Ženy, které mění svět
Zdroj: Hospodářské noviny
Justice, energetika, medicína nebo bankovnictví – prosadit se v každém z těchto oborů vyžaduje výjimečné znalosti, schopnosti a osobní sílu. Většinu z významných postů v nich zastávají muži. O to více je třeba si vážit žen, které dokázaly totéž, a to bez pomoci genderových kvót a nařízení.
Zlato z loňského ročníku ankety letos obhájila státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Zůstává nepřehlédnutelnou osobností české justice, která má ve své kompetenci celou řadu důležitých politických i podnikatelských kauz za poslední období. Její mediální obraz lze shrnout slovy „neústupná, neúplatná a spravedlivá“ a ona sama přiznává, že je přísná a náročná, na sebe i na své okolí. Vzbuzuje respekt, ale také naděje. Pro velkou část veřejnosti je ztělesněním prototypu člověka, který „konečně udělá pořádek“.
Vědecké bádání jako detektivka Také Blanka Říhová bojuje s nepřítelem. Sice jen s jedním, ale zato již celá desetiletí. Přední česká imunoložka a mikrobioložka zasvětila svůj profesní život výzkumu léků proti rakovině. Od poloviny 60. let působí v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd, kde zastávala řadu řídících funkcí včetně ředitelky ústavu. Od roku 2007 je vedoucí Sektoru imunologie a gnotobiologie, kde se se svým týmem zabývá výzkumem cytostatik. Díky těmto lékům by léčba nádorových onemocnění měla být v budoucnu mnohem účinnější a přesnější. Své zkušenosti také předává už řadu let českým i zahraničním studentům.
Ani po letech mravenčí práce na výzkumu neztrácí Blanka Říhová nadšení a trpělivost. „Nás práce strašně baví, je to taková detektivka, čekání na výsledky,“ uvedla nedávno v rozhovoru pro veřejnoprávní televizi. Jejím cílem zůstává snaha detailně prozkoumat účast imunitního systému při terapii nádorových onemocnění. Za celoživotní badatelský přínos letos v květnu obdržela prestižní medaili Učené společnosti České republiky, která sdružuje významné vědce působící na českém území. Mezi vítěznou pěticí ankety Top 5 žen veřejné sféry se objevuje opakovaně, loni obsadila 3. místo.
Energicky za férové ceny energie Šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková je přísnou a důslednou manažerkou, která se díky své otevřené povaze nebojí pustit do konfliktů s názorovými oponenty. V mládí snila o právnické kariéře, ale nakonec vystudovala ekonomiku a organizaci řízení staveb na Vysokém učení technickém v Brně a jejím oborem se stalo plynárenství. Působila na vedoucích postech v několika plynárenských společnostech; v červenci 2011 ji vláda jmenovala předsedkyní Energetického regulačního úřadu. Ten se pod jejím vedením pustil do rozsáhlých kontrol fotovoltaických elektráren. Vitásková v létě také varovala před boomem velkých bioplynových stanic, který by mohl způsobit podobné škody jako nechvalně známý byznys se solární energií.
Kde bere odvahu a sílu pro tento boj? „Mým hlavním hnacím motorem je snaha o lepší život nás všech. Cena energií má zásadní vliv na životní úroveň a hospodářský vývoj v naší zemi,“ říká Alena Vitásková. „Sílu pro moji práci beru především z podpory veřejnosti, která kladně hodnotí moji snahu bojovat za narovnání cen energií, za ochranu spotřebitelů, za rovné podmínky pro všechny účastníky trhu. Těší mne, když lidé oceňují mé úsilí, které narovnání cen energií věnuji.“
O uznání tohoto úsilí českou veřejností svědčí i umístění v letošním ročníku ankety Top 5 žen veřejné sféry. „Ocenění mě nesmírně těší, mám z něho nepředstavitelnou radost,“ přiznává Vitásková. „Tlak, kterému čelím, je nesmírně velký a mnohdy mám až smutný pocit, zda to stojí za to. Potom mi veřejnost dá důvěru formou krásného ocenění a mám opět sílu, radost a chuť pokračovat dál. Mnohokrát děkuji všem za podporu.“ Každý člověk by měl být užitečný I čtvrtá dáma první pětky TOP žen veřejné sféry působí v energetice. Dana Drábová, která od roku 1999 vede Státní úřad pro jadernou bezpečnost, se celá léta snaží vyvracet mýty a zahánět obavy z využití jaderné energie. Usměvavá žena rozhodně nepůsobí jako její fanatická zastánkyně, avšak neochvějně stojí za bezpečností českého Temelína i Dukovan. Že se jí i přes různé protesty domácích i zahraničních aktivistů daří udržet důvěru české veřejnosti, ocenil i bývalý prezident Václav Klaus. „Je i Vaší zásluhou, že česká veřejnost přistupuje k jaderné energetice racionálně, nepodléhá dnes tak módním protijaderným hysteriím a vnímá atomovou energii jako základ naší energetické bezpečnosti,“ napsal jí v roce 2011 v průvodním dopise při udělení stříbrné Čestné plakety prezidenta republiky.
Překvapením pro mnohé může být fakt, že Dana Drábová je už čtvrté volební období místostarostkou středočeských Pyšel, kde žije. Svou práci na radnici vykonává jako neuvolněná funkcionářka a zdarma. „Každý člověk by se měl snažit být užitečný, jak už kdysi zmínil pan Werich. Lokální politika dává člověku pocit užitečnosti, protože výsledky práce jsou většinou hned vidět,“ vysvětluje. Umístění v žebříčku Top 5 žen veřejné sféry, v němž bodovala i loni, ji těší, ale skromně dodává, že podobná uznání nepřeceňuje. „Snažím se svou práci dělat dobře, aby za mnou byly vidět výsledky. Nejde mi o to, být v médiích.“ Češi potřebují dlouhodobé vize Vliv na dění v české společnosti má bezesporu i Eva Zamrazilová, členka bankovní rady České národní banky. Dlouhodobě se věnuje makroekonomickým analýzám, problematice trhu práce a hospodářské politice. Od roku 1994 pracovala v týmu hlavního ekonoma Komerční banky. V roce 2008 získala šestiletý mandát členky bankovní rady ČNB, což pro ni znamenalo novou výzvu. „Musela jsem rozšířit původní makroekonomický a finanční záběr o další roviny, zejména institucionální a právní. Navíc bylo mým úkolem vybudovat zcela novou agendu ochrany spotřebitele, kterou ČNB dostala do gesce právě v době mého příchodu,“ popisuje.
Z titulu své funkce má tedy vliv nejen na dění na českých finančních trzích, ale i na stav finanční gramotnosti obyvatel České republiky. „Snažíme se motivovat občany, aby jejich chování na finančním trhu bylo uvážlivé a nenahrávalo nefér hráčům,“ říká Eva Zamrazilová. „Moje rada zní: spravujme své finanční záležitosti rozumně, aktivně rozvažujme, jaké finanční produkty či služby potřebujeme, a nenechávejme si vnutit takové, které nepotřebujeme, nebo pro nás nejsou dlouhodobě výhodné. Nám Čechům v jistém ohledu chybí právě delší vize, máme tendenci ke ‚sběratelství drobných či krátkodobých výhod‘, které se v dlouhodobém výsledku nevyplácejí.“
