Budoucnost regionu v okolí Jaderné elektrárny Dukovany
V posledních letech se stále více diskutuje otázka energetické bezpečnosti, strategického plánování energetiky a budoucnosti jaderné energetiky na národní i evropské úrovni. Relativně menší pozornost je věnována roli jaderných elektráren jakožto důležitých ekonomických subjektů lokálního a regionálního rozvoje a jejich vlivu na utváření místních sociálních a ekonomických podmínek.
Cílem článku je posoudit význam výstavby, dosavadního a především předpokládaného budoucího provozu Jaderné elektrárny Dukovany (EDU) pro své okolí. Toto území přitom dlouhodobě patří mezi ekonomicky slabší regiony na tzv. vnitřní periferii (Musil, Müller 2008). Text článku se opírá o výsledky projektu Technologické agentury ČR, který řešili odborníci z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje na Přírodovědecké fakultě UK v Praze ve spolupráci se sdružením Energetické Třebíčsko. Budoucnost dukovanského regionu je do značné míry navázána na strategické rozhodnutí o roli jaderné energie při zajišťování spotřeby elektrické energie v Česku. Existující čtyři bloky EDU, které byly uvedeny do provozu v 80. letech 20. století, se podle odborných předpokladů dostanou zhruba za dvacet let na hranici své životnosti a schopnosti bezpečně vyrábět elektrickou energii. Již nyní se proto diskutují možnosti výstavby jednoho nebo i dvou nových bloků jaderné elektrárny, která je samozřejmě velmi časově náročná. Jednou z posuzovaných možností byla zároveň i varianta, při které by došlo k ukončení výroby jaderné energie v této lokalitě a postupné likvidaci elektrárny.
Dva scénáře
Při uvažování o budoucnosti regionu pracoval řešitelský kolektiv zejména se dvěma scénáři možného budoucího vývoje Jaderné elektrárny Dukovany: (i) jejího odstavení a (ii) vybudování pátého (případně i šestého) bloku elektrárny. Hlavními úkoly projektu bylo posoudit dopady na počet a strukturu pracovních příležitostí v regionu, dopady na firmy napojené na činnost jaderné elektrárny a dopady na území v okolí EDU. Pro potřeby analýzy byla vyvinuta metodika specificky zaměřená na hodnocení dopadů rozhodnutí o změně činnosti významného hráče na lokálním trhu práce, která využívala tzv. territorial impact assessment přístup (blíže viz certifikovaná metodika, Feřtrová a kol. 2015). Hodnoceny byly regionální a lokální dopady na trh práce, obyvatelstvo, ekonomické vztahy v regionu, fungování obcí či vybavenost sociální, technickou a dopravní infrastrukturou. Tato metodika je obecně uplatnitelná při hodnocení územních dopadů měnící se role velkého ekonomického subjektu v regionu.
Výzkum byl metodologicky založen na triangulaci různých přístupů a využití variantních zdrojů dat. Relevantní informace byly získávány terénním průzkumem v regionu, od představitelů EDU, zaměstnanců elektrárny, jejích subdodavatelů, poskytovatelů služeb v regionu či zástupců veřejné správy. Kromě získání širokého spektra statistických dat byla provedena rovněž dotazníková šetření a řízené rozhovory. Dosažené výsledky byly diskutovány s odborníky regionálního rozvoje a aktéry s lokálními znalostmi hodnoceného území.
Dopady EDU na trh práce a ekonomickou základnu regionu
Přítomnost Jaderné elektrárny Dukovany přirozeně pozitivně ovlivňuje trh práce a zaměstnanost v regionu. Význam EDU byl upevněn i díky úbytku pracovních příležitostí v regionálních centrech (např. v Třebíči), který souvisí s ukončením činnosti významných zaměstnavatelů v průběhu transformačního období. Tím byl posílen i periferní charakter území na styku dvou krajů.
Obec Dukovany se díky přítomnosti EDU stala mikroregionálním jádrem pracovní dojížďky (Svoboda a kol. 2014) a v regionu generuje také další pracovní místa u svých subdodavatelů. Celkem byly v rámci analýzy datových zdrojů identifikovány zhruba čtyři stovky ekonomických subjektů, které jsou v současnosti napojeny na činnost EDU.
Téměř polovina těchto subdodavatelů má přitom sídlo v široce vymezeném okolí Jaderné elektrárny Dukovany (vymezeném zhruba městy Třebíčí, Velkým Meziříčím, Brnem, Mikulovem a Znojmem). Důležitým přínosem je také zvyšování know-how (sub)dodavatelských subjektů získaného na základě spolupráce s EDU (ČEZ, a. s.). Prostředí jaderné elektrárny v minulosti sloužilo jako inkubátor řady nově vzniklých vysoce specializovaných firem, které sice s elektrárnou stále intenzivně spolupracují, mají však již značně diverzifikované portfolio jiných aktivit. Provoz jaderné elektrárny vyžaduje vysoký podíl specializovaných činností, což se odráží ve vyšší vzdělanostní úrovni zaměstnanců elektrárny i jejích subdodavatelů. Přítomnost elektrárny pozitivně ovlivňuje ekonomiku regionu i díky poměrně vysoké kupní síle zaměstnanců elektrárny i subdodavatelů, kterým jsou vypláceny nadprůměrně vysoké mzdy.
V případě dostavby nového bloku by jistě došlo k oživení lokálního pracovního trhu (zejména ve fází výstavby, kdy bude potřeba řada pracovníků s nižší kvalifikací), je však oprávněné očekávat, že po dokončení by tyto nově vytvořené pracovní příležitosti opět zanikly. Z dlouhodobého hlediska je však důležité, že by došlo k zachování kontinuity vývoje a pravděpodobně i udržení obdobné struktury pracovních příležitostí přímo v EDU, ale rovněž v subdodavatelských firmách (zejména pro vysoce kvalifikované a specializované pracovníky). Dalším přínosem pro region by mohl být „příchod“ nového know-how, neboť nový blok by byl stavěn za použití nejmodernějších technologií. Naopak ukončení činnosti EDU by zcela jistě znamenalo útlum na lokálním pracovním trhu. Na základě analýzy je možné odhadnout, že zhruba 800 pracovních míst by postupně zaniklo přímo v jaderné elektrárně a minimálně obdobný počet u subdodavatelských firem sídlících v okolí EDU. Dopad případného ukončení činnosti EDU na trh práce je nutné zasadit do kontextu socioekonomického vývoje regionu, který je ovlivněn řadou externích faktorů. Pracovní místa by nebyla zrušena skokově a někteří zaměstnanci by se zřejmě uplatnili u jiných subjektů. Určitý počet pracovních míst by jistě vznikl ve spojitosti s demolicí elektrárny a rekultivací prostředí. Požadovaná socio-profesní struktura pracovníků by však pro tento druh prací byla s jistotou odlišná od pracovníků nyní napojených na činnost EDU. Vytváření nových pracovních míst pro vysoce specializované pracovníky by nadto bylo v tomto periferním regionu velmi obtížné.
Očekávaný dopad na ekonomickou základnu (firmy v regionu) by byl o něco méně výrazný než v případě trhu práce, neboť pro většinu firem není EDU dominantním zdrojem příjmu a část z nich již nyní diverzifikuje portfolio svých odběratelů a hledá obchodní příležitosti mimo region.
Dopady EDU na migrační mobilitu a stabilitu obyvatelstva
Důležitým aspektem regionálního rozvoje je migrační mobilita a stabilita obyvatelstva. Regiony s obdobným charakterem a polohou v tzv. vnitřní periferii se obvykle vyznačují dlouhodobou ztrátou obyvatelstva, odchodem mladých lidí do jiných částí Česka a stárnutím obyvatelstva (Ouředníček a kol. 2011). Bezprostřední okolí jaderné elektrárny však díky nadprůměrné vybavenosti, přítomnosti významného zaměstnavatele i přírodní atraktivitě prostředí v současnosti obyvatelstvo migrací získává. Celková migrační bilance je do určité míry obdobná jako v případě obcí v suburbánním zázemí Brna. Pro podchycení výhledu migrační mobility a stability jsme v rámci výzkumu provedli dotazníkové šetření mezi zaměstnanci EDU a pracovníky v subdodavatelských firmách, kteří by změnami v elektrárně byli nejvíce zasaženi. Obyvatelé sledovaného regionu vyjádřili výrazně vysokou spokojenost se současným bydlením a jen velmi malý podíl z nich se hodlá z regionu ve střednědobém horizontu odstěhovat. Rozhodnutí o výstavbě nového bloku by znamenalo jasnou budoucí vizi vývoje regionu a především pro mladé lidi možnost dlouhodobé jistoty zaměstnání. V případě rozšíření jaderné elektrárny je tak velmi pravděpodobné udržení dosavadní atraktivity alespoň některých částí regionu (zejména v sousedství elektrárny). Velmi pravděpodobné je i zachování dosavadní sociodemografické struktury obyvatelstva. Naopak v případě ukončení činnosti EDU je možné vzhledem k periferní poloze sledovaného území očekávat výrazné zhoršení migračních poměrů. V obcích, které jsou nyní schopné získávat migrací obyvatelstvo v mladším produktivním věku, by na základě zkušeností z jiných periferních území pravděpodobně postupně došlo k obrácení tohoto trendu. Je možné předpokládat, že by odešla část stávajících mladých a vzdělanějších obyvatel, kteří by v regionu nenašli pracovní uplatnění. Rovněž by region přestal být atraktivní pro přicházející mladé, zejména vysokoškolsky vzdělané, lidi. Depopulační tendence by byly provázeny zřejmě i stárnutím lokálního obyvatelstva. V některých obcích může dojít k oslabení sociálního a lidského kapitálu a útlumu společenského života a rozvoje obcí; v jiných tento proces nebude tak intenzivní.
Dopady EDU na správu a vybavenost území
V období výstavby a počátku provozu jaderné elektrárny byl postoj místních obyvatel k ní spíše odtažitý, ať v důsledku nařízené asanace obcí a požadavku vystěhování části obyvatel, či z hlediska utajování provozu a nejistoty obyvatel po černobylské havárii. V současnosti obce v blízkosti elektrárny z její přítomnosti významně finančně profitují. Intenzivní podporu lze sledovat především u nejbližších obcí ležících v tzv. první zóně havarijního plánování, pro které jsou finanční prostředky od firmy ČEZ významnou součástí jejich příjmů a vedou k jejich výjimečnému rozvoji ve srovnání s ostatními obcemi tohoto jinak periferního regionu. Představitelé obcí si navíc pochvalují výbornou komunikaci s vedením elektrárny. EDU se tak postupně stala pro obce vítaným „sousedem“. Není proto překvapivé, že naprostá většina představitelů obcí podporuje výstavbu dalších bloků elektrárny, která by patrně znamenala kontinuitu v jejich podpoře. Význam elektrárny pro vybavenost obcí v regionu veřejnou dopravou a dalšími službami je limitovaný a patrný zejména v obcích v nejbližším okolí elektrárny. Budoucí vývoj dostupnosti veřejných služeb podle provedeného šetření závisí zejména na populačním vývoji v regionu. Pokud by při rozhodnutí o výstavbě nového bloku došlo k nárůstu počtu přistěhovalých do okolních obcí, pravděpodobně by se poptávka po vybavenosti obcí školami, poštami a zdravotnickými zařízeními udržela na stávající úrovni.
Ukončení provozu EDU by se pravděpodobně negativně promítlo ve správě území. Ukončení provozu elektrárny by vedlo k výraznému omezení (doposud nadprůměrně intenzivního) rozvoje obcí v bezprostředním okolí či celého regionu. Základní fungování obcí by ohroženo nebylo, ale finanční prostředky pro další rozvoj či současný bohatý kulturní a společenský život by nejspíše dostatečné nebyly. Došlo by pravděpodobně i ke snížení životní úrovně obyvatel regionu z hlediska jeho vybavenosti. Pokud by ztráta perspektivy dalšího zaměstnání způsobila významnější vlnu vystěhování obyvatel z regionu, je možné očekávat snížení efektivity provozu veřejných služeb (škola, pošta, zdravotnická zařízení), což by mohlo vést k jejich redukci či zrušení. Mezi komerčními službami by byla zasažena nejvíce ubytovací zařízení, pro něž jsou pracovníci v EDU zásadní složkou klientely. U provozovatelů ostatních typů služeb očekáváme dopady nepřímé, tedy v podobě snížení koupěschopnosti obyvatelstva a s tím souvisejícím snížením zájmu o tyto služby.
Závěrem
Přítomnost Jaderné elektrárny Dukovany nepochybně pozitivně ovlivňuje vývoj sledovaného regionu, který vykazuje atributy periferie. Jaderná elektrárna a ekonomické subjekty na ní navázané jsou významnými zaměstnavateli v širším regionu. Zároveň je firma ČEZ významným donorem lokálních samospráv. Jaderná elektrárna tak kromě posílení ekonomické stability v území představuje i jeden z faktorů regionální identity. Vývoj další činnosti proto bude mít nepochybně významné dopady na budoucí perspektivy regionu. Oba hodnocené scénáře však představují pouze ideální případy, vymezují dva extrémní póly možného vývoje regionu. Jakýkoliv scénář, který nastane, vyvolá jistě reakce ve formě politik na lokální, regionální a pravděpodobně i národní úrovni. Lze očekávat, že stát či kraje se budou zejména v případě omezení provozu EDU snažit o finanční kompenzace, jiné formy zvýhodnění regionu nebo podporu diverzifikace lokálních ekonomických funkcí.
Zdroj: Obec & finance | 15.2.2016 | Rubrika: Regionální rozvoj | Strana: 56 | Autor: Petra Špačková, Martin Ouředníček, Zuzana Kopecká | Téma: JE Dukovany
O autorovi| Petra Špačková Martin Ouředníček Zuzana Kopecká, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Článek je výstupem projektu „Scénáře budoucího vývoje mikroregionu jaderné elektrárny Dukovany s využitím přístupu Territorial Impact Assessment“ (TD020354), který v rámci programu OMEGA podpořila Technologická agentura ČR. Literatura: FEŘTROVÁ, M., ŠPAČKOVÁ, P., HÁNA, D., OUŘEDNÍČEK, M., JÍCHOVÁ, J. (2015): Metodika hodnocení vývoje území s využitím přístupu Territorial Impact Assessment: Hodnocení územních dopadů změn významného zaměstnavatele v regionu. Certifikovaná metodika. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Urbánní a regionální laboratoř, Praha. MUSIL, J., MÜLLER, J. (2008): Vnitřní periferie v České republice jako mechanismus sociální exkluze. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 44, č. 2, s. 321-348. OUŘEDNÍČEK, M., ŠPAČKOVÁ, P., FEŘTROVÁ, M. (2011): Změny sociálního prostředí a kvality života v depopulačních regionech České republiky. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 47, č. 4, s. 777-803. SVOBODA, P., HÁNA, D., NEMEŠKAL, J. (2014): Pracovní příležitosti v obcích v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1991-2011. Specializovaná mapa Výsledky projektu jsou zobrazeny v souboru specializovaných map na webovém portále www.atlasobyvatelstva.cz.
