Zprávy z jaderné energetiky - 16.11.2018
Jednou větou
V Dukovanech jsou bloky 1 – 3 v provozu, blok 4 se připravuje k náběhu po odstávce. V Temelíně oba bloky na plném výkonu.
Z domova: NERS 2018 : Když všechno dobře půjde, rozhodne vláda do konce roku. ČR chce rozvíjet jadernou energetiku, říká premiér.
Ze světa: Americký universální výzkumný reaktor bude založený na reaktoru PRISM. Bulharsko podepsalo dohodu s Ruským Atomstrojexportem
Provoz EDU
1. blok –100% 500 MWe
2. blok –100% 497 MWe
3. blok - 98% 485 MWe. Provoz na tzv. výkonový efekt před koncem kampaně.
4. blok - režim 6, netěsná trubička na PG 41 nalezena, zaslepena, těsnostní zkouška úspěšná, smyčka č. 1 připojena k reaktoru, probíhají práce v rámci spouštění bloku.
Provoz v souladu s Limity a podmínkami. Výroba letos 12 489 GW
Provoz ETE
1. blok- výkon 1089 MWe, výroba letos 6 677 GWh
2. blok– výkon 1099 MWe, výroba letos 6 570 GWh
Z domova
NERS 2018 : Když všechno dobře půjde, rozhodne vláda do konce roku
12.11.2018 Atominfo: Tradiční jaderná konference NERS 2018, která proběhla 7. listopadu v Praze, řešila mírně modifikované heslo ze svého názvu. Písmena NERS znamenají Nuclear Energy Renewable Source a řešilo se to, zda bude jaderná energetika obnoveným zdrojem. Diskuze se dotýkala aktuálního postupu, energetické bezpečnosti i nabízených projektů.
Posunutí rozhodnutí
Asi nejočekávanější téma, o kterém se mluvilo na konferenci, bylo další odsunutí rozhodnutí o výstavbě nových bloků v Česku, které v poslední době zaznělo od ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové. Její náměstek René Neděla, který se konference zúčastnil, k tomu řekl: „Většina analýz již byla vypracována a probíhá jejich analýza. Nyní záleží na tom, zda a v jakém rozsahu budou předloženy vládě.“ Rozhodnutí o investičním a obchodním modelu a o způsobu výběru dodavatele je podle něj možné před koncem letošního roku.
K tomu Petr Závodský, ředitel útvaru Výstavba jaderných elektráren společnosti ČEZ, poznamenal, že harmonogram se již posouvá tak, že spuštění prvního bloku v roce 2035 prakticky není splnitelné. Bylo by to možné jen v případě, že všechny kroky proběhnou bez problémů a v nejkratších možných termínech. Započítáme-li ale různé průtahy, dostaneme se podle Závodského k roku 2039.
Jako řešení tohoto problému se nabízí provoz jaderné elektrárny Dukovany za rok 2035. Připomeňme, že Dukovany na rozdíl například od maďarské elektrárny Paks, která bude v provozu 50 let, mají časově neomezené provozní povolení. Délka jejich provozu je tak určena technickými požadavky ze strany SÚJB a politickým prostředím.
Závodský říká, že jde o sázku na velmi nejistého koně kvůli tomu, že dopředu nevíme, jak dlouho bude politicky únosné Dukovany provozovat. Podle něj má ČEZ zpracované studie proveditelnosti prodloužení o 10, 20 a 30 let a v současnosti počítá s 20letým prodloužením s možností dalšího pokračování. Neděla nicméně poznamenal, že na světě neexistuje žádná jaderná elektrárna, která by byla v provozu déle než 50 let. Nejdéle provozovaným blokem je v současnosti švýcarský Beznau-1 spuštěný v červenci 1969 a podobně staré bloky mají například i Spojené státy a Rusko.
Přepracování SEK
Dále sílí hlasy, kteří říkají, že by mělo být zváženo přepracování Státní energetické koncepce. Neděla k tomu řekl, že nyní vzniká Národní energeticko-klimatický plán, který nahradí Národní akční plán rozvoje OZE. Jednotlivé plány a strategie vlády jsou provázány, takže i Národní energeticko-klimatický plán bude mít dopady do energetické koncepce. Nutno poznamenat, že debata na toto téma je dost zvláštní, protože podle Neděly mají nové bloky především nahradit uhelné bloky. To ale dost dobře nejde dohromady s dosluhujícími bloky v Dukovanech.
Podle Závodského byly při přípravě stávající aktualizace Státní energetické koncepce zváženy všechny možné scénáře včetně plynového a zeleného. Zelený byl smeten se stolu s tím, že neodpovídá kritériím na energetickou bezpečnost státu. Plynový scénář potom nebyl doporučen, ale byl označen za realizovatelný s tím, že k jeho realizaci povede odkládání výstavby nových bloků.
Bezpečnost
Další často diskutovanou otázkou je energetická bezpečnost České republiky. Na toto téma diskutovali Jiří Šedivý, armádní generál v záloze a bývalý náčelník Generálního štábu AČR, a Petr Závodský. Diskuzi iniciovaly otázky spojené se závazností energetické strategie státu. Ta platí pouze pro státní orgány a úředníky, takže na rozdíl od obranné strategie je méně závazná. Nabízí se otázka, zda by obě strategie neměly mít stejnou pozici.
Šedivý k tomu řekl: „Česká republika nemůže být suverénní stát, pokud bude na někom energeticky závislá. Ten, kdo bude mít energie a bude schopen pokrýt spotřebu svého státu, aniž by byl závislý na jiné zemi, bude prosperovat. Jaderná energetika je pro to ideálním řešením.“
Na adresu závaznosti Závodský uvedl, že má být stejně závazná jako obranná strategie a že jaderná elektrárna je strategickou stavbou. To potvrzuje i Šedivý: „Energetická bezpečnost není jen otázkou ceny, ale toho, jak bude náš stát v budoucnu fungovat.“
Bývalý ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek k tomu dodává, že česká energetická strategie je v kontextu ostatních zemí výjimečná. Ostatní země řeší nejprve to, zda budou mít ropu a plyn, kdežto my nějak automaticky počítáme s tím, že je budeme mít a zabýváme se jen výrobu elektřiny.
Šedivý dodal, že v obranném průmyslu dnes panuje tlak na to, aby byly české firmy co nejvíce zapojeny do celého životního cyklu obranných prostředků. Vedly k tomu špatné zkušenosti z minula s opravami vojenské techniky zahraničními společnostmi. To navazuje i na myšlenku Františka Hezoučkého ze Západočeské univerzity, kterou bychom mohli stručně shrnout slovy: „Nejbezpečnější je, když si jaderné elektrárny postavíme sami.“
Paradoxní je to, že sice probíhají diskuze o geopolitické bezpečnosti státu v souvislosti s jednotlivými dodavateli, ale vláda zatím nijak výrazně neřešila tuto nejbezpečnější variantu. Stávající české bloky stavěly české firmy podle ruského projektu, a jak Závodský uvedl, údržba není nijak závislá na Rusku. Navíc se ČEZ předzásobuje palivem na 3 roky a v případě potřeby jej může dovézt odjinud než od současného dodavatele pro všechny české bloky, ruské společnosti TVEL.
Na adresu možných dodavatelů technologie Šedivý uvedl: „Jsme součástí nějaké komunity [NATO] a bylo by optimální, kdyby z ní byl i dodavatel, ale není to nezbytně nutné.“ V druhém případě bude podle něj nezbytné zabývat se otázkami, jaké budou muset být záruky, které budeme požadovat od takového dodavatele.
Vladislav Větrovec Atominfo
ČR chce rozvíjet jadernou energetiku
iuhli.cz 15.11.2018 : Babiš i Nováková v minulých týdnech uvedli, že česká vláda může rozhodnutí o případné stavbě nového tuzemského jaderného zdroje odložit. Foto: youtube.com Úřad vlády
Premiér Andrej Babiš řekl americkému ministrovi energetiky Ricku Perrymu, že Česko plánuje nadále rozvíjet jadernou energetiku a stavět nové bloky v elektrárnách v Temelíně a Dukovanech. Předseda vlády to uvedl na tiskové konferenci po včerejším jednání s americkým ministrem v Praze. Americká společnost Westinghouse, která patří mezi zájemce o stavbu nových tuzemských bloků, má podle Babiše novou technologii menších bloků, do kterých lze investovat postupně jako do stavebnice.
"Ubezpečil jsem pana ministra, že všechny procesy budou co nejtransparentnější, že naše ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje analýzu dopadů jednotlivých investičních modelů na veřejné rozpočty, a že vedeme debatu s vedením firmy ČEZ, kde náš stát vlastní 70 procent. Samozřejmě, při investicích do jádra musíme vnímat naší geopolitickou orientaci," uvedl Babiš. Jednání se podle něj účastnila také ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková a další experti.
O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Kromě firmy Westinghouse jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power a společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea. "Naše energetické společnosti jsou připraveny soutěžit o zákazníky transparentním způsobem. Pokud hledáte zakázky v oblasti jaderné energetiky, uhlí, obnovitelných zdrojů či dalších, určitě se zamyslete v první řadě nad Amerikou," uvedl dnes Perry.
Babiš i Nováková v minulých týdnech uvedli, že česká vláda může rozhodnutí o případné stavbě nového tuzemského jaderného zdroje odložit. Možností je podle nich prodloužení životnosti dukovanské jaderné elektrárny. Premiér na konci října uvedl, že její současná životnost by se mohla prodloužit o deset let. Náklady by byly 20 miliard korun, nový jaderný blok by stál zhruba 200 miliard korun, dodal.
Kromě Babiše se Perry setkal také s prezidentem Milošem Zemanem. "Pan prezident potvrdil zájem ČR na prohlubování transatlantických vztahů v energetice. V zájmu ČR je i maximální diverzifikace zdrojů energetických surovin. Westinghouse považujeme za důležitého uchazeče o spolupráci na rozvoji české jaderné energetiky," uvedl na twitteru šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák.
Vedle Česka má Perry v programu cesty po Evropě také Polsko, Maďarsko a Ukrajinu. Americká administrativa se těmto zemím snaží nabídnout americké uhlí a alternativu k ruskému zemnímu plynu. Perry nedávno uvedl, že Spojené státy by stále mohly uvalit sankce na společnosti, které se na podílejí na stavbě plynovodu Nord Stream 2. Projekt má zdvojnásobit množství ruského zemního plynu dopravovaného přímo do Německa po dně Baltského moře, takže se vyhne území Ukrajiny. USA proti plynovodu ostře vystupuje.
Ze světa
Americký universální výzkumný reaktor bude založený na reaktoru PRISM
16.11.2018 Atominfo: Národní laboratoře Idaho (INL) vybraly reaktorovou technologii PRISM společnosti GE Hitachi Nuclear Energy pro podporu univerzálního testovacího reaktoru ministerstva energetiky (VTR). Projekt zkoumá, jaké jsou potřeby pro založení ozařovací kapacity rychlých reaktorů do roku 2026.
GE Hitachi byla objednána laboratořemi Idaho a bude spolupracovat se společností Bechtel na vývoji pokročilého návrhu VTR reaktorů a stanovení očekávaných nákladů na výstavbu VTR reaktoru založeného na reaktorové technologii PRISM. VTR je potřebný pro vývoj inovativních jaderných paliv, materiálů, instrumentace a detektorů. Tento projekt také pomůže rozhodnout americkému ministerstvu energetiky o tom, zda má být postaven demonstrační sodíkem chlazený testovací reaktor.
Vedoucí pracovníci týmu INL vedli inženýry společnosti GE Hitachi, aby přizpůsobili návrh sodíkem chlazeného reaktoru pro výzkumné, vývojářské a testovací potřeby.
Společnost Bechtel má provádět koncepční návrh nejaderných zařízení kolem testovacího reaktoru. Práce budou zajištěny společným úsilím se společností Battelle Energy Alliance, vedením národních laboratoří a dalšími dodavateli.
VTR reaktor bude zdrojem rychlých neutronů potřebných pro testování pokročilých reaktorových technologií, paliv a podobných součástí. Pouze několik takových provozů je nyní k dispozici ve světě, zatímco v USA není nyní žádný. VTR program byl schválen podle zákona o jaderných inovacích, tento zákon byl podepsán letos v září. INL 4. října oznámila financování 13 univerzitních projektů o celkové výši 3,9 milionů amerických dolarů (89 milionů Kč). Ty mají za cíl vyvinout instrumentaci a nástroje potřebné k monitorování a provádění experimentů na testovacím reaktoru.
Kemal Pasamehmetoglu, výkonný ředitel VTR laboratoří Idaho sdělil, že „agresivní“ plán Spojených států pro zavedení takových výrobních kapacit znamená, že je třeba využít existující a otestovaný koncept sodíkem chlazeného rychlého reaktoru, který by mohl být modifikovaný pro potřeby VTR.
„Mít včasný a dostupný návrh konceptu je rozhodující pro vytvoření přesného odhadu nákladů a časového plánu. Ten bude klíčový pro rozhodnutí amerického ministerstva energetiky ohledně výstavby do roku 2020,“ dodal.
Jay Wileman, prezident a generální ředitel společnosti GE Hitachi, popsal projekt VTR jako „životně důležitý a strategický projekt“ pro pokročilý americký jaderný průmysl. „Vyvinutá technologie se ideálně hodí pro splnění potřeb VTR,“ dodal.
Peggy McCullough, generální manažer pro jaderné, zabezpečovací a provozní činnosti společnosti Bechtel sdělil, že projekt byl „extrémně důležitý“ pro vědeckou společnost, průmysl, dozorný orgán a budoucnost jaderného výzkumu.
„Pokročilé reaktory jsou velkým příslibem, ale jejich komponenty potřebují řádné testování a licence předtím, než bude možné jejich využití v energetických jaderných reaktorech. Přesně to však nabízí testovací reaktor VTR,“ dodal.
Reaktor PRISM, postavený na základě zkušeností s reaktorem EBR-II, je integrálním konceptem sodíkem chlazeného reaktoru s rychlým spektrem neutronů. Jeho předchůdce, reaktor EBR-II, byl v provozu v laboratořích Argonne od roku 1963 do 1994. PRISM je jediný sodíkem chlazený reaktor, který dosud úspěšně dokončil proces předběžného posouzení žádosti o výstavbu. Pro výrobu elektřiny plánuje GE Hitachi výstavbu dvou bloků o výkonu 311 MW elektrických. Tyto bloky jsou plánované pouze každý s jedním parogenerátorem a společně budou pohánět jednu turbínu.
Bulharsko podepsalo dohodu s Ruským Atomstrojexportem
15 Nov (NucNet): Bulharská státní společnost NEC (National Electric Company) podepsalo dohodu s ruským Atomstrojexportem na údržbu a skladování hlavních dílů pro dva bloky JE Beleně. Kontrakt je podepsán na pět let s možností prodloužení.
V roce 2008 si Bulharsko objednalo projekt, výstavbu a spuštění dvou ruských bloků VVER 1000. Projekt byl v roce 2012 zastaven pro nedostatek financí a politické důvody. Pokud se rozhodne Bulharsko v budoucnu ve výstavbě pokračovat Atomstrojexport by podle Petera Ilieva CEO NEC měl být dodavatelem.
