Občanská bezpečnostní komise při jaderné elektrárně dukovany

Aktuality - archív

Jádro v ČR / ČNN - Zprávy z jaderné energetiky / Ostatní zprávy / Aktuality - archív
Zprávy z jaderné energetiky k 31.12.2020

Zprávy z jaderné energetiky k 31.12.2020

4.1.2021

Jednou větou:

V Dukovanech bloky 2, 3, 4 na nominálním výkonu, blok č. 1 odstávka, v Temelíně oba bloky v provozu.

Z domova: Nový jaderný blok. Výběr lokality pro jaderné úložiště je zúžen na čtyři. SÚJB rozhodl o schválení dalšího provozu výzkumného jaderného reaktoru LVR-15 a LR 0

Ze zahraničí: Jak vypadal jaderný rok 2020. Reaktor JE Krško byl preventivně zastaven po zemětřesení. Do roku 2028 bude v Jakutsku postavena malá jaderná elektrárna. Běloruská JE Ostrovec 1  zahájila pilotní provoz.

Provoz EDU (30.12.)

1. blok –odstávka pro výměnu paliva, kontroly a investice,režim 6 

2. blok –100%

3. blok -100%

4. blok- 100%

 Výroba letos 14 225 GWh

Provoz  ETE (30.12.)

ETE 1  1086  MWe, výroba  letos 7 614  GWh.

ETE 2  1095  MWe, výroba  letos 7 973  GWh

provoz v souladu s LAP

 

Z domova

Nový jaderný blok

V souvislosti s přípravou výstavby nového jaderného bloku v Čechách (EDU 5) se objevují stále nové argumenty proti této výstavbě. Ne všichni čtenáři ČNN jsou experti na jadernou energetiku a tak si dovoluji odkázat na článek Ing. Františka Hezoučkého, který rozebírá  některé argumenty se kterými se můžeme setkat v mnohých politických vystoupeních,

Čtěte na  https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/s-jadrem-se-nezertuje-odpolitizujme-dostavbu-5-dukovanskeho-bloku.A201226_005256_pozice-tema_lube

Doc. Ing. František Hezoučký, Ph.D. stál u výstavby, spouštění a provozu jaderných bloků v Jaslovských Bohunicích na Slovensku (A1 a V1), bloků v Dukovanech a Temelíně. V rámci diskusí kolem nové výstavby prosazuje masivní zapojení českého průmyslu do výstavby a předává své celoživotní zkušenosti z výstavby, spouštění a provozu jaderných bloků mladé generaci na Západočeské univerzit v Plzni

 

Vláda: Jaderné úložiště bude u Temelína, na Vysočině, či u Klatov

21. prosince (ČTK) - Hlubinné úložiště jaderného odpadu má v Česku vzniknout v jedné ze čtyř následujících lokalit - Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku, či Březový potok na Klatovsku. Rozhodla o tom dnes vláda, informovalo v tiskové zprávě ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Ve zmíněných lokalitách se podle něj uskuteční výzkumné a průzkumné práce kvůli výběru finální a záložní lokality, které by měly být potvrzeny do roku 2030. Starostové z lokalit Horka, Hrádek a Březový potok ČTK řekli, že budou proti stavbě bojovat dál.
Dosud se v souvislosti s úložištěm uvažovalo o devíti lokalitách, zúžení na čtyři místa už v červnu schválila Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Kabinet dnes podle úřadu schválil také věcný záměr zvláštního zákona upravujícího respektování zájmů obcí a jejich občanů souvisejících s vyhledáváním lokality pro ukládání radioaktivního odpadu. Finální znění zákona plánuje ministerstvo předložit v příštím roce. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 35 obcí a měst a 16 spolků.
Starosta Budišova na Třebíčsku Petr Piňos dnes uvedl, že obce se budou bránit protesty i právní cestou. Starosta Dolní Cerekve na Jihlavsku Zdeněk Dvořák má v plánu požádat o podporu i novou krajskou reprezentaci. Obce z Pošumaví, kterých by se týkalo úložiště v Březovém potoce, zesílí protesty. Hned 9. ledna půjdou už na 18. protestní pochod, který povede všemi dotčenými místy.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.
Do letoška se při hledání místa pro úložiště uvažovalo o devíti lokalitách. Z původního seznamu tak vypadly lokality Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku a lokalita Na Skalním u Dukovan. "Pro pět lokalit jsme ukončili období dlouhodobé nejistoty. Uvědomuji si citlivost celého procesu a spoustu otázek ze strany veřejnosti, proto jsme se čtyřmi lokalitami v přímém kontaktu a chceme být maximálně transparentní a posílit vzájemnou důvěru," řekl dnes Havlíček.
Ministr už dříve uvedl, že plánované průzkumné práce ve čtyřech lokalitách nebudou zahájeny dříve než v roce 2023, pokud nenabude účinnost zmiňovaný zákon nebo dotčené obce nevysloví svůj souhlas dříve. Z předkládací zprávy plánu budoucí činnosti SÚRAO vyplývá, že na vybraných lokalitách se do té doby budou uskutečňovat pouze nezbytné monitorovací práce - například monitoring kvality vody, radonu či seismicity.
Platforma proti hlubinnému úložišti dlouhodobě prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. V dnešní tiskové zprávě uvedla, že výsledky procesní analýzy firmy Deloitte Advisory, provedené na objednávku ministerstva, nejsou odborným oponentním řízením, jak jej obce a spolky požadovaly.
"Ministr Havlíček po nástupu do funkce ministra průmyslu sliboval práva občanům, opravdové zapojení obcí do případného jednání a hlavně zákon, který by tato práva zajišťoval. Nic z jeho slibů se nenaplnilo, protože současná vláda obce a občany z vytipovaných míst přehlíží," řekl Petr Klásek, starosta obce Chanovice z lokality Březový potok a mluvčí platformy.
Ředitel SÚRAO Jan Prachař dnes uvedl, že obcím bude nabídnuto zřízení speciálních pracovních skupin. "Jejich prostřednictvím se mohou zapojit do debaty o finální podobě a umístění povrchového areálu hlubinného úložiště. Zároveň to bude formát pro pravidelné předávání informací o probíhajících pracích," dodal.

 

SÚJB rozhodl o schválení dalšího provozu výzkumného jaderného reaktoru LVR-15

21.12.2020, www.SUJB.cz:

Státní úřad pro jadernou bezpečnost vydal povolení k dalšímu provozu výzkumného reaktoru LVR-15. Jedná se o lehkovodní reaktor s výkonem 10 MWt provozovaný Centrem výzkumu Řež s.r.o. Ve své dnešní podobě je v provozu od roku 1989. V současnosti je využíván zejména k experimentům zaměřeným na materiálový a fyzikálně metalurgický výzkum v oblasti neutronové fyziky a k výrobě radioizotopů.

Rozsáhlou podkladovou dokumentaci vyhodnocovali inspektoři SÚJB 6 měsíců. Během nich detailně prověřili aktuální stav posuzovaného jaderného zařízení. Splnění právních požadavků kladených na provoz výzkumného reaktoru LVR-15 dle atomového zákona a jeho prováděcích právních předpisů bylo během správního řízení prokázáno.

Povolení k provozu bylo v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 písm.  f) zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, vydáno 16. prosince 2020.

 

SÚJB rozhodl o schválení dalšího provozu výzkumného jaderného reaktoru LR-0

21.12.2020, www.SUJB.cz:

Státní úřad pro jadernou bezpečnost vydal povolení k dalšímu provozu výzkumného reaktoru LR- 0. Jedná se o reaktor nulového výkonu, který se využívá pro experimenty v oblasti fyziky aktivní zóny a stínění, měření neutronově-fyzikálních charakteristik reaktorů typu VVER a PWR, ověřování radiačního poškození materiálů vnitro-reaktorové vestavby a reaktorových nádob VVER. Reaktor je provozován Centrem výzkumu Řež s.r.o.

Rozsáhlou podkladovou dokumentaci vyhodnocovali inspektoři SÚJB 6 měsíců. Během nich detailně prověřili aktuální stav posuzovaného jaderného zařízení. Splnění právních požadavků kladených na provoz výzkumného reaktoru LR- 0 dle atomového zákona a jeho prováděcích právních předpisů bylo během správního řízení prokázáno.

Povolení k provozu bylo v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 písm.  f) zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, vydáno 16. prosince 2020.

 

Ze zahraničí

Jádro v roce 2020 - Trochu statistiky (MAAE, PRIS)

443 jaderných reaktorů v provozu

393 335 MWe celkového instalovaného výkonu

52 reaktorů je ve výstavbě (55 276 MWe)

18 732 reaktor roků zkušeností a provozu

Poprvé připojeno do sítě v roce 2020  (5521 MW)

UAE, JE Barakah,  PWR,  1345 MWe 19.8. 2020

Bělorusko, JE Ostrovec, PWR, 1110 MWe, 3. 11. 2020

Čína, JE Fuquing 5, PWR, 1000 MWe 27.11. 2020

Rusko, JE Leningrad II/2, PWR, 1066 MWe, 22.|10.2020

Čína, JE Tianwan 5, PWR, 1000 MWe, 8.8. 2020

Výstavba byla zahájena v roce 2020

Turecko – Akkuya 2 PWR 1200 MWe

Čína – Taipingling 2, PWR 1116 MWe

Čína – Zhangzou  2 , PWR1126 MWe

Trvale odstaveno v roce 2020

USA -  BWR Duane Arnold 1 600 MWe

Francie- PWR, Fesenheim 1 880 MWe

Francie-  PWR, Fesenheim 2 880 MWe

USA- PWR, Indian Point 2, 990 MWe

Rusko- RBMK,  Leninhgrad 2, 1000 MWe

 

Reaktor JE Krško byl preventivně zastaven po zemětřesení

29. prosince 2020, WNN:

Jaderná elektrárna Krško (monoblok PWR 730 MWe od roku 1981) byla preventivně odstavena poté, co město Petrinja, které leží 50 km jihovýchodně od chorvatského hlavního města Záhřebu, zasáhlo zemětřesení o síle 6,4 magnitudy. JE Krško se nachází ve Slovinsku na místě asi 100 km severozápadně od Petrinja.


Do roku 2028 bude v Jakutsku postavena malá jaderná elektrárna

28.12.2020, Atominfo: 23. prosince 2020 uzavřela ruská korporace pro atomovou energii Rosatom dohodu s vládou republiky Sacha (též Jakutsko, součást Ruské federace), která stanovuje principy určování ceny elektřiny v rámci projektu na výstavbu jaderné elektrárny malého výkonu. Ta bude používat typ reaktorů RITM-200 a vznikne poblíž obce Usť-Kujga v Ust-Janském regionu.

Podle této dohody zajistí jakutská vláda odběr elektřiny z malé jaderné elektrárny v objemu odpovídajícímu 40 až 50 MWe a bude spolupracovat při převodu pozemků v lokalitě elektrárny. Díky malé jaderné elektrárně bude možné snížit cenu elektřiny v Usť-Janském regionu oproti současným cenám prakticky na polovinu.

Projekt výstavby malé jaderné elektrárny je realizován podle dohody uzavřené mezi Rosatomem a Jakutskem v roce 2019. V roce 2020 byly dokončeny terénní průzkumy a nyní probíhají laboratorní analýzy vzorků. Výstavba elektrárny má být podle plánů dokončena v roce 2028.

Základ projektu tvoří referenční technologie Rosatomu používající reaktory RITM-200, které vznikly díky mnohaletým zkušenostem s provozem malých reaktorů na palubě ruských jaderných ledoborců. Šest reaktorů tohoto typu už bylo namontováno na palubu ledoborců třídy 22220 a vlajková loď s názvem Arktika byla slavnostně uvedena do provozu21. října 2020.

Projekt RITM-200 vyniká kompaktností, modulárností, zkrácenou dobou výstavby a vysokými bezpečnostními standardy. Projektová doba provozu činí 60 let. Jeho potenciál spočívá i v ekologicky čisté výrobě vodíku pro průmysl a dopravu.

Podobné projekty mohou představovat spolehlivý a čistý zdroj tepla a elektřiny pro těžební společnosti a pro obyvatele odlehlých oblastí s izolovanou přenosovou soustavou. V Usť-Janském regionu sníží náhrada stárnoucích uhelných a dieselových zdrojů energie pomocí malé jaderné elektrárny emise o 10 tisíc tun CO2 ročně. Během realizace tohoto projektu v regionu vznikne 800 nových pracovních pozic. Kromě toho nová elektrárna zajistí stabilní a ekologicky čisté dodávky energií pro rozvoj těžby zlata v ložisku Kjučus na severu Verchnojanského regionu Jakutska.

Prezident republiky Sacha Ajsen Nikolajev uvádí: „Jsem přesvědčen o tom, že jaderná elektrárna malého výkonu dá impulz k rozvoji arktických regionů Jakutska, bude stimulovat rozvoj průmyslu v Usť-Janském regionu a zvýší životní úroveň místních obyvatel.“

Generální ředitel Rosatomu Alexej Lichačov říká: „Dnes jsme udělali důležitý krok z pohledu výstavby první ruské pozemní jaderné elektrárny malého výkonu nové generace. Realizace tohoto projektu upevní přední pozici Rosatomu na světovém trhu s malými jadernými reaktory. Vcelku nedávno zahájila provoz plovoucí jaderná elektrárna malého výkonu Akademik Lomonosov a dnes, jen o několik měsíců později, zahajujeme práce na pozemní elektrárně. Je důležité říct, že na domácí půdě používáme a našim zahraničním partnerům nabízíme technologii RITM-200, která je spolehlivá a prověřená arktickými podmínkami. Podobnou moderní a referenční technologii může na světovém trhu nabídnout jen Rosatom. Věřím, že malé jaderné elektrárny mají před sebou velkou budoucnost jak u nás, tak ve světě.“

 

Běloruská JE Ostrovec 1  zahájila pilotní provoz

23. prosince 2020N:  První blok první jaderné elektrárny postavené v Bělorusku zahájil včera pilotní provoz, oznámila ruská společnost Rosatom. Pilotní provoz je závěrečná a nejdelší kontrola pohonné jednotky před uvedením do provozu. Jednotka je první z konstrukcí VVER-1200, která byla postavena mimo Rusko. Po schválení běloruským ministerstvem pro mimořádné situace byla kapacita jednotky postupně zvyšována na nominální úroveň. „Experimentálně-průmyslový provoz je závěrečnou a nejdelší inspekcí energetické jednotky před uvedením do provozu,“ řekl Vitaly Polyanin, viceprezident a ředitel stavebního projektu běloruské jaderné elektrárny. „Specialisté budou důsledně provádět velkou řadu kontrol a zkoušek zařízení na výkonu od 75% do 100%, včetně dynamických zkoušek s nuceným odpojením různých základních zařízení. Pouze po potvrzení shody skutečných parametrů a vlastnosti systémů a zařízení na konstrukční hodnoty bloku, který bude poté uveden do průmyslového provozu. Očekáváme, že se tak stane v prvním čtvrtletí roku 2021. “ Zahájení provozu v bloku začalo 7. srpna, kdy byly do aktivní zóny reaktoru naloženy první sestavy emitující teplo s čerstvým jaderným palivem. Dne 11. října byla jednotka uvedena na minimální regulovanou úroveň výkonu (méně než 1% jmenovité kapacity). Dne 3. listopadu byla připojena k národní síti.

 

ekoregion 2020 ekoregion 5 Dukovany Rouchovany SÚRAO JE Dukovany