Cesta OBK na jaderná zařízení Švýcarska
Občanská bezpečnostní komise při JE Dukovany, doplněná skupinou starostů z regionu dukovanské elektrárny a regionu Skalky se zúčastnila další vzdělávací cesty s cílem získání zkušeností v ostatních jaderných zařízeních. Tento rok to byla jaderná zařízení Švýcarska.
Členové Občanské bezpečnostní komise EDU spolu s vybranými starosty z okolí EDU, Skalky a několika žurnalisty se zúčastnili poznávací cesty do Švýcarska. Navštívili JE Beznau společnosti AXPO severně od Curychu, podzemní laboratoř společnosti NAGRA v Grimsel v Bernských Alpách a výzkumné středisko CERN u Ženevy.
Jaderná elektrárna Beznau je jednou z nejstarších provozovaných elektráren na světě. Její dva bloky s PWR reaktory fy Westinghouse o výkonu 370 MWe každý, jsou v provozu od roku 1969 respektive 1971. Nicméně na stavu zařízení se stáří jaksi neprojevuje. Všichni jsme se shodli na tom, že elektrárna vypadá "jako nová". V době naší návštěvy byly oba bloky v odstávce a tak jsme měli možnost si prohlédnout mimo kontrolovaného pásma prakticky vše zajímavé, tedy strojovnu se čtyřmi turbínami, obě blokové dozorny i prostory pro ukládání RA odpadů a použitého paliva a samozřejmě Informační centrum v nedalekém zámečku.
Na otázku, co mne nejvíce zaujalo, bych asi odpověděl. Překvapující pro mne byl vynikající stav zařízení, promyšlený projekt, kdy v podstatě na ploše tří hektarů jsou umístěny dva bloky elektrárny se vším všudy a zodpovědný přístup k odstávce, odkládací plán, ochranné kryty na zařízení k opětovnému použití, žádné PVC plachty, které by zvyšovaly objem odpadů, zakrytí podlahy strojovny velkoformátovými deskami proti poškození a podobné "vychytávky".
Druhou věcí, co mne překvapilo, byl poměrně malý počet lidí, kteří na odstaveném bloku pracovali a pracovali s poklidem, rozvážně a bez chvatu a stresu. A třetí, jednoduchý přístup na všechna pracoviště jen s průvodkyní bez doprovodu „ozbrojenců“. A nakonec, to co sice není vidět, ale museli jsme se zeptat. Společnost AXPO je společnost vlastněná dvěma kantony a elektrárna je tedy vlastněná lidem a jemu také slouží. Čili nevykazuje honbu za ziskem a zoufalou snahu po úsporách. Usiluje spíše o spolehlivost a snahu optimalizovat náklady pro dosažení nízké ceny elektrické energie pro odběratele, tedy obyvatele.
Samozřejmě elektrárna realizovala řadu modernizačních opatření a opatření pro prevenci havárie zejména v podstfukušimském období. Jak nám bylo sděleno, modernizovali v objemu 2,2 mld. švýcarských franků a to včetně způsobu ukládání použitého paliva. Použité palivo dříve vozili do francouzského závodu v La Hague, ale v posledních letech se rozhodli skladovat použité palivo v kontejnerech na lokalitě a čekají na hlubinné úložiště.
Výzkum v oblasti ukládání RA odpadů probíhá i v jedné z podzemních laboratoří společnosti NAGRA, která je adekvátní českému SURAO. Vysoko v horách nedaleko obce Grimsel ve výšce1700 mnad mořem je dolní nádrž jedné z mnoha přečerpávacích elektráren a v tunelech, které "zbyly" po výstavbě je v hloubce400 mpod povrchem výzkumná geologická laboratoř. V kompaktním žulovém masivu zde zkoumají dlouhodobé pochody probíhající v horninách. Propustnost, pohyb, rozvoj puklin, chování horniny k různému chemickému prostředí a další tajemství z geologovy kuchyně.
Dozvěděli jsme se, že Švýcarsko jde cestou jednoho společného hlubinného úložiště pro uložení jak nízko a středně aktivních odpadů, tak použitého paliva na jednom místě. Jsou vytipovány tři lokality. Na výzkum, vybudování úložiště a jeho provoz odvádí elektrárny 1 cent z vyrobené kilowathodiny.
Jedna z těch tří lokalit bude nakonec vybrána a úkolem společnosti NAGRA je přesvědčit obyvatelstvo v jejím okolí o tom, že způsob ukládání je bezpečný a nebude mít ani z dlouhodobého pohledu žádný dopad na životní prostředí. Hodně jsme mluvili o principu solidarity obyvatel jedné z vhodných lokalit ke švýcarské společnosti, kdy prostě v zájmu celku, tedy státu, ti, jejichž region je nejlepší pro stavbu hlubinného úložiště, budou souhlasit. Stát jim při tom garantuje bezpečnost. Inu společnost, která po několik století nepoznala válku a vyvíjela se dlouhodobě a plánovitě má asi jiné hodnoty a přístupy, než na které jsme zvyklí u nás. Ale to jsme se dostali asi někam jinam.
A jeden společný dojem nakonec. Všude, kde jsme se byli ve Švýcarsku podívat, jak v Beznau, Grimselu a i v CERNu, o kterém napíšu více příště, protože si to zaslouží prostor pro samostatný článek, jsme se setkali s obrovským zaujetím pro vlastní práci, hrdostí na výsledky a ochotou nám, návštěvníkům, vysvětlit co dělají a proč to dělají a kam směřují.
Inu precizní, tak jako jejich hodinky.
Aleš John, předseda OBK
