Občanská bezpečnostní komise při jaderné elektrárně dukovany

Rozhovor předsedy OBK pro Horácké noviny, autor: Arnošt Pacola

TŘEBÍČ – Ing. Aleš John je nezávislým poradcem v oblasti energetiky a předsedou Občanské bezpečnostní komise při Jaderné elektrárně Dukovany, která 22. listopadu uspořádala svůj každoroční seminář v Hotelu Zámek Valeč. Zúčastnilo se ho na 170 zájemců o energetiku, zastupitelů, starostů, průmyslníků z okolí JE Dukovany. Jako hosté byli ti nejpovolanější, premiér Andrej Babiš, ministryně Marta Nováková, předsedkyně SUJB Dana Drábová a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Aleše Johna jsme se proto zeptali:

* Jak s odstupem několika dní vnímáte seminář OBK a vystoupení premiéra a dalších zúčastněných na téma dostavby či obnovy Dukovan?

Seminář organizujeme každý rok. V podstatě je vždy zaměřený na dvě oblasti – přítomnost, tedy co se stalo na elektrárně, jaké jsou její spolehlivostní a bezpečnostní výsledky – a na budoucnost. V tomto směru nás vždycky informovali pánové z ČEZu, co připravují stavbu nových bloků, jak to běží a co všechno ještě udělají.

* Letos ale došlo ke zvratu událostí.

Není tajemstvím, že Národní akční plán jaderné energetiky z roku 2015 je opožděn. A tak letos v létě vydala vláda vlastní usnesení, obsahující plán, co všechno se má udělat a jaké jsou kompetence, aby se Národní akční plán jaderné energetiky a s ním i stavba nového bloku v Dukovanech pohnuly z místa. Podle tohoto usnesení se nějakým způsobem jelo. Od léta slyšíme v médiích ve vystoupeních ministryně průmyslu Novákové, že se do konce roku rozhodne o investičním modelu a financích pro výstavbu nového bloku v Dukovanech. Jedná se o projekt EDU II, tedy náhradu výroby současných bloků po jejich odstavení kolem roku 2035.

* I Korejci z firmy KHNP na to rozhodnutí už netrpělivě čekají.

Korejci, to je samostatná kapitola, tu zatím ponechme stranou. Ale pak, kolem 28. října, se přes média dozvídáme, a někteří i osobním sdělením od premiéra, že se vláda nenechá do ničeho tlačit. A že se to zásadní rozhodnutí odsune. A nejlepší že je posunout celou výstavbu nového bloku o deset let a prodloužit životnost Dukovan na 60 let. Což jsem nazval bleskem z čistého nebe, je to prostě něco zcela jiného, než jak se až dosud minimálně tři roky mluvilo.

* Vím, že i pozvánka na seminář měla svůj vývoj, do redakce jsme dostali tři její podoby.

Byla nejprve pozvána ministryně průmyslu Nováková, předsedkyně SUJB Drábová, ale po těch vyjádřeních jsem napsal premiérovi dopis, aby nám to přijel vysvětlit. Kdo na semináři byl, tak ví, že ta vyjádření v médiích byla premiérem označena za lži. A házel se horký brambor z vládní komise na ČEZ, na jejího generálního ředitele Beneše atd.

* Jméno generálního ředitele Daniela Beneše jsem na žádné ze tří verzí pozvánek nečetl.

To je efekt magnetu nebo efekt kapky medu, jak chcete. Samozřejmě, že když přijede do Valče ten nejvyšší, tak všichni ostatní důležití tam také musí být. Původně jsme byli domluveni, že za ČEZ přijede na seminář pan Zronek, šéf přes jádro v této firmě.

* Zopakujme si, co tedy zásadního na semináři zaznělo.

Zaznělo, že současný stav je takový, že se zvažují různé varianty, jednou z variant je i prodlužování životnosti elektrárny. Zaznělo také, že se o ničem nerozhodlo a zvažují se různé varianty. Víme také, že ČEZ věcně něco dělá kolem výstavby nového bloku. Je v běhu třeba hodnocení vlivu zamýšlené stavby nového jaderného bloku na životní prostředí, vzpomeňme na letošní veřejné slyšení na zimním stadionu v Třebíči. Zapracovávají se připomínky jednotlivých lidí, organizací i sousedních států a posléze vydá své stanovisko Ministerstvo životního prostředí. Z něho vyplyne, co všechno se má zohlednit ve stavebním projektu. Paralelně se precizuje zadání stavby, ale pořád se čeká na to, jakým způsobem se bude vybírat dodavatel stavby elektrárny a jak bude stavba financována. Ale vláda v každém případě, a to zaznělo od premiéra, o tom sama rozhodne do konce roku. Takže čekáme, co se vlastně rozhodne. Bude to tendr, bude to smlouva? Protože jinak to teď ve Valči bylo takové pinkání vlády na generálního ředitele ČEZ. Premiér Babiš nám vlastně nic zásadního neřekl, jenom slíbil. A jak praví známé přísloví – slibem nezarmoutíš.

* Premiér Babiš položil také řečnickou otázku, proč šel generální ředitel ČEZu Beneš svého času na Balkán a nestavěl raději nové Dukovany?

Bez komentáře. Já se samozřejmě dívám na všechny tyto záležitosti z našeho okresního hlediska. My tady máme náš okresní rybníček, ale tam nahoře je „velká přehrada“.

* Co prodloužení provozu EDU na 60 let, není to ošidná věc?

Prodlužování životnosti Dukovan na šedesát let je pro technika docela zajímavé sdělení, když to řeknu kulantně. Nechci to kritizovat, ale byl bych velmi opatrný v tomto směru.

* Říkáte, ani nadšenci pro jádro si netroufali o něčem takovém byť jen snít.

Já to přirovnávám ke stavbě domu. Máte dům, který má nějakou životnost. I když se o něj dobře staráte, tak po nějaké době stejně musíte investovat velké peníze do nové střechy, okapů, nového topení. To všechno je drahé i proto, že mezi tím začaly platit jiné normy na nejrůznější stavební a technické záležitosti. A vidět v jaderné oblasti na dalších třicet let dopředu, to je velmi ošemetné. Navíc nevíte, jaké překvapení vám to zařízení přinese, protože už je za hranicí projektové životnosti. I když je dobře udržované, občas se nějaký problém vyskytne.

* Shrňme, co zaznělo ve Valči.

Ano, čeká se pořád, jak vláda rozhodne. Bylo sice řečeno, že jsou stanovené postupy, ČEZ že má stavět a vláda ho podrží, ale byla to taková měkká sdělení, že vláda bude tuto investici garantovat až ve druhém sledu atd. Takže čekáme, co se do konce roku stane.

* Překvapilo mě, že se ve slovníku premiéra Babiše neobjevovala slovní spojení: Státní energetická koncepce a národní akční plán pro její naplnění.

Samozřejmě udělal se před třemi lety první krok, že se rozdělily funkce, byl jmenován pan Štuller coby vládní zmocněnec, byly vytvořeny pracovní skupiny ministerstev. Zkrátka v plnosti platí „základní investiční jev“, že stavba se zpožďuje a je dražší.

* To mě, jako daňového poplatníka, vůbec netěší. Už se čeká třetí rok, co s jeho koncem vláda rozhodne a – roky běží. A ti, co do problematiky výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech vidí, tvrdí, že veškeré časové polštáře byly vyčerpány. Už prý se ani v ideálním případě nestihne plynulý přechod mezi odstavením staré jaderky a rozjetím EDU II kolem roku 2035.

V souvislosti s říjnovými vyjádřeními premiéra Babiše a ministryně Novákové mě napadlo, že se asi bude revidovat aktualizovaná Státní energetická koncepce z roku 2015, což je v pořádku, ať se nějakým způsobem upraví. Ale pořád, když se díváte na ty možnosti, které jsou v Čechách, je to prostě o jádru a o obnovitelných zdrojích. Uhlí skončí, pokud se nebudou prolamovat těžební limity. V případě uhlí navíc vyvstane další problém, připravuje se totiž tzv. zimní balíček, tedy nějaké opatření Evropské komise ohledně emisí. A to bychom měli velký problém, jak tyto požadavky naplnit, když bychom v republice měli ještě uhelné elektrárny.

* Navíc se ještě uhlí používá v teplárenství, že?

Přesně tak, a je to další samostatný problém. Čili z těchto pohledů a z opatření Evropské komise je potřeba Státní energetickou koncepci trošku zrevidovat. Ale zrevidovat ji ve smyslu, že budoucnost v základním zatížení elektrizační soustavy není v jádru, ale bude třeba v plynu, to není šťastná myšlenka. I když se o to třeba někdo snaží.

* Němci se velké závislosti na dodávkách plynu z Ruska nebojí.

Bez komentáře. Při vládě existuje i skupina, řešící energetickou bezpečnost.

* Je energetická bezpečnost státu tak důležitá? Rakušané od nás přece kupují tolik elektřiny, která odpovídá výrobě celých Dukovan. A náš stát se už dávno vzdal té nejdůležitější bezpečnosti – potravinové. Když se podíváme na celkovou produkci českého zemědělství, propadli jsme se skoro o 100 let nazpátek, na začátek třicátých let minulého století. Dnes celková zemědělská produkce dosahuje jen 81 % úrovně roku 1936.

Do věcí zemědělství tolik nevidím, ale když máte energetickou bezpečnost, máte možnost strategického rozhodování o řadě věcí ve své vlastní zemi. Je pravda, že elektřinu dnes v Evropě vyvážíme jen my a Francouzi.

* Vím, že jste příznivcem malých modulárních reaktorů. Bylo by to vhodné řešení i pro Dukovany v době prohlubujících se časových skluzů?

Myslím, že by to bylo vhodné řešení. Připravuji další konferenci o malých modulárních reaktorech v Praze. Byla to myšlenka Francouzů, že někde postaví první reaktor, na něm se cosi naučí, pak jinde už rychleji postaví druhý, poučí se z chyb při výstavbě a udělají finální projekt, kterým v budoucnu budou nahrazovat své dosluhující jaderné bloky. Ostatně, stavěly se tak i Dukovany. Při stavbě prvního bloku to bylo s velkými problémy, u druhého to už bylo lepší a při stavbě čtvrtého už to byla pohoda. Malý modulární reaktor má především tu výhodu, že se jednotlivé jeho části vyrobí a odzkouší ve výrobním závodě a až na místě se sestaví – jako moduly – do podoby hotové elektrárny. První blok půjde ztuha, ale desátý už bude rutina. V termínech i v ceně.

* A nerozhodne o všem nakonec Matka příroda? Ke chlazení atomové elektrárny je potřeba velkého množství vody z Dalešické přehrady, tedy z řeky Jihlavy.

V minulých letech bylo propočítáno, že na chlazení elektrárny by mělo být dost vody i při souběhu starých a jednoho nového bloku. Je také pravda, že ale v poslední době panuje velké sucho.

* Za poslední čtyři roky chybí na Vysočině jeden rok dešťových srážek. Letos napršelo nejméně od roku 1960. Otevřeně už se hovoří o probíhající klimatické změně. Řeky Rokytná a Oslava v létě úplně vysychají. Řeka Jihlava letos v létě prakticky jen stála mezi dvěma vakovými jezy v Třebíči.

Ještě mám v hlavě čísla o vydatnosti řek a potřebách elektrárny, průtok Jihlavkou 6m3/sec, odběr z přehrady pro EDU 3m3/sec, odpar ve věžích cca 1m3/sec, do řeky se vrací cca 2m3/sec. Je pravda, že pokud by takový ráz počasí pokračoval ve více letech po sobě, měla by jaderka velké problémy. Je sice teoreticky možné přejít na vzduchové chlazení, ale to není zdaleka tak účinné jako vodní, navíc si takovou rekonstrukci finančně nedovedu představit. Bez vody to prostě nejde.

* A je tu i problém s koncem palivového cyklu. Kam s vyhořelým jaderným palivem?

V meziskladu vedle elektrárny v kontejnerech Castor může zůstat vyhořelé jaderné palivo zatím ještě desítky let. Správa úložišť jaderných odpadů (SÚRAO) zatím drží koncepci hlubinného ukládání a má vytipováno devět lokalit.

* Koncem letošního roku jejich počet hodlá snížit na čtyři. Pokud mezi nimi bude i oblast EDU-západ, tedy lokalita Na Skalním, vyvolá to jistě v Lipníku, Zárubicích, Boňově, Ratibořicích či Jaroměřicích velkou vlnu hněvu.

To asi ano, protože o této lokalitě bude rozhodnuto bez provedených geologických průzkumů, bez faktického kopnutí do země. Podle mě je ale důležité, aby byl konečně přijat zákon o podílu obcí na výběru hlubinného úložiště tak, jak to ukládá atomový zákon.

* Co říkáte na myšlenku bývalého pracovníka dukovanské jaderky, pozdějšího přednosty okresního úřadu a nynějšího starosty Jaroměřic nad Rokytnou Karla Müllera, že by jako úložiště či meziskladu pro vyhořelé palivo bylo možné využít reaktorový sál jaderné elektrárny. Má to logiku, je to hermetický box, jistě odolnější, než odvětrávaná hala současného meziskladu.

Myšlenka je to zajímavá, ale ukončením životnosti jaderné elektrárny se myslí i demontáž všech jejích zařízení a budov. Já bych se spíš přikláněl využít i pro meziskladování pokusné štoly Skalka u uzavřených uranových dolů v Dolní Rožínce. ČEZ je vlastníkem této štoly, která byla připravována jako záložní varianta k meziskladování. Nedaleko má správa úložišť podzemní laboratoř. Tam by mohlo být vyhořelé palivo v současných kontejnerech skladováno také pod zemí. A bylo by tam lépe chráněno třeba i proti případným útokům teroristů nebo při válečném ohrožení státu.

Foto autor| Foto: archiv HoN

O autorovi| Arnošt Pacola, pacola@horackenoviny.com