Zprávy z jaderné energetiky - 25. 1.2019
Jednou větou
V Dukovanech jsou v provozu bloky 1,2 a 4. Blok 3 je před spouštěním po odstávce. V Temelíně jsou oba bloky na plném výkonu.
Technická zajímavost: Plovoucí elektrárny
Konference SMR 2019. Pozvánka na netradiční zákaznický den ZAT.
Z domova: WIN- jaderné ženy. Evropský parlament podpořil jaderný výzkum, ve kterém se aktivně angažuje i Skupina ČEZ. Dukovany hrají s otevřenými kartami, informují o všem, co se „šustne“.
Ze světa: Saudská Arábie obdržela nabídku na jaderný blok od pěti zemí. Zpráva Evropské komise říká, že stávající jaderné elektrárny budou nejlevnější zdroj energie po roce 2030. EDF říká, že horké zkoušky ve Flamanville-3 by měly být zahájeny příští měsíc. Události způsobené korozí na JE Dungeness B jsou klasifikovány stupněm INES 2. Čínský SGN v rozhovorech s Rolls-Royce nabídl zařízení pro JE Bradwell B. Poslední čísla ukazují, že jádro je pořád největší zdroj elektrické energie ve Španělsku. Parlamentní jaderný výbor prohlásil JE Wylfa nezbytnou pro budoucí energetiku Velké Britanie. První blok JE Bilibino je připraven k trvalému odstavení a demontáži.
V Leningradské JE-II se připravují na předepnutí kontejnmentu.Spojené státy musí stavět jaderné elektrárny, aby vyloučily konkurenci nadšené Číny či Ruska.
Provoz EDU
1. blok –100 %
2. blok –100 %
3. blok – 49 den odstávky z plánovaných 53, režim 5, příprava na spouštění bloku po odstávce,
náhřev, tlakové zkoušky a další před spouštěcí testy bloku
4. blok - 100 %
Výroba letos 863 GWh
Provoz ETE
1. blok- výkon 1087 MWe, výroba letos 600 GWh
2. blok– výkon 1100 MWe, výroba letos 604 GWh
Pátý ročník konference SMR 2019 - malé a modulární reaktory se uskuteční 14. února na FJFI Břehová 7. Sledujte http://malereaktory.cz/program/. Registrace je již otevřena na http://malereaktory.cz/registrace/
Technická zajímavost
Plovoucí elektrárny
Již několikrát jsem se zmínil o tzv. plovoucí jaderné elektrárně. V loňském roce Rosatom začal spouštět v Murmansku tzv. „Plavušku“ – plovoucí jadernou elektrárnu Akademik Lomonosov.
Ta se letos po spuštění a ukončení zkoušek přetáhne do čukotského přístavu Pevek, kde má být ukotvena a sloužit jako náhrada jaderné elektrárny Bilibino a poskytovat elektrickou energii do autonomní sítě Čaun Bilibino na Čukotce. Docela dobrý nápad, ale není to premiéra.
V oblasti jádra totiž už tady takový nápad byl.
Americká armáda začala v padesátých letech minulého století vyvíjet malý reaktor pro použití v odlehlých oblastech, kde nasazení dieselgenerátorů není vhodné. Tedy aplikace, ke které směřují dnes tzv. malé modulární reaktory (SMR). Zrodil se tak model armádního reaktoru SM 1. Jednalo se o malý tlakovodní reaktor s jednou cirkulační smyčkou. Palivem byl 4 – 7 % obohacený uran. Výkon necelých 40 MWt. Modifikace tohoto reaktoru byly používány v armádních, zejména námořních aplikací. Technologie byla armádou zvládnutá a čekalo se na možnou civilní příležitost.
Ta se našla záhy.
Panamský průplav. Soustava zdymadel, propustí a kanálů, která ve spojení s přírodními jezery překonává výšku téměř 200 m a umožnuje tak námořní transport přes cca 80 km Panamské šíji. Již od roku 1914 jím proplouvá tisíce lodí a miliony tun nákladu ročně.
Obří vrata zdymadlových komor, lokomotivy, které udržují námořní lodě s centimetrovou přesností v plavebních kanálech a propustech, to jsou ti nevětší žrouti energie. V prvopočátcích parní, posléze elektrické. Takže řešení bylo nabíledni a zejména v šedesátých letech, kdy se sázelo na atom ve všech lidských činnostech. A nápad byl na světě „nahraďme dieselgenerátory atomovou energii“. Tak vznikl projekt Sturgis
Reaktorová část s modifikovaným reaktorem SM 1 označeným MH 1A (Mobile High Power Reactor Number One) byla umístěna do 350 tunového kontejnmentu. Byla doplněna turbína a generátor a vše bylo umístěno na „vysloužilou” a upravenou válečnou loď Liberty ship Charles H. Cugle výrobní číslo 3145 (tyto lodě byly masově nasazeny za 2. světové válce pro zásobování spojenců na evropském válčišti). Vlastní pohon lodě byl demontován a místo něj byla namontována „elektrárenská část“, tedy reaktor v kontejnmentu a turbogenerátor. Tato první “plovoucí” jaderná elektrárna byla pojmenována po Generálu Samuelu D. Sturgisovi, Jr. prostě Sturgis .
První kritičnosti reaktoru MH 1A bylo dosaženo v roce 1967. Následovalo celkové odzkoušení a nakonec odtažení lodě do zóny Panamského průplavu. Konkrétně na jezero Gatun kde sloužila jako 10 MWe zdroj elektrické energie pro vlastní technologii Panamského průplavu a americké zóny kolem něj. Provoz začal v říjnu 1968 a trval do roku 1975. Poté bylo zásobování Zóny Panamského průplavu zajištěno jiným způsobem a Sturgis byla odstaveno. S její demontáží bylo započato v roce 2014 a měla být ukončena vloni.
Tolik příběh první plovoucí jaderné elektrárny. Letos budeme sledovat, jak probíhá spouštění “Plavušky” Akademik Lomonosov a také čínské snahy o využití principu plovoucí jaderné elektrárny.
Stalo se ve světě
Saudská Arabie obdržela nabídku na jaderný blok od pěti zemí
24 Jan (NucNet):Saudská Arábie obdržela nabídku od pěti zemí na dodávku a výstavbu dvou jaderných bloků v Saudském království. Saudský úřad pro jadernou energii a obnovitelné zdroje oznámil, že nabídku podali Rusko, Čína, USA, Francie a Jižní Korea. Saudská Arábie, která je největším světovým exportérem ropy hodlá snížit spotřebu ropy na výrobu elektrické energie. Ambiciózní plán počítá v první vlně se dvěma bloky, později, v horizontu 20 – 25 let, počítají saudové celkem se 16 jadernými bloky.
Zpráva Evropské komise říká, že stávající jaderné elektrárny budou nejlevnější zdroj energie po roce 2030
23 Jan (NucNet): průměrná cena elektřiny ze stávajících jaderných elektráren v Evropské unii bude v roce 2030 mírně nižší než 60 EUR/MWh, což je levnější než všechny ostatní zdroje energie. Alespoň to tvrdí zpráva z Evropské Komise.
EDF říká horké zkoušky ve Flamanville-3 by měly být zahájeny příští měsíc
22 Jan (NucNet): EDF realizuje akční plán na řešení problémů se svary na stavěné JE Flamanville 3 v Normandii. Nyní plánuje zahájení horkých zkoušek, které měly být zahájeny koncem roku 2018, ve druhé polovině února, Vyplývá to z prohlášení EDF.
Události způsobené korozí na JE Dungeness B jsou klasifikovány stupněm INES 2
21. 01. 2019 NucNet: objev "nepřijatelné" koroze v seismickém uchycení potrubí a nádrží některých bezpečnostních systémech JE Dungeness B v Jižní Anglii byla hodnocena stupněm 2 podle mezinárodní stupnice jaderných událostí INES. Uvedla to ve svém prohlášení MAAE 17 ledna 2019.
Čínský SGN v rozhovorech s Rolls-Royce nabídl zařízení pro JE Bradwell B
21 Jan (NucNet): Čínský největší jaderný výrobce SGN zahájil rozhovory s Rolls-Royce o dodávce zařízení pro JE Bradwell B, která by měla být stavěna v Essexu ve Velké Británii. Oznámily to Financial Times
Poslední čísla ukazují, že jádro je pořád největší zdroj elektrické energie ve Španělsku
18 Jan (NucNet): Španělská flotila sedmi jaderných bloků vyrobila v roce 2018 53.2 TWh elektrické energie. Je to sice mírně méně proti roku 2017, kdy byla jaderná výroba 55.5 TWh, nicméně pořád je jádro největší dodavatel elektrické energie ve Španělsku, alespoň podle skupiny Foro Nuclear.
Jádro má ve Španělsku instalováno 7.09 % celkové výrobní kapacity a vyrobilo 20,39 % spotřeby. JE měly „load faktor“ 82 %. Ve srovnání, uhlí vyrobilo 14% spotřeby s 9,6 % instalovanou kapacitou, voda 13,8 % spotřeby s 19,5 % instalovanou kapacitou. Na vítr zbývá 18,99 % výroby s 22% podílu na instalované kapacitě a solár 2,95% s 4,5 % instalovanou kapacitou
Parlamentní jaderný výbor prohlásil JE Wylfa nezbytnou pro budoucí energetiku Velké Británie
18 Jan (NucNet): Parlamentní výbor UK označil rozhodnutí společnosti Hitachi o pozastavení práce na jaderné elektrárně Wylfa Newydd v severním Walesu za "nesmírné zklamání" a vitální nebezpečí pro vládní program nové jaderné výstavby ve Velké Británii, bez nějž nebudou pokryty budoucí energetické potřeby země za kanálem.
První blok JE Bilibino je připraven k trvalému odstavení a demontáži
24 January 2019 WNN: Ruský jaderný dozor schválil zahájení demontáže prvního bloku JE Bilibino na Čukotce. RosEnergoAtom, operátor dceřiné státní jaderné korporace Rosatom, včera oznámil, že obdržel povolení k odstavení bloku 1 JE Bilibino před demontáží. Povolení je na příštích 15 let. Tento režim je nezbytný pro obdržení následného povolení dozoru k demontáži elektrárny (decommissioning)
První blok byl odstaven a odpojen od sítě v březnu 2018 pro plánovanou odstávku. Během ní bylo vyjmuto z reaktoru palivo a umístěno do bazénu skladování použitého paliva.
JE Bilibino má čtyři bloky s reaktory EGP 6. jde o lehko vodní reaktor moderovaný grafitem. Zbývající bloky budou odstaveny v roce 2021.
JE Bilibino je nejsevernější JE ve světě, každý z bloků má výkon 12 MWe. Provoz byl zahájen v letech 1974 – 1977. Je nutné zmínit, že turbíny pro tyto bloky dodávala První brněnská strojírna.
Za JE Bilibino je připravována náhrada v plovoucí JE Akademik Lomonosov, která se v těchto dnech spouští v Murmansku a měla by být odtažena v létě do přístavu Pevek na Čukotce, kde bude připojena k síti. V Peveku nyní probíhá dokončení potřebné pobřežní infrastruktury.
V Leningradské JE-II se připravují na předepnutí kontejnmentu
23.1.2019 Atominfo.cz: V reaktorové budově 2. bloku jaderné elektrárny Leningradská II bylo položeno všech 63 horizontálních předepínacích lan, které budou zvyšovat pevnost ochranné obálky.
V další fázi bude stejným způsobem položeno 50 vertikálních předepínacích lan a 13 lan určených pro předepnutí kupole. Po dokončení montáže budou všechna lana předepnuta a v podobě sítě jakoby obejmou válcovou část kontejnmentu i jeho kupoli, což mnohonásobně zvýší jeho pevnost.
„Systém předepínání ochranné obálky reaktoru tvoří velmi pevná ocelová lana, která se navzájem kříží a vytvářejí 126 svazků výztuže. Tento systém slouží k tomu, abychom ještě více zvýšili pevnost hermetické obálky reaktoru,“ vysvětluje Andrej Korpačev, inženýr prvního stupně oddělení stavební kontroly Leningradské JE-II.
„Nyní jsme dokončili pokládání všech horizontálních lan a dáme se do montáže vertikálních lan a lan určených pro kupoli. Potom všechny průběžné kanály, v nichž jsou uložena předepínací lana, zalijeme speciálním betonem, a až získá požadovanou pevnost, začneme lana postupně natahovat pomocí speciálních přípravků,“ doplňuje Korpačev.
Napnutí předepínacích lan budou po celou dobu provozu bloku kontrolovat příslušná čidla.
Práce na systému předepínacích lan jsou přípravou k jedné z hlavních událostí roku 2019 v elektrárně – otestování hermetičnosti kontejnmentu.
Jadernou elektrárnu Leningradská II staví v západní části Ruska poblíž Petrohradu ruský Rosatom.
Spojené státy musí stavět jaderné elektrárny, aby vyloučily konkurenci od nadšené Číny či Ruska
23.1.2019 NucNet, Atominfo: Spojené státy potřebují pokračovat ve výstavbě jaderných elektráren, aby měly v budoucnu pracovní sílu a mohly vyvracet konkurenci z nadšených zemí, jako jsou Čína a Rusko. Oznámila to prezidentka a výkonná ředitelka institutu pro jadernou energetiku, Maria Korsnick.
V rozhovoru se společností Columbia Energy Exchange sdělila vedoucí asociace průmyslového obchodu ve Washingtonu, že Spojené státy nejsou jenom zemí, která buduje jaderné elektrárny.
„Pokud zastavíme výstavbu jaderných elektráren, obávám se, že Spojené státy ztratí také experty. Je velmi důležité, abychom zůstali ve hře, protože chceme, aby byly naše standardy nešíření jaderných materiálů a bezpečnosti používány všude po světě.“
Maria Korsnick sdělila, že Čína a Rusko jsou nadšené ohledně jaderné energetiky a budou mít pracovní sílu pro budoucnost. Čína má 11 reaktorů ve výstavbě, Rusko 6. Spojené státy pouze 2 a oba jsou to reaktory AP1000 stavěné společností Westinghouse v lokalitě Vogtle.
Maria Korsnick také sdělila, že malé jaderné reaktory (SMR) s výkonem od 50 do 300 MW elektrických „mohou být budoucností“. Dodala, že každý blok může poskytovat zálohu obnovitelným zdrojům, či mikroreaktorům s výkonem nižším jak 20 MW elektrických, které mohou být nasazeny v odlehlých oblastech, a je třeba u nich vyměnit palivo jednou za desetiletí.
Sdělila: „Můžete tyto bloky spojovat do sebe, takže lze propojit i 50MW reaktor se 100MW a přizpůsobit tak výkon svým potřebám.“
Společnost NuScale doufá, že jejich SMR reaktor bude první postavený ve Spojených státech a pravděpodobně i na světě. V lednu 2017 se společnost NuScale Power stala první na světě, která předložila návrh SMR reaktoru pro certifikaci ve Spojených státech. Jaderný dozor spojených států sdělil, že návrh reaktorového systému uvažuje 12 společně umístěných reaktorových modulů, každý o výkonu 50 MW elektrických. Systém je navržen s tlakovodními reaktory o celkovém výkonu 600 MW elektrických.
Zprovoznění systému NuScale je zaměřeno na polovinu 20. let 20. století.
„Potřebujeme soukromé a veřejné partnerství, abychom dokázali realizovat tuto technologii,“ dodala Korsnick. „Technologie je zde dnes.“
Dodala, že náklady mohou být sníženy, protože výstavba je zejména v továrnách. Investice jsou nižší a tovární výstavba dává zařízení vyšší předpověditelnost, než výstavba velkých zařízení, jako například elektráren o výkonu 1500 MW elektrických.
Z domova
WIN Czech - Jaderné ženy
Povídal jsem si s paní Larisou Dubskou, předsedkyní WIN ČR, o tomto sdružení, o jejich poslání a činnosti, přáních a plánech.
Larisa Dubská vystudovala Moskevský energetický institut. Začala pracovat jako reaktorový fyzik na JE Dukovany. Později přešla do třebíčské společnosti ENVINET, kde řídila zahraniční projekty. Dnes je ředitelkou marketingu a komunikace ve společnosti NUVIA rovněž v Třebíči.
Sdružení WIN – Women In Nuclear – Ženy pracující v jaderných oborech – vzniklo v roce 2000 jako jedna ze sekcí České nukleární společnosti (ČNS). Sdružuje především ženy působící v jaderné energetice, na vysokých školách tohoto zaměření, ve výzkumu, školství a všude tam, kde se k mírovým účelům využívá ionizující záření a radionuklidy.
Posláním Sdružení je objektivní informování veřejnosti o situaci v jaderné energetice.
Ve sdružení je na šedesát žen, které pracují v jaderné oblasti. Zejména v ČEZ na jaderných elektrárnách, ve výzkumu ÚJV a SURO, na ČVUT, ve společnostech SURAO, Rolls-Royce, ČEZ Energoservis, ALTA, NUVIA a dalších.
Minulý týden 17.1. se členky sdružení WIN sešly na výroční schůzi v Třebíči, při níž hodnotily svou činnost a osnovaly plány do budoucna. Mimo tuto výroční schůzi se členky sdružení čas od času schází a informují se o aktuální situaci na svých pracovištích a novinkách v jaderné oblasti. Organizují též exkurze na zajímavá „jaderná“ pracoviště.
Dát do schůzek větší pravidelnost a také rozšiřovat členskou základnu, i toto patří do plánů na letošní rok. Winky mají v plánu návštěvu Informačního centra EDU a také se chystají zabrousit do oblasti zdravotnictví. Připravují exkurzi do diagnostického centra pozitronové emisní tomografie (PET) na Onkologickém ústavu v Brně. Také se plánuje obnovit pravidelná setkání s WIN Slovensko. A k tomu všemu je Larisa Dubská členkou mezinárodního boardu WIN Global. WIN totiž působí ve stovce zemí na 6 kontinentech a čítá tak přes 35 tisíc členek po celém světě.
Svými aktivitami přispívá sdružení WIN k propagování a vysvětlování jaderných záležitostí. Ono totiž toho vysvětlování není nikdy dost. Někdy dokonce ten ženský efekt přispívá k pochopení jaderných otázek mnohem účinněji než exaktní mužský přístup. Přejme jim v jejich práci hodně úspěchu a držme palce.
