ATOM V „BÍLÉM“ KABÁTĚ
Běloruská repuBlika, které je u nás díky politickému zpravodajství médií kvůli osoně prezidenta Alexandra Lukašenka, úřadujícího od roku 1994, obvykle vnímána jako “poslední evropská diktatura“, je nicméně pro řadu českých firem běžným a tradičním obchodním partnerem. platí to i o nyní budované první Běloruské jaderné elektrárně, na níž se jako dodavatelé podílejí i české společnosti.
Lití prvního betonu odstartovalo v závěru roku 2013 a Běloruská jaderná elektrárna, budovaná na základě projektu AES-2006, má dnes za sebou už polovinu své výstavby z celkových šedesáti měsíců, s nimiž plán výstavby a spouštění počítá. Koncem května na staveništi začaly přípravy montáže vnitřního vybavení prvního ze dvou reaktorových bloků, z nichž se bude elektrárna skládat a podle plánu byla na své místo namontována mohutná reaktorová nádoba dovezená po vodě i po souši přes Veliký Novgorod. Začala montáž jednotlivých částí turbíny prvního bloku a souběžně probíhají práce na „dvojce“. Letos přijdou na řadu i parogenerátory, turboagregáty a elektrotechnická zařízení i spouštěcí komplex technického zásobování vodou a pokračování elektroprací. Pokud vše půjde dál hladce jako dosud, pak by v listopadu 2017 mělo následovat zavezení jaderného paliva do 1. bloku, který by o rok později už měl v rámci fyzikálního spouštění vyrobit první elektřinu. Po dokončení a uvedení do provozu, s nímž se počítá v roce 2018, by měl poskytovat instalovaný výkon 1194 MW elektrické energie, a druhý, který má následovat v létě 2020 dalších 1194 MW, takže celková výrobní kapacita Běloruské JE po spuštění obou energobloků bude dosahovat téměř 2,5 GW.
Svět v rytmu MultiD
Měli jsme možnost navštívit tuto stavbu v rámci nedávné konference Atomexpo Belarus 2016, kdy na elektrárnu vyrůstající poblíž městečka Ostrovec zhruba 150 km od běloruské metropole Minsku zavítal i prezident Mezinárodní organizace pro jadernou energii (IAEA) Yukia Amano. Ten se rovněž zajel podívat, jak projekt, u jehož zahájení před čtyřmi lety byl, pokračuje. A Běloruská JE si v tomto ohledu vede velmi dobře: práce zatím probíhají podle harmonogramu, což není při výstavbě jaderných elektráren zcela běžné. Prakticky všechny dosavadní projekty byly dokončeny s větším či menším zpožděním, takže pokud běloruským stavitelům toto úsilí vydrží, připíše si elektrárna jeden unikátní rekord - první JE na světě, která byla dokončena včas. Tajemství tkví především v nasazení metody MultiD, kterou ruský Rosatom, jež je hlavním dodavatelem JE (přesněji řečeno generálním projektantem a dodavatelem stavby je společnost NIAEP - Atomstrojexport ze skupiny Rosatom), nasazuje u svých nejmodernějších projektů. Vzhledem k tomu, že komplex 1. a 2. bloku zahrnuje na 120 stavebních objektů, není přesná synchronizace postupu stavebních prací rozhodně jednoduchou záležitostí. Z tohoto důvodu je na staveništi např. i vlastní betonárka a sklady se doplňují tak, aby byly vždy k dispozici právě ty díly, které jsou v dané fázi potřeba, ale neležely zbytečně dlouho ve skladech, jejichž prostory jsou rovněž optimalizovány a redukovány jen na nezbytné potřebné minimum, což umožňuje dokonalý přehled o stavu zásob.
Hlavní kritérium: bezpečnost
Precizností, systematičností a hladkým postupem stavebních prací byli překvapeni při své návštěvě v Bělorusku i čeští odborníci. Žádné velké skladové prostory a zásoby, přesná evidence, denní zadání a propracovaný systém řízení dopravní techniky, na staveniště nezvyklý až sterilní pořádek a čistota - tak charakterizoval výstavbu Běloruské JE předseda Občanské bezpečnostní komise při JE Dukovany Aleš John. Už dva roky před spouštěním je na lokalitě kompletních 8 směn + 70 lidí se zkušenostmi z jiných jaderných elektráren, všichni specialisté potřební k obsluze budoucí elektrárny se připravují už během její výstavby. K tomu slouží i moderní informačně-výukové centrum s detailní kopií řídicího systému a plnohodnotného trenažéru. Není však spojen s rektorem, ale se speciálním počítačem, na němž lze simulovat a trénovat prakticky všechny možné i nemyslitelné provozní situace, včetně hypotetického havarijního/nouzového režimu. Dokonalé přípravě osazenstva elektrárny je věnována mimořádná pozornost, ale středisko bude sloužit i k přípravě odborníků z dalších JE, včetně zahraničních, zejména pro země, kde Rosatom buduje jaderné projekty. Soubor tří budov obsahuje výukový, trenažérový a demonstrační komplex s prostory pro teoretickou výuku, dílny a laboratoře, ale i administrativní práce. Bělorusko je “na dohled“ od Černobylu, který si právě letos připomíná smutné 30. výročí jaderné katastrofy, jež byla dosud nejhorším případem havárie jaderné elektrárny v historii a jejíž dopad mnohonásobně překonal i Fukušimskou havárii o čtvrtstoletí poté. Její 5leté výročí si letos rovněž připomínáme, a která - stejně jako Černobyl před 30 lety - zásadně přepsala předpisy týkající se jaderné bezpečnosti a vedla v některých zemích dokonce k úplnému odklonu od jaderné energetiky. Problematice bezpečnosti je v rámci projektu AES-2006 věnována proto mimořádná pozornost. Systém je koncipován jako víceúrovňový, s využitím prvků a subsystémů tzv. pasivní i aktivní bezpečnosti, včetně např. plně nezávislého pasivního odvodu tepla z reaktoru, jehož princip není založen na elektromotorech, ale na fyzikálních principech a souboru různých doplňkových technických prostředků, aby bylo zajištěno fungování všech potřebných složek za všech okolností.
Běloruská JE v číslech
Projekt v hodnotě 8 mld. amerických dolarů probíhá na teritoriu 200 ha (areál se rozkládá na ploše1x 2 km). Výstavba, na které nyní pracuje zhruba 5000 lidí (z toho 600 specialistů), si vyžádala přemístění milionu kubíků zeminy. Jen stavebně-montážní práce během loňského roku zahrnovaly mj. montáž 40,5 tisíce tun armatur (od začátku výstavby už jich bylo smontováno přes 60 %, letos to bude dalších 42 000 t), a položení 231,5 tisíce m3 betonu (tzn. zhruba polovinu celkového monolitického betonu dle projektové dokumentace). Hlavním dodavatelem je sice Rosatom, který zastřešuje celý projekt, ale dodavatelské portfolio je mezinárodní, díly a soustavy pocházejí z Ruska, Ukrajiny, Německa, Francie, ale i dalších zemí. Na stavbě jsou používány i dodávky českých firem (např. Arako - dodala vlnovkové ventily pro potrubní systém 1. a 2. bloku), které se tak mohou pochlubit schopností dodržet přísný harmonogram postupu stavebních prací, nikoli nepodobný systému dodávek just-in-time používaný např. v automobilovém průmyslu. Zejména na stavebních pracích se podílí zhruba polovina domácích firem (v počátečních fázích to bylo přes 80 %), a rovněž používaný stavební materiál je z velké části domácího původu. Kromě elektrárny samotné vyrůstá v nedalekém Ostrovci i soubor tuctu obytných domů pro personál elektrárny a specialistů pro její obsluhu. Počet obyvatel původně osmitisícového provinčního městečka stoupl během stavby elektrárny na 12 tisíc a po dokončení by zde mělo žít na 35 000 lidí. *
Foto popis| výstavba chladicích věží probíhala přesně podle harmonogramu
Zdroj:
TECH MAGAZÍN | 8.6.2016 | Rubrika: Energie a energetika | Strana: 50 | Autor: Josef Vališka, Minsk | Téma: JE Dukovany
