Současná energetická krize vede Čechy k větší podpoře jádra
Podpora jaderné energetiky v Česku vzrostla za půl roku o šest procent. Její rozvoj nyní podporují dvě třetiny obyvatel. Vyplývá to z nezávislého reprezentativního průzkumu agentury IBRS, který uskutečnila na přelomu listopadu a prosince. Růst podpory podle ní souvisí se zájmem o dostatek energie, soběstačnosti a ekologické výroby. To vyvolala současná energetická krize nejen v Evropě spojená s dramatickým růstem cen a pádem řady obchodníků s elektřinou.
Jste vy osobně pro rozvoj jaderné energetiky v České republice? Tak zní jedna z klíčových otázek reprezentativního průzkumu, který agentura IBRS realizovala kvótní metodou na reprezentativním vzorku 500 respondentů z celé ČR. 65% Čechů na ni odpovídá kladně. Za posledních šest měsíců se jeho podpora zvýšila o 6%. Jádro navíc vystřídalo v čele nejpreferovanějších elektráren obnovitelné zdroje. I jejich obliba ale zůstává vysoká.
„Projevuje se zájem Čechů o energetickou soběstačnost, což je klíčová otázka pro 93% obyvatel. Jsme zároveň citliví na ceny energií a vnímáme rizika možného nedostatku a zdražování. A přetrvává i pozitivní vnímání jádra jako čistého bezemisního zdroje. Tady vidíme hlavní důvody růstu podpory. Proti stále působí především otázka ukládání použitého paliva, což je významné téma pro přibližně třetinu respondentů,“ komentuje aktuální výsledky průzkumu Miloš Rybáček, ředitel agentury IBRS.
Podpora rozvoje jaderné energetiky je v České republice trvalá, ani v roce 2011 po událostech ve Fukušimě nepoklesla pod 50%. Od roku 2015 roste v očích veřejnosti i význam obnovitelných zdrojů energie, což ale nevylučuje i podporu bezemisního jádra. Velká část respondentů preferuje právě mix těchto zdrojů. Poměrně nízká je naopak podpora běžných plynových (6%) a uhelných elektráren (4%).
„Důležitosti jaderných i obnovitelných zdrojů jsme si dlouhodobě vědomi. Už řadu let se na tento energetický mix soustředíme a současný vývoj potvrzuje, že naše strategie je jednoznačně správná a její význam dál poroste. Jsme si vědomi naší odpovědnosti vůči našim akcionářům a děláme i maximum pro to, abychom přispěli k naplňování státní energetické politiky,“ vysvětluje člen představenstva a ředitel divize nová energetika ČEZ Tomáš Pleskač.
Jaderné elektrárny pokrývají více než třetinu české výroby elektřiny a představují klíčový stabilní bezemisní zdroj energie ČEZ zároveň finišuje s přípravou výběrového řízení na stavbu nového bloku v Dukovanech, o kterou usilují tři oslovení zájemci. Zároveň také rozvíjí i řadu projektů obnovitelných zdrojů s cílem vybudovat instalovanou kapacitou až 6000 MWh do roku 2030.
„Jaderné elektrárny průběžně modernizujeme, dál posilujeme jejich bezpečnost a daří se nám i zvyšovat jejich využití. Díky modifikacím jsme bez vyšší spotřeby paliva, záboru půdy a emisí navýšili výkon jaderných bloků o více než 500 MW. Je to jako bychom zde postavili nový menší jaderný blok,“ doplňuje člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek.
Kromě České republiky počítají s dlouhodobým provozem jaderných elektráren v Evropě například Švédsko, Finsko, Španělsko nebo Nizozemí. S významným rozvojem počítají i země „Visegrdáské čtyřky“ Francie a další.
Zdroj: TZ IBRS, 20.12.2021
