jedné kilowatthodiny za dobu jejího 20letého provozu. Navrhuje proto jeho rozšíření na 750 až 1350 kilogramů, což by ekonomičnost takového zdroje umožnilo.
Jak se Evropská komise postaví k návrhům, jež k ní proudí z jednotlivých zemí, které vyslyší a které ne, se uvidí v příštích dnech. Definitivní návrh vydá nejspíš už příští týden. Ten začne automaticky platit, pokud do čtyř měsíců nebude proti buď 20 států, nebo nadpoloviční většina europoslanců.
Česko žádá o vypuštění ustanovení, která naznačují přechodný charakter jaderné energetiky
Zahraničí
OKG podepsala smlouvu o dodávkách vodíku
20. ledna 2022, WNN: Švédská energetická společnost OKG AB podepsala první smlouvu na dodávku vodíku vyráběného v jaderné elektrárně Oskarshamn. Podle dohody se společností Linde Gas AB bude první dodávka vodíku vyrobeného jadernou energií bez fosilních paliv dokončena počátkem tohoto roku.
Společnost OKG již dlouho provozuje v lokalitě Oskarshamn zařízení, které využívá elektřinu z elektrárny k výrobě vodíku elektrolýzou vody. Během provozu byl tento vodík přidán do chladicí kapaliny reaktoru tří varných reaktorů elektrárny, aby se snížilo riziko praskání potrubí reaktoru korozí pod napětím, snížením množství volného kyslíku v chladivu.
Belgický regulátor říká, že reaktory by mohly fungovat i po roce 2025
18. ledna 2022, WNN: Belgické Doel 4 a Tihange 3 by mohly pokračovat v provozu i po roce 2025 za předpokladu, že budou provedena určitá bezpečnostní vylepšení, uvedla belgická Federální agentura pro jadernou kontrolu (FANC). Uvedla však, že vláda musí učinit rychlé rozhodnutí o jejich dlouhodobém provozu a vyvinout globální přístup se všemi zúčastněnými aktéry.
Egyptská JE El Dabaa
19.1. 2022 , WNN: Výstavba jaderné elektrárny El Dabaa v Egyptě by mohla začít v červenci, řekl generální ředitel Rosatomu Alexej Lichačev. Řekl ruským médiím, že egyptské úřady „jsou připraveny udělat vše pro provedení počáteční betonáže letos v létě, předběžně v červenci“. El Dabaa bude první jadernou elektrárnou v Egyptě se čtyřmi reaktory VVER-1200, které budou postaveny na základě smlouvy z roku 2017 mezi tamním úřadem pro jaderné elektrárny a ruským Rosatomem.
Finské hlubinné úložiště
19.1. 2022, WNN: Finská společnost pro nakládání s odpady Posiva uvedla, že plánuje provést zkušební provoz konečného uložení v roce 2023 před zahájením provozní fáze hlubinného úložiště Onkalo pro použité palivo v Olkiluoto. Zkušební provoz bude zahrnovat celý proces likvidace se systémy konečné likvidace a strojním zařízením, organizací a postupy, ale bude prováděn s atrapami palivových souborů. Posiva Solutions v současné době připravuje projekt, který umožní organizacím zabývajícím se nakládáním s odpady z celého světa zapojit se do zkušebního provozu.
