Občanská bezpečnostní komise při jaderné elektrárně dukovany

ČNN - Zprávy z jaderné energetiky

ČNN - Zprávy z jaderné energetiky / Jádro v ČR / Ostatní zprávy / Aktuality - archív
Zprávy z jaderné energetiky k 27. 8.2021

Zprávy z jaderné energetiky k 27. 8.2021

1.9.2021

Jednou větou:                     

V Dukovanech jsou všechny bloky na plném výkonu

V Temelíně je v provozu 1. blok,  druhý blok se spouští po odstávce pro výměnu paliva a revize zařízení

Z domova: ČEZ počítá v roce 2035 se spalováním vodíku v plynových elektrárnách

Ze zahraničí: Začala příprava na spouštění JE Barakah 2.  Argentina odhaluje své plány na výstavbu jaderných nových jaderných zařízení. Probíhající práce na turbíně dále zpožďují spuštění Olkiluoto 3

Provoz EDU

  1. blok – 100%  
  2. blok – 100%  
  3. blok -  100%
  4. blok -  100%

       výroba letos – 9481 GWh  

 

Provoz  ETE

ETE 1  1079  MWe, výroba letos   4 649  GWh.

ETE 2  spouštění po odstávce 4 559  GWh,

provoz v souladu s LAP

  

Poznamenejte si do kalendáře

 

Z domova

ČEZ počítá v roce 2035 se spalováním vodíku v plynových elektrárnách

25.08.2021,  Hospodářské noviny:  Zelené plány největší české energetické skupiny ČEZ počítají s tím, že do roku 2038 už nebude spalovat černé a hnědé uhlí v teplárnách ani elektrárnách. To firmě nejen pomůže splnit klimatické cíle, které letos vyhlásila Evropská unie, ale sníží to také výdaje na emisní povolenky. Za ty dal loni ČEZ přes devět miliard korun.
„Spočítali jsme to k těmto datům právě kvůli emisím. Podle toho plánujeme i přírůstky v obnovitelných zdrojích. Výpočty ale stojí na předpokladu, že dojde ke včasnému zapojení jaderných bloků,“ řekl HN v rozhovoru nový člen představenstva ČEZ Jan Kalina, pod něhož spadá část ČEZ Obnovitelné zdroje.
Podle něj bude energetika v Česku do budoucna hodně záviset na tom, zda a kdy se postaví další jaderné zdroje - aktuálně hlavně nový blok v Dukovanech: „Plán B, pokud nebudou Dukovany, je těžko představitelný. Samozřejmě je budeme provozovat, co nejdéle to půjde. Nahradit 2000 megawattů instalovaného výkonu, které vyrábí sedm tisíc hodin ročně (rok má 8760 hodin - pozn. red.), je těžké,“ dodal Kalina.
Je také skeptický k využití modulárních reaktorů v Česku brzy po roce 2035, kdy se počítá s dokončením velkého reaktoru v Dukovanech. Podle něj má tato technologie velkou budoucnost, ale musí plnit stejné požadavky jako velké reaktory, a licencování nových technologií proto bude náročné. Jako realistické vidí Kalina využívání modulárních reaktorů kolem roku 2050.
Pokud jde o obnovitelné zdroje, chystá ČEZ v příštích pěti letech postavit 1,5 gigawattu nového instalovaného výkonu - převážně ve fotovoltaice
a převážně v Česku. Do roku 2030 pak šest gigawattů.
„První stovky megawattů předpokládáme v Ústeckém kraji a na Vysočině. Tam se nemusí měnit územní plán a také je kdispozici připojení na distribuční síť,“ uvedl Kalina.
Většímu rozšíření solární energetiky v Česku podle něj zatím brání nejasnosti v legislativě, hlavně pokud jde o využívání méně kvalitní půdy, která se nehodí pro zemědělství. „Pokud řekneme, že se fotovoltaika
nedá stavět na zemědělském půdním fondu, limitujeme další smysluplné využití, kterým je například agrovoltaika,“ řekl. Problém při stavbě fotovoltaik pak aktuálně představuje neustále se zvyšující cena základních prvků elektráren, jako jsou solární panely a střídače nebo také ocel.
Až na několik kusů větrníků v západních Čechách společnost ČEZ zatím v tuzemsku nepočítá s většími investicemi do větrné energetiky. Na rozdíl od Německa a Francie, kde má firma ve výstavbě celkem 400 megawattů nových větrných elektráren, což je více než celý nynější větrný výkon v Česku. Hlavním důvodem pro takový nepoměr je podle Kaliny odpor lidí v obcích, v jejichž katastru mají větrníky stát. V územních plánech brání rozvoji větrné energetiky i řada krajů, které přitom mají pro její rozvoj ideální podmínky. „Je to škoda, protože oproti fotovoltaice vyrobí větrné elektrárny ze stejného instalovaného výkonu 2,5krát více elektřiny, protože se staví v místech, kde vítr fouká kontinuálně, a nevyrábí jen od devíti do šesti hodin jako soláry,“ řekl Kalina.
V Česku také zatím není možné získat na stavbu větrníků podporu z Modernizačního fondu. Oproti Německu neexistuje ani provozní podpora větrníků u aukcí. Podle Kaliny však větrné elektrárny bez provozní nebo investiční podpory stavět nejdou. Cenu elektřiny z větru v aukcích by Kalina očekával vzhledem k propojenosti soustav a jednotnému energetickému trhu na podobné úrovni jako v Německu - tedy kolem 60 eur na megawatthodinu.
Jako náhradu za odstavené uhelné zdroje plánuje ČEZ stavbu několika nových paroplynových zdrojů. Ty budou fungovat jako záloha ve chvíli, kdy obnovitelné zdroje nevyrábějí na plný výkon. Podle Kaliny v nich ČEZ zvažuje přimíchávání vodíku do zemního plynu, který bude hlavním palivem. Vedle něho by tyto elektrárny mohly spalovat také několik procent vodíku. „Tohle budeme v roce 2035 určitě dělat, protože akumulace z baterek ještě v té době nebude za rozumné peníze,“ řekl Kalina.
Větší využití vodíku přijde podle ČEZ s rozvojem jeho infrastruktury. Kalina je ale skeptický k přenosu vodíku na delší vzdálenosti, jednak kvůli jeho lehkosti, jednak kvůli tomu, že vodík uniká těsněním i přes kovy, což brání efektivnímu využití plynárenské soustavy. Nákladné a energeticky náročné jsou zatím také konverze vodíku do metanu.
ČEZ výhledově počítá i se stavbou minimálně 300 megawattů baterek. Ty zatím ale nejdou využívat pro podpůrné služby přenosové soustavy, protože současná legislativa nedefinuje, zda jde o spotřebič, nebo zdroj. Jejich nákladnou stavbu sice lze financovat z Modernizačního fondu, baterky je ale po dobu 10 let možné použít jen v rámci stavěných fotovoltaik a nelze je ani nabíjet zvenčí. „Pokud nejdou s baterkou poskytovat podpůrné služby, ekonomicky se prostě nevyplatí,“ přiblížil Kalina úvahy ČEZ. Samotná akumulace se podle něj začne vyplácet v horizontu roku 2030, tedy ve chvíli, kdy se utlumí uhelné zdroje, převáží fotovoltaiky a zmizí vliv povolenek na cenu elektřiny. Potom budou cenové výkyvy mnohem větší a akumulace začne vydělávat čistě na těchto rozdílech.
Tento text je součástí projektu Konec uhlí, jehož partnerem je skupina ČEZ.

  

Ze zahraničí

Začala příprava na spouštění JE Barakah 2

 27. srpna 2021, WNN: Společnost Emirates Nuclear Energy Corporation (ENEC) oznámila spuštění druhého jaderného zařízení v jaderné elektrárně Barakah ve Spojených arabských emirátech, třináct měsíců poté, co jednotka 1 Barakah dosáhla první kritické úrovně.

Federální úřad pro jadernou regulaci (FANR) SAE vydal v březnu provozní licenci pro Barakah 2  provozovateli, energetické společnosti Nawah Energy Company. Čtyři korejské jednotky AP-1400 se staví v lokalitě Barakah, která se nachází v oblasti Al Dhafra v Abú Zabí. Elektrárna je již nyní největším jediným zdrojem elektřiny ve SAE. Výstavba první jednotky v Barakah začala v roce 2012, práce na ostatních jednotkách začaly zhruba v ročních intervalech: výstavba Barakah 2 začala v dubnu 2013. Výstavba bloků 3 a 4 je nyní také ve finální fázi, přičemž tyto jednotky jsou podle ENEC dokončeny od června letošního roku z 94 % a 89 %.

Argentina odhaluje své plány na výstavbu jaderných nových jaderných zařízení

24. srpna 2021, WNN: Argentina se snaží zdvojnásobit velikost svého jaderného sektoru novými reaktory v dohodách s Čínou a "národní" výstavbou nové jednotky Candu s kanadskou podporou, řekl v rozhovoru pro deník Perfil José Luis Antúnez, šéf národní energetické společnosti Nucleoeléctrica Argentina SA (NA-SA). Výstavba jednotky Hualong One by mohla začít v Atucha již příští rok

Probíhající práce na turbíně dále zpožďují spuštění Olkiluoto 3

23. srpna 2021, WNN: Pravidelná výroba elektřiny na EPR Olkiluoto 3 (OL3) by měla být zahájena v červnu 2022 kvůli prodlouženým opravám a inspekčním pracím turbíny, oznámila finská energetická společnost Teollisuuden Voima Oyj (TVO). Prodloužení těchto prací již vedlo k měsíčnímu zpoždění při zahájení spouštění.

ekoregion 2020 ekoregion 5 Dukovany Rouchovany SÚRAO JE Dukovany