Občanská bezpečnostní komise při jaderné elektrárně dukovany

Naše činnost - 2019

2020 / 2019 / 2018 / 2017 / 2016 / 2015 / 2014 / 2013 / 2012 / 2011 / 2010 / 2009 / 2008 / 2007
Zajímavé jaderné konstrukce

Zajímavé jaderné konstrukce

30.1.2019

Jaderná zajímavost - historie vzniku "plovoucích" jaderných elektráren.

Již několikrát jsem se zmínil o tzv. plovoucí jaderné elektrárně. V loňském roce Rosatom začal spouštět  v Murmansku tzv. „Plavušku“ – plovoucí jadernou elektrárnu se jménem Akademik Lomonosov. 

Ta se po spuštění a ukončení zkoušek přetáhne do čukotského přístavu Pevek, kde má být ukotvena a sloužit jako náhrada jaderné elektrárny Bilibino a poskytovat elektrickou energii do autonomní sítě Čaun Bilibino na Čukotce. Docela dobrý nápad, ale není to premiéra.  V oblasti jádra už tady takový nápad totiž byl.

Americká armáda začala v padesátých letech minulého století vyvíjet malý reaktor pro použití v odlehlých oblastech, kde nasazení dieselgenerátorů není vhodné. Tedy aplikace, ke které směřují dnes tzv. malé modulární reaktory (SMR). Zrodil se tak model armádního reaktoru SM 1. Jednalo se o malý tlakovodní reaktor s jednou cirkulační smyčkou.  Palivem byl 4 – 7 % obohacený uran. Výkon necelých 40 MWt. Modifikace tohoto reaktoru byly používány v armádních, zejména námořních aplikacích. Technologie byla armádou zvládnutá a čekalo se na možnou civilní příležitost. 

Ta se našla záhy.

Panamský průplav. Soustava zdymadel, propustí a kanálů, která ve spojení s přírodními jezery překonává výšku téměř 200 m a  umožnuje tak námořní transport přes cca 80 km Panamské šíji. Již od roku 1914 jím proplouvá tisíce lodí a miliony tun nákladu ročně.

Obří vrata zdymadlových komor, lokomotivy, které udržují námořní lodě s centimetrovou přesností v plavebních kanálech a propustech, to jsou ti nevětší žrouti energie. V prvopočátcích parní, posléze elektrické. Takže řešení bylo nabíledni a zejména v šedesátých letech, kdy se sázelo na atom ve všech lidských činnostech. A nápad byl na světě „nahraďme dieselgenerátory atomovou energii“. Tak vznikl projekt Sturgis.

Reaktorová část s modifikovaným reaktorem SM 1 označeným MH 1A (Mobile High Power Reactor Number One) byla umístěna do 350 tunového kontejnmentu. Byla doplněna turbína a generátor a vše bylo umístěno na „vysloužilou” a upravenou válečnou loď Liberty ship  Charles H. Cugle výrobní číslo 3145 (tyto lodě byly masově nasazeny za 2. světové války pro zásobování spojenců na evropském válčišti).  Vlastní pohon lodě byl demontován a místo něj byla namontována „elektrárenská část",  tedy reaktor v  kontejnmentu a turbogenerátor. Tato první „plovoucí” jaderná elektrárna byla pojmenována po Generálu Samuelu D. Sturgisovi, Jr. prostě Sturgis.

První kritičnosti reaktoru MH 1A bylo dosaženo v roce 1967. Následovalo celkové odzkoušení a nakonec odtažení lodě do zóny Panamského průplavu. Konkrétně na jezero Gatun. kde sloužila jako 10 MWe zdroj elektrické energie pro vlastní technologii Panamského průplavu a americké zóny kolem něj. Provoz začal v říjnu 1968 a trval do roku 1975. Poté bylo zásobování Zóny Panamského průplavu zajištěno jiným způsobem a Sturgis byla odstavena. S její demontáží bylo započato v roce 2014 a měla být ukončena vloni.

Tolik příběh první plovoucí jaderné elektrárny. Letos budeme sledovat, jak probíhá spouštění “Plavušky” Akademik Lomonosov a  také čínská snaha o využití principu plovoucí jaderné elektrárny.

 

Aleš John, předseda OBK

ekoregion 2020 ekoregion 5 Dukovany Rouchovany SÚRAO JE Dukovany