Občanská bezpečnostní komise při jaderné elektrárně dukovany

Jednou větou

V Dukovanech všechny čtyři bloky na nominálním výkonu

OBK EDU a OIK EMO a EBO se setkali na Bukově.

V Temelíně jsou oba bloky v provozu.

Z domova: Havlíček: Bez nových zdrojů nebude mít Česko kde brát elektřinu

 Ze světa: GEH podepsala dohodu o malém modulárním reaktoru v Polsku. Rusko a Srbsko podepsali mezivládní dohodu o spolupráci při výstavbě Centra pro jadernou vědu, technologii a inovace v Srbsku.

Provoz EDU

1. blok – 100%

2. blok – 100%

3. blok - 100%

4. blok - 100 % 

Výroba letos 10 996 GWh

 

Provoz ETE

1. blok- výkon 1075 MWe, výroba 5 911 GWh

2. blok– výkon 1085 MWe, výroba 6 213 GWh

 

Kalendář akcí - nezapomeňte

• NERS 2019 „Jaderná energie je ideální pro řešení změny klimatu“ 

           6. listopadu 2019  http://ners2019.jmm.cz 

• VVER 2019 – Recent & Future, 11. a 12. listopadu, Praha, www.vver2019.com
• Seminář OBK EDU 28. 11. 2019 Valeč
• Kolokvium s vládním zmocněncem Jaroslavem Mílem, FJFI Břehová, 4. 12. 2019
• All for Power Conference 2019 Praha, 9. a 10. prosinec 2019, www.afpc2019.com
• SMR 2020 – Praha 13.2.2020

Z domova

Havlíček: Bez nových zdrojů nebude mít Česko kde brát elektřinu

Zpravodajství ČTK  21.10.2019 : Rozšířili jsme předposlední a přidali poslední odstavec s aktuálním vyjádřením Hnutí Duha a Komory obnovitelných zdrojů energie.Praha 21. října (ČTK) - Bez nově postavených elektráren, v čele s novými jadernými bloky, nebude mít Česko do budoucna kde brát elektřinu. Na dnešní tiskové konferenci to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Z hodnocení elektrizační soustavy do roku 2040 (MAF CZ), které zpracovala společnost ČEPS, vyplývá, že pokud by se situace neřešila, stalo by se Česko od roku 2030 postupně závislé na dovozu elektřiny ze zahraničí. Podle Havlíčka hrozí, že elektřinu nebude v Evropě kde brát a bude velmi drahá.
Ministr uvedl, že z nových dat vyplývá, že Česku nebude stačit pouze plánovaná stavba nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany. Během pěti let podle něj musí začít také diskuse o rozšíření druhé české jaderné elektrárny v Temelíně. V současné době je Česko dlouhodobě vývozcem elektřiny. Havlíček dnes zopakoval, že druhým nejvýznamnějším zdrojem budou do budoucna v ČR obnovitelné zdroje, uhlí čeká útlum.
"Po pravdě řečeno - toto se mělo dělat už před deseti lety. Před pěti lety to bylo za minutu 12 a dneska jsme skutečně v energetických hodinách, pokud to tak nazvu, které nám opravdu tikají. Pokud dnes neuděláme rozhodnutí a jasně nevyznačíme směr a cestu, tak vidíte, že už v roce 2030 můžeme mít problémy," uvedl ministr.
Z dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vyplývá, že spotřeba elektřiny v Česku loni meziročně vzrostla o 0,2 procenta na 73,9 terawatthodiny (TWh). Je to nejvyšší hodnota od roku 1981, od kdy jsou údaje k dispozici. Výroba loni stoupla o 1,1 procenta na 88 TWh. Největší podíl (43 procent) připadal na hnědouhelné elektrárny.
Vývoz elektřiny loni meziročně vzrostl klesl o 9,3 procenta na 25,5 TWh. Dovoz se snížil o 23,2 procenta na 11,6 TWh. Nejvíce elektřiny se vyvezlo na Slovensko a do Rakouska, největší dovoz připadal na Německo a Polsko.
Aktuální materiál ČEPS doplňuje evropský výhled, který hodnotí situaci se zdroji elektrické energie v celé Evropě. MAF CZ 2019 podle firmy ukazuje, že do roku 2040 Česko čeká výrazný úbytek výrobních zdrojů, které je třeba nahradit.
Pracuje přitom se dvěma scénáři. Scénář A (základní) počítá s celkovým útlumem fosilních, tj. uhelných zdrojů ve výši 6342 megawattů (MW) a poklesem instalovaného výkonu jaderných elektráren na 2137 MW a rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) ve výši 6560 MW.
Scénář B, tzv. nízkouhlíkový, zahrnuje celkový útlum uhelných zdrojů ve výši 7818 MW. Instalovaný výkon jaderných elektráren a OZE jsou stejné jako v případě scénáře A. V obou scénářích se už nepočítá s provozem jaderné elektrárny Dukovany a naopak se zahrnuje rozvoj elektromobility a akumulace.
"Výsledná bilance pro ČR vychází v obou scénářích jako výrazně deficitní, ČR by se tak od roku 2030 postupně začínala stávat závislou na dovozu elektrické energie ze zahraničí. Vlivem odstavování konvenčních zdrojů by tak došlo k zásadní změně bilance proti současnému stavu, kdy elektřinu vyvážíme. Česká republika by k roku 2040 naopak sama potřebovala import elektřiny 23 TWh ve scénáři A a až 30 TWh ve scénáři B," uvedl předseda představenstva ČEPS Martin Durčák.
Havlíček upozornil, že scénáře ČEPS jsou optimistické z hlediska obnovitelných zdrojů, nepočítají naopak s případným prodloužení provozu dukovanské jaderné elektrárny.
Současnou situaci, kdy je Česko exportérem elektřiny, dlouhodobě považují za zbytečnou ekologové. Hnutí Duha už dříve uvedlo, že ČR patří mezi největší vývozce elektřiny na světě. "Pokud stát rozhýbe stagnující rozvoj obnovitelných zdrojů, můžeme do roku 2030 zavřít všechny uhelné elektrárny a naše elektrizační soustava to zvládne," řekl v únoru za hnutí Jiří Koželouh. Pro úplný konec uhlí je jednoznačně nutný rozvoj obnovitelných zdrojů, dodal dnes.
Podle Komory obnovitelných zdrojů energie (KOZE) je třeba brát výsledky hodnocení ČEPS vážně. "Použít tuto studii pouze pro obhájení stamiliard dotací pro nové jaderné elektrárny by mi ale přišlo velmi nezodpovědné. Za nejodpovědnější považuji prioritní zaměření na obnovitelné zdroje," uvedl předseda komory Štěpán Chalupa.

Zahraničí

 

Czech Republic needs more nuclear units, report shows

22 October 2019, WNN: The Czech Republic will need to build not only one new unit at its Dukovany nuclear power plant, but also more reactors at Temelín if it is to avoid becoming dependent on electricity imports from 2030, Deputy Prime Minister and Minister of Industry and Trade Karel Havlíček said yesterday. Havlíček cited the latest Mid-term Adequacy Forecast published on 18 October by high-voltage grid operator operator ČEPS. Výše uvedené prohlášení ministra průmyslu a obchodu zaregistroval i jaderný svět

 

GEH podepsala dohodu o malém modulárním reaktoru v Polsku
22. října 2019, WNN: GE Hitachi Nuclear Energy (GEH) oznámila dohodu o spolupráci na případném použití své SMR reaktorové technologie BWRX-300 v Polsku. Společnost se sídlem v Severní Karolíně v USA včera oznámila, že podepsala Memorandum of Understanding s Synthos SA, polským výrobcem syntetického kaučuku a jedním z největších výrobců chemických surovin v zemi.  Jon Ball, výkonný viceprezident projektů jaderných elektráren GEH, uvedl: „Prostřednictvím našeho přístupu „ design-to-cost “navrhujeme BWRX-300 tak, aby byl nákladově konkurenceschopný s plynem, obnovitelnými zdroji a dalšími formami výroby energie.

Michal Solowow, majitel společnosti Synthos, řekl: „Využití malých modulárních reaktorů k výrobě čisté energie zlepší naše šance na odklon od uhlí a bude mít pozitivní dopad na náš průmysl a národ.“
BWRX-300 je SMR o výkonu 300 MWe odvozený od návrhu ekonomického zjednodušeného BWR reaktoru  (ESBWR) GEH o výkonu 1520 MWe. Podle GEH využívá BWRX-300 konstrukční a licenční základnu ESBWR, která v roce 2014 obdržela konstrukční certifikaci od US NRC. V květnu letošního roku GEH zahájila posouzení projektu BWRX-300u kanadské jaderné energie bezpečnostní komise.
GEH očekává, že BWRX-300 bude vyžadovat až o 60% nižší kapitálové náklady na megawatt ve srovnání s jinými vodou chlazenými projekty SMR nebo stávajícími projekty „velkých“  jaderných reaktorů.

Polsko má v plánu postavit svou první jadernou elektrárnu. Podle  dokumentu o energetické politice, který vydalo polské ministerstvo energetiky předpokládá Polsko do roku 2043 instalovaný výkon v jádru ve výši  6-9 GWe, což představuje asi 10% polské elektřiny generace. Výběr místa pro první JE bude proveden v roce 2020, zatímco výběr technologie a generálního dodavatele bude proveden následující rok. První elektrárna s kapacitou 1,0 až 1,5 GWe by měla být dokončena do roku 2033. Do roku 2043 by mělo být uvedeno do provozu až šest reaktorů s kombinovanou kapacitou 6 až 9 GWe.

 

Rusko a Srbsko podepsali mezivládní dohodu o spolupráci při výstavbě Centra pro jadernou vědu, technologii a inovace v Srbsku.

WNN, 21.10.2019:  Alexey Lichačev, generální ředitel ruské státní jaderné společnosti Rosatom, a Nenad Popovich, srbský ministr pro inovace a technologický rozvoj podepsali 19. října v Bělehradě dohodu o spolupráci při výstavbě Centra pro jaderný výzkum v Srbsku.
Rosatom uvedl, že dohoda stanoví nezbytný regulační rámec pro přípravu a podepsání prvních výkonných smluv pro středisko, což mimo jiné umožní výrobu radioizotopů pro lékařské, průmyslové a zemědělské účely; výroba dopovaného křemíku pro různá průmyslová odvětví; testování složení minerálů; ekologické vzorkování; a odborné školení na podporu inovací a digitálních technologií. Bude zahrnovat 20-megawattový víceúčelový vodou chlazený výzkumný reaktor a laboratoře.
Alexey Lichačev  uvedl, že projekt odráží „velmi silné kompetence“ Srbska v oblasti mírového využívání jaderných technologií a dlouhodobých vazeb mezi ruskými a srbskými jadernými vědci. "Jsme rozhodnuti zahájit projekt co nejdříve," řekl.
Popovich dodal, že výroba radioizotopů střediska pomůže vyřešit jejich nedostatek. „Je důležité poznamenat, že projekt bude realizován v souladu s mezinárodními požadavky na jadernou a radiační bezpečnost,“ uvedl a dodal, že Rusko má „značné zkušenosti s prováděním takových projektů v zahraničí“.
V květnu podepsali Popovich a Lichačev společné prohlášení o zásadách rusko-srbské spolupráce v oblasti inovací a technologického rozvoje pro mírové využívání jaderné energie během každoroční konference Rosatom, Atomexpo. V dubnu podepsaly obě země dvě memoranda o porozumění o vzdělávání a odborné přípravě a veřejném přijetí mírového využití jaderné energie. V lednu, během státní návštěvy ruského prezidenta Vladimíra Putina v Srbsku, podepsaly obě země mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti jaderné energie a společné prohlášení o strategickém partnerství při výstavbě Centra pro jadernou vědu, technologii a inovace.

 

Nejaderné, ale zajímavé informace

 

Významné dny

24. 10. Den OSN

24. 10. Světový den rozvoje informací

28. 10. Čokoládový den

31. 10. Světový den spoření

31. 10. Den UNICEF

  3. 11. Den bez pesticidů

  6. 11. Mezinárodní den pro prevenci ničení životního prostředí ve válkách a ozbrojených

            konfliktech

10. 11. Světový den vědy pro mír a rozvoj

11. 11. Den válečných veteránů