Socio-ekonomický výzkum ukončen. Známe scénáře
Energetické Třebíčsko zpracovalo s Univerzitou Karlovou v Praze socio-ekonomický výzkum, který mapoval vývoj regionu s ohledem na stavbu a provoz Jaderné elektrárny Dukovany. Součástí výzkumu je také scénář vývoje regionu v případě výstavby i nevýstavby nového jaderného zdroje.
Výzkum ukázal scénáře budoucnosti regionu.
Vývoj regionu od 70. let 20. století do současnosti lze popsat jako transformaci z relativně periferního zemědělského území na významné centrum pracovní dojížďky. Z výzkumu jasně vyplývá to, co my zde žijící víme, a to, že Jaderná elektrárna Dukovany a firmy, které jsou na ni napojeny, jsou významnými zaměstnavateli a také donátory samospráv. Výzkum se věnoval sběru dat a zmapování regionu z pohledu sociálního a ekonomického. Data ukazují, že uzavření elektrárny by znamenalo výrazné negativní dopady a rozšíření provozu naopak pozitivní impulsy pro sociální a ekonomický rozvoj regionu.
„Z provedené analýzy je zřejmé, že největší dopad by měly jakékoliv změny v elektrárně zejména pro bezprostřední okolí. Z celkového počtu 1179 zaměstnanců elektrárny jich 98 % bydlí právě v jejím okolí,“ popisuje Vítězslav Jonáš, předseda Energetického Třebíčska a dodává, že dalších stovky lidí jsou zaměstnaní u dodavatelských firem a firem zajišťující služby pro elektrárnu a její provoz. Scénář, který popisuje výstavbu nového jaderného zdroje, ukazuje, že by zde mělo práci minimálně 1 600 lidí, z toho 36 % vysokoškolsky vzdělaných. Dalších 3000 osob by se zřejmě podílelo na stavebních a přípravných pracích. Struktura zapojených dodavatelů by zřejmě zůstala stejná, ale došlo by k významnému rozšíření subdodavatelů přípravných a stavebních prací. S tím samozřejmě jednoznačně souvisí navýšení práce pro firmy, nábor nových zaměstnanců a také zvýšení kupní síly v regionu. „Nový rozvoj by znamenal také stabilizaci lokální populace, to znamená, že by lidé neměli důvod se stěhovat z regionu. Pravděpodobně by také s výstavbou došlo ke zvýšení příspěvků sledovaným obcím o 2,9–18,9 mil. Kč ročně,“ píše se v závěru zprávy.
Zavřením jaderné elektrárny by o místo přišlo téměř dva tisíce lidí
Pokud by nedošlo k výstavbě nového bloku či nových bloků a jaderná elektrárna by byla postupně uzavřena, mohlo by zaniknout cca 800 míst v elektrárně a dalších 860 míst u dodavatelů. Likvidace elektrárny by sice přinesla pracovní příležitosti, ale jedná se o nárazové práce pro méně kvalifikované pracovníky – cca 300 až 600 osob. Největší dopady uzavření elektrárny by zaznamenaly firmy v okolí. „Ve třetině těchto firem by tržby mohly klesnout o více než 50 %. Pětiny firem by se uzavření elektrárny dotklo minimálně či vůbec, 15 % firem by ale naopak zcela zaniklo,“ popisuje scénář, který ukázal dvouletý výzkum, Jonáš. Negativní dopady by pocítily také samosprávy, ty by totiž přišly ročně o 18,1 mil. Kč. V případě uzavření elektrárny zvažuje odstěhování za prací 21 % lidí. „Mladé rodiny se potřebují uživit a postarat o sebe, takže je logické, že budou hledat práce mimo region, pokud tady nebude,“ upozorňuje Vítězslav Jonáš.
Aby tento sociovědní výzkum byl úspěšný a sebraná data a výsledky vypovídající, musely při výzkumu spolupracovat firmy, instituce i samosprávy z širokého regionu. Chtěli bychom jim touto cestou poděkovat.
Zdroj: Web sdružení Energetické Třebíčsko
