Zprávy z jaderné energetiky - 4. 7.2019
Jednou větou
V Dukovanech jsou v provozu bloky 1, 3 a 4. Druhý blok je v poruše pro netěsnost na parogenerátorech
V Temelíně pokračuje odstávka pro výměnu paliva na bloku č. 2.
Z domova: Rosatom bude v Česku zkoumat vlastnosti svého jaderného paliva. Obce mohou na uložení jádra vydělat, říká SURAO.
Ze světa: Rozšíření radiační monitorovací sítě v Polsku. JE Rovno 4 zvýšil výkon. Čínský JE Taishan-2 EPR připojena k síti, oznamuje Framatome. Konsorcium Holtec a Ukrajina potvrzují plány na výstavbu malého reaktoru
Provoz EDU
1. blok –100%
2. blok – blok je v poruše pro netěsnost na parogenerátoru PG 26 a PG 22 zjištěnou 24.6.
I když netěsnost byla pod limitem (dle LaP) bylo rozhodnuto o odstavení bloku, dochlazení nalezení netěsnosti a provedení opravy. Byly indikovány netěsné trubičky a připravuje se jejich zaslepení.
3. blok - 100%
4. blok - 100 %
Výroba letos 7 614 GWh
Provoz ETE
1. blok- výkon 1077 MWe, výroba letos 3 178 GWh
2. blok– odstávka pro výměnu paliva výroba letos 4 477GWh
Z domova
Rosatom bude v Česku zkoumat vlastnosti svého jaderného paliva
Zpravodajství ČTK 2.7.2019. Praha 2. července (ČTK) - Firma TVEL ruské státní společnosti Rosatom bude v Česku zkoumat vlastnosti svého jaderného paliva. Firma uzavřela dohodu o spolupráci s českým Centrem výzkumu Řež, které je dceřinou společností ÚJV Řež, kterou většinově vlastní skupina ČEZ. Rosatom, který patří o zájemce o stavbu nového tuzemského jaderného bloku, o tom dnes informoval ČTK. Palivo TVEL v současnosti využívají obě tuzemské jaderné elektrárny v Dukovanech a Temelíně.
Ruská společnost dnes uvedla, že v rámci dohody budou čeští vědci provádět experimenty s ozařováním konstrukčních materiálů jaderného paliva ve výzkumném reaktoru a také zkoumat palivo před i po jeho zavezení do reaktoru. Vědci se podle ní také zaměří také na výzkum vlastností základních konstrukčních materiálů palivových souborů, jako jsou zirkoniové, chromniklové a ocelové slitiny a také jiných materiálů, které jsou zatím ve vývoji.
"Centrum výzkumu Řež disponuje kvalifikovanými pracovníky a také silnou infrastrukturou pro výzkum materiálů v oblasti jaderné energetiky. Co se týká materiálů našeho paliva, zajímá nás především výzkum jejich antikorozních vlastností, tavení, charakteristik jejich odolnosti a únavy, pokusy v oblasti suchého skladování a nadkritických parametrech vody," sdělil viceprezident společnosti TVEL Alexandr Ugrjumov.
O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Kromě Rosatomu jde o francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a severoamerický Westinghouse. Proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR se dlouhodobě staví ekologové. Z jaderných zdrojů se loni vyrobila asi třetina elektřiny v ČR.
Současná vláda ANO a ČSSD stavbu nového jaderného bloku v ČR podporuje. V programovém prohlášení uvedla, že přípravu výstavby nových jaderných bloků zajistí. Z materiálu, který v pondělí projedná vláda, vyplývá, že investory nových jaderných zdrojů v Česku mají být dceřiné firmy ČEZ.
Centrum výzkumu Řež (CVŘ) je plně vlastněna společností ÚJV Řež, která se věnuje aplikovanému výzkumu a vývoji v oblasti energetiky, průmyslu a zdravotnictví. Rosatom připomněl, že CVŘ vlastní mimo jiné výzkumný lehkovodní reaktor, experimentální vodní smyčky simulující podmínky při provozu různých reaktorů nebo horké a polohorké komory pro analýzu ozářených materiálů.
TVEL je jediným dodavatelem paliva pro ruské jaderné elektrárny. Palivem zásobuje 76 reaktorů v 15 zemích.
Obce mohou na uložení jádra vydělat, říká SURAO
Lidové noviny 3.7.2019 : PRAHA Jedinou evropskou zemí, jež už vyřešila problém, kam schovat vyhořelé jaderné palivo, je zatím Finsko. Úložiště ale musí najít všechny státy, a to u sebe doma – vozit články k sousedům není možné. „Úložiště bude potřeba, ať už budeme, nebo nebudeme využívat jadernou energii, protože odpady již existují. To je zásadní gró všeho,“ říká Lukáš Vondrovic, vedoucí příslušného úseku ze Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Problém je, že většina vytipovaných obcí se ostře brání, aby atomové palivo skončilo zrovna u nich. Tento měsíc má ministerstvo průmyslu s obcemi znovu jednat.
* LN Proč musíme mít v Česku hlubinné úložiště radioaktivních odpadů?
Máme odpady, které lze izolovat jedině uložením ve velké hloubce. Trvá velmi dlouho, než klesne jejich radioaktivita na přirozenou úroveň. Když materiál uložíme do hlubinného úložiště, můžeme na něj zapomenout jednou provždy.
* LN Musí mít úložiště i Německo, které od jádra upouští?
Ano. Pouze teď celý proces výběru lokality hlubinného úložiště oddálili, mají bílou mapu, jsou na začátku. Hodnotí své horninové prostředí, v dalším kroku vyberou horninu, v níž budou hledat lokalitu úložiště. Ale potřebovat ho budou určitě, tím spíš, že provoz ukončí tolik jaderných elektráren najednou. Budou mít akutní potřebu vyřešit nejen co s použitým palivem, ale i s ostatním materiálem z jaderných elektráren vyřazovaných z provozu.
* LN My už máme horninu vybranou?
Máme, jde o horniny takzvané krystalinické, což jsou pevné horniny, jako například obyčejná žula, nebo horniny přeměněné. Teď se vybírá lokalita z devíti potenciálních, což je první fáze životního cyklu úložiště. Postupně bychom měli počet míst zúžit na čtyři a nakonec vybrat dvě – finální a záložní lokalitu. Vše to bude na základě odborných analýz. SÚRAO preferenci nemá, naší jedinou prioritou je bezpečnost.
* LN Jak dlouho od výběru lokality potrvá, než vznikne hlubinné úložiště?
Nerad hovořím v datech, takže raději v postupných krocích. Musíme informace z povrchu ověřit technickými pracemi do hloubky. Dalším krokem tak budou geofyzikální měření. Pak by měla přijít vrtná kampaň, kde si ověříme, že jsme našli dobrou horninu a dobré geologické struktury. Následuje stanovení chráněného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry, kdy stát řekne, že jedno z míst rezervuje pro SÚRAO pro umístění hlubinného úložiště. V dalším kroku by měla vzniknout výstavba podzemního charakterizačního pracoviště, které mají nyní Finové v Onkalu (úložiště na jihozápadním pobřeží Finska, pozn. red.). Posledním krokem je žádost k umístění jaderného zařízení. Pak už se staví.
* LN O jakém časovém horizontu se tedy zhruba bavíme?
Podání žádosti o licenci je plánováno na rok 2040. Máme dvacet let na to vybrat a potvrdit nejvhodnější lokalitu, vyvinout projekt jaderného zařízení a bezpečnostní zprávu. Je před námi spousta výzkumné a technické práce.
* LN Jak moc spolupracujeme s Finskem?
Těsně. A moc rádi. Konzultujeme s nimi, jak se dostali k finální lokalitě, jak projektovali úložiště. Finové sice říkají, že jsou se stavbou úložiště první na světě, ale trochu se zapomíná dodat, že první na světě jsou díky společnému programu se Švédy, kteří už také budou své úložiště stavět. A také díky velmi aktivní mezinárodní spolupráci. Onkalo a celý koncept hlubinného úložiště nebyly vyvinuty jen díky know-how Finů, ale i díky široké mezinárodní spolupráci, kdy státy mezi sebou sdílejí své výzkumné kapacity.
* LN Jaké jsou technické rozdíly mezi Českem a Finskem?
Máme velmi podobné horniny, velmi podobný technický koncept, jílové těsnění, podobné palivo. Finové mají ale například jiný chemismus podzemní vody, počítají s vlivem mořské vody na jednotlivé složky bezpečnostních bariér nebo se musí podrobněji věnovat případnému zalednění. My to máme jednodušší, naše voda je málo mineralizovaná. Nemusíme ani tolik řešit zalednění ani vyšší výskyt zemětřesení, který s ledem souvisí.
* LN Ve Finsku často zaznívá jako argument pro jádro i souvislost s globální změnou klimatu.
Jaderná energetika nemá typ emisí, které by k oteplování přispívaly. Velké plus je, že u všeho, co děláme, je třeba prokázat, že to je bezpečné a je nutné to dělat dobře. Musíme to navíc prokázat nejen v Česku, ale i před řadou mezinárodních orgánů. Musí nám věřit celý svět. Jaderná energetika není bezemisní, ale o svá negativa se umí postarat.
* LN V Eurajoki, kde je finské úložiště, mluví o tom, jaké to má pro ně benefity. Pracovní místa, příjmy z daní. Co by to mělo přinést obcím v Česku?
Už teď jim to něco přináší. Obce mají nárok na finanční příspěvky z atomového zákona za každý metr průzkumného území. Při stanovení chráněného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry je jednorázový příspěvek a pak budou následovat platby za uložený odpad. Na to je myšleno. Existují samozřejmě i pozitivní externality, na něž obec může dosáhnout.
* LN Mohou to být třeba pracovní příležitosti?
Určitě. Je to také zlepšení infrastruktury, protože na místo musíte přivézt materiál. Záleží i na obcích, měly by do procesu vstoupit a samy říct státu, co je pálí. Mnoho dalších příležitostí přináší Finům i informační středisko, návštěvnost dvacet tisíc lidí za rok znamená potřebu restauračních zařízení a následných služeb. Už teď atomový zákon říká, že obec dostává příspěvky, je-li v jejím katastru v provozu úložiště radioaktivních odpadů. Jsou to čtyři miliony ročně. Plus tarifní sazby za metry krychlové uložených odpadů. Takové jsou v Česku nyní tři. A teď teoreticky připravujeme další – hlubinné
Zahraničí
Rozšíření radiační monitorovací sítě v Polsku
NucNet : Polský jaderný dozor (PPA) rozšířil radiační monitorovací síť o tři nové monitorovací stanice. Celá síť má dnes 22 měřicích míst. Nové monitory byly instalovány v Bielsko-Biała, Opole a Tarnówě v jižním Polsku
JE Rovno 4 zvýšil výkon
NucNet : Ukrajinský blok Rovno 4 (VVER 1000) dokončil úspěšně projekt zvýšení výkonu na hodnotu 101,5 % projektovaného výkonu. Oznámil to provozovatel NAEK Energoatom. Blok Rovno 4 s reaktorem VVER 1000 je v provozu od roku 2006
Taishan je jaderná elektrárna, v provincii Guangdong, jižní Čína. Je to společný čínský-francouzský infrastrukturní projekt. CGN Group má 70% podíl na projektu a Francie má podíl 30%.
Taishan-1 byl připojen k dne 29. června 2018 po úspěšné první kritičnosti dne 6. června 2018. Komerční provoz začal 13. prosince 2018.
Taishan-2 dosáhl první kritičnosti 28. května 2019, podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Výstavba Taishan-1 začala v listopadu 2009 a Taishan-2 v dubnu 2010.
Dvě jednotky v Taishan jsou třetím a čtvrtým reaktorem EPR na světě. První dva jsou Olkiluoto-3 ve Finsku a Flamanville-3 ve Francii. Další výstavba dvou EPR byla zahájena na Hinkley Point C v Anglii v roce 2017.
Konsorcium Holtec a Ukrajina potvrzují plány na výstavbu malého reaktoru
NucNet 13. června 2019: Ukrajina chce postavit reaktory SMR-160 na stávající jaderné lokalitě Rovno
Čínský JE Taishan-2 EPR připojena k síti, oznamuje Framatome
NucNet 1. července 2019: Druhý reaktor EPR na jaderné elektrárně Taishan v Číně připojen do sítě oznámil francouzský dodavatele zařízení Framatome. Čínská CGN oficiálně informace nepotvrdila.
