Občanská bezpečnostní komise při jaderné elektrárně dukovany

TŘEBÍČ - Martin Ouředníček a jeho tým z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy představil ve středu 21. října výsledky svého aplikovaného výzkumu. Ten byl zaměřen na analýzu sociálních a ekonomických dopadů, které mělo a má fungování jaderné elektrárny v Dukovanech na náš region.

Výzkum ukázal, že se zde za posledních třicet let zdvojnásobil podíl obyvatel se středoškolským vzděláním s maturitou a dokonce ztrojnásobil počet vysokoškoláků. „Je možné poukazovat na nezpochybnitelný vliv existence Jaderné elektrárny Dukovany na proměnu vzdělanostní struktury jejího okolí.

Jaderná elektrárna je v současnosti jedním z významných lokálních zaměstnavatelů, který nabízí pracovní uplatnění lidem s vyšším dosaženým vzděláním,“ popisuje výsledky docent Martin Ouředníček. Díky elektrárně a penězům, které prostřednictvím dvoustranných smluv, nebo dotací z Nadace ČEZ do regionu plynou, jsou města a obce v okolí elektrárny atraktivní i pro nově příchozí obyvatele. Bez ní by byla celá oblast Třebíčska a Moravského Krumlova periferie, žijící ve stínu Brna, které má silnější vazby spíš na východ než západ Moravy.

Pozornost všech přítomných se ale víc soustředila na ty výsledky výzkumu, které se snaží předpovědět, jaký dopad na obyvatele by mělo ukončení jejího provozu.

Zastánci výstavby nového bloku možná očekávali, že zazní slova, jako sociální kolaps nebo katastrofa. „Měl jsem představu, že studie bude nějaká naše berlička k tomu, abychom mohli vyrukovat na Prahu s tím, že když se elektrárna zavře, budeme v háji. Teď mám ale pocit, že nám to moc nepomůže,“ vstoupil do diskuze starosta Dukovan Miroslav Křišťál.

Jednostranných závěrů se ale akademici vší silou snaží vyvarovat a nabízejí maximálně objektivizovaná data, nikoli zbraň do rukou zastánců či odpůrců jádra. Podstatná bude interpretace jejich výsledků. A tady je prostor pro diplomacii těch, kteří se snaží jadernou energetiku v regionu udržet. Výsledky totiž do značné míry potvrzují obavy, které už řadu let zaznívají. Namísto dojmů ale nabízejí jasná čísla a metodicky správně uchopená data a údaje, díky kterým může být argumentace pádnější. „Interpretaci bychom rádi nechali vysloveně minimalistickou. Spíš chceme nabídnout výsledky a přehledy v podobě grafů, map a tabulek,“ vysvětluje Martin Ouředníček.

A jaké jsou ty nepřekvapivé výsledky? Ukončení provozu elektrárny by se regionu významně dotklo. Aktuálně je na ni napojeno přes čtyři stovky dalších subjektů, asi polovina z nich sídlí přímo v regionu. Jde zejména o malé firmy a živnostníky, jejichž tržby většinou vznikají ve spolupráci s elektrárnou. Jinými slovy, jsou na ní mimořádně závislé. Podle předpokladů vědců by 12 procent firem zaniklo společně s elektrárnou, další by měly významné existenční problémy, protože propad jejich tržeb by byl až padesátiprocentní. Postihlo by to zejména ty subjekty, které sídlí přímo v našem regionu. S ukončením provozu elektrárny by byla spojena i změna struktury nabízených pracovních pozic, část technických a vysoce specializovaných pracovníků už by neměla adekvátní uplatnění. Někteří by z regionu odešli za prací jinam. A s nimi i jejich rodiny. Ti, kteří v dohledné době dosáhnou důchodového věku, by pravděpodobně zůstali. V konečném důsledku by se tak proměnila i demografická struktura obyvatel, možná by se snížila její kupní síla, což by následně ohrozilo fungování dalších služeb. Scénář to možná není katastrofi cký, ale alarmující rozhodně ano. I když analýza zmiňuje případné kladné dopady, jako je krátkodobý nárůst obratu firem, které by se podílely na likvidaci elektrárny, na ubytovávání pracovníků atd.

A jak by mohlo vypadat fungování regionu s 5. blokem JE Dukovany? Po dobu přípravných prací a výstavby by se mohl zvýšit počet pracovníků až o tři tisíce. Následný provoz 5. bloku by měl zřejmě neutrální dopad na zaměstnanost, pokud by se podařilo dobře načasovat uvedení do provozu nového bloku a zastavení starého. Minimálně problematické by ale pro region bylo, kdyby se sice rozhodlo o dobudování nového bloku, ale výstavba by se zpozdila. Vydržely by kvalifi kované síly čekat, nebo by region opustily?

Společnost bude muset evidentně řešit nejen hrozbu případného ukončení provozu elektrárny, ale i správný průběh případné výstavby 5. bloku. Jde o stěžejní věc a předložená studie navíc poukázala jen na některá případná rizika. Hlubší analýza dopadů na konkrétní města a obce by musela být předmětem dalších výzkumů. Nejen o nich, ale především o závěrech, které plynou z už provedeného výzkumu, bude podrobně jednat Energetické Třebíčsko na svém pondělním zasedání.

Studie vznikala dva roky, stála asi dva miliony korun a pracoval na ní čtyřčlenný tým, který se nárazově rozrostl až na deset pracovníků. Zejména tehdy, pokud bylo nutné pracovat s dotazníky. Hlavními podklady byly informace získané z veřejných zdrojů i od soukromých subjektů. Kromě dotazníkového šetření probíhaly i řízené rozhovory. Osloveni byli zaměstnanci elektrárny, podnikatelé i starostové obcí. Prostor dostala také Hospodářská komora nebo Úřad práce. Výstupem výzkumu je mimo jiné odborný software a speciální mapy. Pro vědce bylo zpracovávání
výzkumu atraktivní především svým zadáním. Dopad existence jednoho ekonomického subjektu na region není běžně zkoumán. Díky výzkumu tak vznikla zcela nová metodika, obdoba posuzování vlivů na životní prostředí. V tomto případě jde o posuzování vlivů na sociální prostředí. A doc. Ouředníček by je rád viděl jako součást strategického plánování rozvojů města a obcí. Jako první novou metodiku využila Správa úložišť radioaktivních odpadů, která aktuálně řeší umístění a výstavbu dlouhodobého úložiště.

Horácké noviny | 23.10.2015 | Rubrika: Publicistika |  Strana: 4 | Autor: Vendula Krausová | Téma: JE Dukovany